Domů
Evropská Unie
Největší výpadek dodávek ruského plynu postihl Evropu v roce 2009, trval skoro dva týdny
Zdroj: Shutterstock

Největší výpadek dodávek ruského plynu postihl Evropu v roce 2009, trval skoro dva týdny

Výběr případů, kdy Rusko sáhlo v minulosti k omezení nebo přerušení dodávek plynu směrem na Západ (ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily za plyn v rublech):

Březen 1994 – Ruská plynárenská společnost Gazprom omezila dodávky plynu Bělorusku a Ukrajině kvůli jejich vysokým dluhům vůči ruským plynařům. Rusko také obvinilo Ukrajinu, že neoprávněně odebírá plyn určený pro západní Evropu. Bělorusko poté část dluhu zaplatilo. Dodávky na Ukrajinu byly obnoveny poté, co se Ukrajina zavázala v rámci splacení dluhu postavit obytné domy pro zaměstnance ruského plynárenského průmyslu. Omezení se netýkalo plynu proudícího na Slovensko a do ČR.

Leden 1995 – Kvůli neshodám mezi Ruskem a Ukrajinou o výši poplatků za přepravu ropy byly přerušeny dodávky ruské ropy do ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. Po několika dnech byly dodávky obnoveny, společnost Chemopetrol do té doby čerpala ropu ze státních hmotných rezerv, Kaučuk Kralupy i Paramo Pardubice zpracovávaly po celou dobu výpadku dodávek ropu ze svých zásob. Stejné důvody měl i výpadek dodávek na začátku roku 1996.

Leden 2006 – První den roku zastavil Gazprom dodávky plynu na Ukrajinu, což zasáhlo i další evropské země. Dodávky do ČR neklesly. K zastavení dodávek Gazprom sáhl po neúspěšném jednání s Ukrajinou o zvýšení ceny na západoevropskou úroveň. Krize skončila 4. ledna rámcovou dohodou o nových cenách. Analytici krizi tehdy částečně vysvětlovali zhoršením vztahů mezi oběma státy po takzvané „oranžové revoluci“ na Ukrajině.

Březen 2008 – Gazprom omezil Ukrajině dodávky plynu na 50 procent. Kyjev dlužil za dodávky z roku 2007 a odebíral plyn bez dohody pro další rok. Na obnovení dodávek se země dohodly po dvou dnech, o týden později uzavřely Gazprom a ukrajinský Naftogaz konečnou dohodu o zásobování plynem.

Leden 2009 – Gazprom přestal posílat plyn Ukrajině, protože se s ní nedohodl na plném splacení dluhu za staré dodávky a nové smlouvě s novými cenami. Gazprom tvrdil, že jeho postup měl přimět Ukrajinu, aby ze svých zásob kompenzovala množství plynu, které si z tranzitu neoprávněně odebrala. Gazprom dal 7. ledna pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Přerušení zasáhlo řadu evropských zemí včetně Slovenska, Česka, Polska a Maďarska. Některé balkánské země, závislé na ruském plynu ze 100 procent, se ocitly zcela bez plynu. Ruský plyn začal proudit přes Ukrajinu do Evropy 20. ledna. Obnovení dodávek umožnila nová smlouva o cenách mezi oběma zeměmi.

2014 – Po několikaměsíční bitvě o cenu ruského plynu se v říjnu Ukrajina a Rusko dohodly na zimních dodávkách ruského plynu na Ukrajinu. Ukrajina nedostávala plyn od června kvůli chronické neschopnosti Naftogazu splácet účty. Spor hrozil nejen energetickou krizí na Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ukrajina totiž požadovala cenu, kterou v roce 2013 dohodl tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč. Součástí ceny bylo zrušení vývozních cel a sleva za pronájem sevastopolské základny ruské Černomořské flotile. Po anexi Krymu z pohledu Moskvy nebyl pro slevu důvod. Rusko proto po pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče cenu zvýšilo.

Listopad 2015 – Rusko přerušilo dodávky plynu na Ukrajinu, dokud Kyjev za další dodávky suroviny nezaplatí předem. Obě země se poté nedohodly na ceně a od té doby přestal proudit na Ukrajinu ruský plyn. Země jej začala nakupovat v Evropě prostřednictvím reverzních, tedy obousměrných toků, aby se zbavila závislosti na Moskvě. Spory mezi Naftogazem a Gazpromem od června 2014 řešil arbitrážní soud ve Stockholmu.

Březen 2018 – Ruská společnost Gazprom oznámila, že okamžitě „zahajuje proceduru výpovědi“ smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí verdiktem stockholmské arbitráže, který případ řešil od roku 2014 a který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard Kč) za tranzit plynu. Ukrajinská vláda v reakci na rozhodnutí Gazpromu vyhlásila pětidenní krizový plán, švédský odvolací soud nakonec všechny verdikty v případu zrušil.

Duben 2022 – Ruský plynárenský gigant Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Stalo se tak kvůli tomu, že tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na sdělení Gazpromu.

Potřebujete být v obraze ohledně Evropské unie?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti Evropské unie a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Reuters: Polsko usiluje o sankce EU na severní větev ropovodu Družba
25. listopad 2022, 19:31
Vysoké ceny energií nemůže EU vyřešit sama, potřeba jsou i národní opatření
23. listopad 2022, 11:51
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se