Vattenfall nedostal přijatelnou nabídku na svá uhelná aktiva

Aktiva švédské společnosti Vattenfall v Německu možná nebudou mít svého kupce. Podle informací německého deníku Handelsblatt nebyla ani jedna z nabídek na čtyři uhelné doly, čtyři elektrárny a deset vodních elektráren v Německu adekvátní. Jednou z možností je otevřít fond, který bude tato aktiva spravovat.

Na ceně nabídek se podepsal především pokles cen elektřiny na burze EEX, kde ceny klesly z téměř 35 EUR/MWh v době oznámení prodeje na konci roku 2014 na nynějších 21 EUR/MWh. Na začátku prodeje očekával Vattenfall prodejem získat téměř 3 mld. EUR. Bloky mohly zůstat v provozu až do roku 2035.

Přesto, že současné ceny elektřiny na burze EEX jsou velice nízké, je možné očekávat, že budou v delším horizontu růst. Jako důvod pro růst cen elektřiny lze uvést současné nízké ceny povolenek v systému EU ETS, který projde v roce 2019 reformou a zároveň odstavení posledních německých jaderných bloků v roce 2021 a 2022, kdy má podle plánu přijít Německo o téměř 9 GW výkonu.

@EnergiewendeGER@endreOpseth@Sustainable2050 Lignite 5 €/MWh; CO2 certificate 7 €/MWh -> fin. loss below 12 €/MWh pic.twitter.com/r4kYo4hbiu

— Bruno Burger (@energy_charts) 22. února 2016

Háčkem v celém prodeji nejsou pouze klesající ceny elektřiny na velkoobchodních trzích, ale i německá politika, která je zejména v oblasti energetiky těžko předvídatelná. Energetika našeho západního souseda směřuje k systému založenému především na obnovitelných zdrojích.

Na své cestě k „zelené energetice“ již nyní Německo schválilo odstavení jaderných elektráren, které výrazně poškodilo německé energetické společnosti E.ON a RWE.

V současné situaci je otázkou, jestli uhelná aktiva Vattenfallu mají vůbec kladnou hodnotu, nebo je vzhledem ke všem politickým a tržním aspektům prodeje jejich cena záporná.

Právě uhelné elektrárny Vattenfallu Boxberg, Schwarze Pumpe a Lippendorf patří mezi moderní bloky s vysokou účinností. Proto se očekává, že i při postupném odstavování uhelných elektráren v Německu by bloky Vattenfallu přišly na řadu až jako poslední

Z českých společností se o aktiva zajímají společnost ČEZ, Energetický a průmyslový holding a Vršanská uhelná. Již dříve byla z tendru vyřazena organizace Greenpeace a mongolská LMMG, která nabídla 1,85 mld. EUR a jejíž vyřazení nebylo oficiálně zdůvodněno.

Mezi zájemce se zařadil i Německý Steag, který ale závaznou nabídku zatím nepodal a údajně ani podat nehodlá. Závazné nabídky se podávají do 16. března.