Generální ředitel ČEZ Distribuce: Rozvoj sítí brzdí blokovaná kapacita a zastaralé tarifní struktury

Česká distribuční soustava prochází největší proměnou za poslední desetiletí. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, tepelných čerpadel, akumulace a nových průmyslových projektů vytváří stále větší nároky na elektrické sítě. Zástupci společnosti ČEZ Distribuce na tiskové konferenci v transformovně Milín upozornili, že vedle masivních investic bude pro další rozvoj klíčové především efektivnější využití stávající kapacity a změna tarifního systému připravovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Distribuční síť ČEZ Distribuce dnes tvoří 284 rozvoden, téměř 48 600 trafostanic a 171 tisíc kilometrů vedení, síť obsluhuje kolem 3,8 milionu odběrných míst . Za posledních deset let přibylo více než 8 290 kilometrů nového vedení, což představuje přibližně pětiprocentní nárůst. Počet trafostanic vzrostl za stejné období o více než 3 260 a počet odběrných míst se zvýšil zhruba o 209 tisíc.

Výrazně se mění také struktura spotřeby. Mezi lety 2020 a 2025 vzrostl počet odběrných míst s tepelnými čerpadly o 170 procent, ze 180 tisíc na přibližně 340 tisíc. Současně prudce roste zájem o bateriová úložiště. Distribuční společnosti evidují přibližně osm tisíc žádostí o připojení akumulačních zařízení s celkovou kapacitou 387 GWh a rezervovaným příkonem 187 GW.

Právě rezervovaná kapacita se však podle představitelů distributora stává jedním z největších problémů současné energetiky. Mnoho investorů si kapacitu v síti rezervuje, ale následně ji nevyužívá. Kapacita je přitom blokována až pět let. Výsledkem je situace, kdy síť na papíře vypadá zaplněná, přestože ve skutečnosti existují volné možnosti připojení.

Dle slov Martina Zemlíka, generálního ředitele společnosti ČEZ Distribuce, je volná kapacita na napěťové hladině VVN a VN v síti často fyzicky dostupná, ale kvůli rezervacím ji nelze nabídnout novým projektům. Dopad pociťují nejen noví výrobci elektřiny, ale také průmyslové podniky a další velcí odběratelé, kteří potřebují navýšit svůj příkon. Nevyužívané rezervace tak brzdí rozvoj výroby i spotřeby a prodlužují proces připojování nových zákazníků.

Podle představitelů ČEZ Distribuce proto není jediným správným řešením pouze další výstavba vedení a rozvoden. Je stejně důležité také odblokovat takzvanou papírovou kapacitu, která je sice rezervována, ale reálně se nevyužívá. Významnou roli v tomto směru má sehrát připravovaná změna tarifní struktury ERÚ.

Inovace tarifní struktury

Současný tarifní systém je starý téměř dvacet let a vznikal v době, kdy energetika fungovala zcela odlišným způsobem. Nereflektuje nástup decentralizované výroby, bateriových úložišť ani rostoucí elektrifikaci domácností a průmyslu. Zákazníci dnes platí především za rezervovanou kapacitu formou fixních měsíčních plateb, systém je však dostatečně nemotivuje k tomu, aby rezervovali pouze kapacitu, kterou skutečně potřebují.

Právě změna tarifní struktury má podle distributorů vytvořit motivaci ke snižování nadbytečně rezervovaného příkonu. Uvolněná kapacita by pak mohla být nabídnuta novým zájemcům bez nutnosti okamžitých investic do dalšího rozšiřování sítě. Zástupci ČEZ Distribuce označují úpravu pravidel rezervace kapacity za jednu z nejdůležitějších změn, které česká distribuce v následujících letech potřebuje.

Investice do distribuční soustavy

Na význam problému ukazují i čísla z oblasti fotovoltaiky. V distribuční síti ČEZ již bylo připojeno přibližně 3 GW instalovaného výkonu nových solárních elektráren, zatímco smlouvy o připojení existují pro projekty s výkonem okolo 18 GW. Distribuční kapacita se podle odborníků v některých případech stává investičním aktivem, kdy samotná rezervace připojení získává hodnotu bez ohledu na to, zda bude projekt skutečně realizován.

Současně pokračují rekordní investice do rozvoje sítí. ČEZ Distribuce investuje ročně přibližně 19 miliard korun. Stále větší část těchto prostředků však tvoří takzvané vyvolané investice související s připojováním nových zákazníků a zdrojů. Zatímco v minulosti představovaly dvě až tři miliardy korun ročně, dnes se pohybují mezi šesti až osmi miliardami. Rostoucí náklady, administrativní zátěž i inflace zároveň snižují objem prostředků, které mohou být využity na strategický rozvoj celé soustavy.

Důležitou součástí modernizace je také digitalizace. V síti již bylo instalováno přibližně 430 tisíc chytrých elektroměrů. Další rozvoj podporují dotační programy SmartME, Národní plán obnovy, projekt SELENA nebo program ELEGRID zaměřený na modernizaci a posilování distribučních sítí

Transformovna Milín

Příkladem dlouhodobého rozvoje infrastruktury je transformovna Milín. Rozvodna v oblasti Příbramska a Dobříšska byla nově rozšířena jako bezobslužný společný uzel společností ČEPS a ČEZ. Součástí rozvoje přenosové a distribuční soustavy bylo také posílení 156 kilometrů vedení na napěťové hladině 110 kV. Lokalita bude hrát důležitou roli i při budoucím napojení nových energetických zdrojů včetně připravovaných projektů v oblasti Mělníka a Orlíku. Výstavba podobných rozvoden představuje investici kolem 600 milionů korun.

Další rozvoj české energetiky nebude záviset pouze na miliardových investicích do nových vedení a rozvoden. Stejně důležité bude efektivněji využívat kapacitu, kterou síť již dnes nabízí. Právě omezení dlouhodobě nevyužívaných rezervací a modernizace tarifního systému mohou uvolnit prostor pro nové výrobce, průmyslové podniky i zákazníky a urychlit transformaci české energetiky.