Plynovod Jamal stále pracuje v obráceném režimu a nedodává plyn do Německa

Plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn přes Polsko do Německa, nadále pracuje v obráceném režimu a transportuje plyn ze západu na východ. Ukazují to dnešní údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Průtok plynu do Německa se na měřící stanici v německé obci Mallnow zastavil v sobotu ráno a stále nebyl obnoven. Větší problémy to ale nezpůsobuje, ceny plynu dnes dopoledne pokračovaly v mírném poklesu. Podle Gascade lze očekávat, že plynovod zůstane v obráceném režimu minimálně do středy, uvedla agentura Reuters.

List The New York Times (NYT) upozornil, že některé východoevropské země kvůli neshodám s Moskvou nekupují plyn přímo z Ruska, ale prostřednictvím kontraktů s jinými zeměmi. Podle ruské agentury Interfax stojí za obrácením toku plynovodu Jamal právě tyto takzvané reverzní kontrakty. Jejich označení je odvozeno od toho, že plyn od Ruska nakoupí západoevropské podniky a ty jej následně posílají zpátky na východ.

Na cenu plynu ale obrácený režim plynovodu Jamal zatím vliv nemá. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v prosinci vykazovala dopoledne pokles o více než půl procenta a držela se mírně nad 65 eur (1660 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později přešla do mírného zisku, ukazují data pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Cena plynu je tak už hluboko pod maximem ze začátku října, kdy poprvé překonala 160 eur za MWh. Proti loňsku, kdy se pohybovala jen kolem 15 eur za MWh, je ale nadále výrazně vyšší.

Na reverzní kontrakty už podle listu The New York Times plně přešla například Ukrajina. Ta má s Ruskem vážné politické neshody už od občanské války na východě Ukrajiny z roku 2014, kdy se Rusko zároveň zmocnilo poloostrova Krym. Vývoz plynu z Ruska na západ Evropy zajišťuje sítí plynovodů společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.

Reverzní kontrakty nicméně fungují pouze v případě existence tranzitu ruského plynu přes plynovody na území východoevropských zemí. Rusko se však v posledních letech snaží přejít na přímé dodávky do západní Evropy prostřednictvím podmořských plynovodů, které obcházejí východní Evropu a znemožňují reverzní kontrakty, upozorňuje The New York Times.

Nyní se Rusko snaží získat souhlas k zahájení provozu nově dokončeného plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Kritici tvrdí, že tento nový plynovod ve skutečnosti není zapotřebí a že jeho účelem je posílit energetický vliv Moskvy ve východní Evropě.

Na první čtvrtletí příštího roku si dnes Gazprom odmítl zamluvit dodatečné kapacity pro přepravu plynu přes Ukrajinu a Polsko, uvedla agentura Interfax. Odvolává se na výsledky aukce rezervací na platformách GSA Platform a Regional Booking Platform. Na tyto výsledky trh zareagoval skokovým růstem ceny z 803 na 821 dolarů za 1000 metrů krychlových plynu, ale vzápětí cena klesla pod dřívější úroveň na 796 dolarů, dodal Interfax.

Ruská agentura v této souvislosti připomíná, že Gazprom se v letošním roce snaží dodatečné kapacity si na příliš dlouho dopředu nezamlouvat a dává přednost kontraktům uzavíraným na měsíc. Tím reaguje i na priority svých odběratelů, protože liberalizace trhu s plynem v Evropě vedla k tomu, že dlouhodobé kontrakty nahrazuje transparentní rezervování kapacit v aukcích, aby se vyloučily zbytečné náklady na rezervaci nepotřebných kapacit. Gazprom má navíc dlouhodobě zamluveny kapacity přes Ukrajinu. V případě Polska si Gazprom zarezervoval kapacity od října 2020 do září 2021 na roční aukci a dál si rezervuje kapacity v polském úseku Jamalu v měsíčních aukcích, podle předpokládané poptávky.

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes území Běloruska a Polska do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů krychlových ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích. Polský provozovatele plynovodů Gaz-System v pondělí uvedl, že v současnosti neregistruje žádnou poptávku po tranzitu plynu do Německa.