Investice do přenosu a distribuce elektřiny nabírají na obrátkách, Česko není výjimkou

Dle Evropské unie přesáhnou investice do elektroenergetické infrastruktury do roku 2030 550 miliard eur. Analýzy přitom ukazují, že rozvoj přenosových a distribučních soustav je v Evropě, ale i globálně dlouhodobý trend, který jen získává na intenzitě spolu s vyšší elektrifikací, snahou snižovat emise a transformovat energetiku. Evropa investuje miliardy eur do modernizace a digitalizace stávající infrastruktury. V Číně, Indii nebo Brazílii se mezitím staví miliony kilometrů nových sítí. Z obliga není ani Česká republika, kterou v následujících letech čeká poměrně dramatické navyšování investic do distribuce i přenosu elektřiny.

Dle mnoha odborných názorů a institucí je dnes zřejmé, že bez investic do energetické infrastruktury se energetická transformace neuskuteční. Rostoucí spotřeba elektřiny, výstavba nových obnovitelných zdrojů nebo rozvoj elektromobility zkrátka kladou tak vysoké nároky na modernizaci, posílení a rozšíření sítě na všech napěťových úrovních, že investice budou v následujících letech vyžadovat miliardové rozpočty a vyšší pozornost veřejných institucí a firem.

Ve svých analýzách na situaci již delší dobu upozorňuje například Mezinárodní energetická agentura (IEA) nebo Eurelectric, Federace evropského elektroenergetického průmyslu. Dle těchto institucí se infrastruktura stává úzkým hrdlem při stále větší snaze o přechod na čistou energii a snižování emisí.

K těmto závěrům se kloní i evropské státy a instituce, které vypracovaly v roce 2023 Akční plán Evropské komise pro rozvodnou síť. Dle plánu zveřejněného v roce 2023, bude do roku 2030 zapotřebí 584 miliard eur investic. Pro představu, taková suma by mohla pokrýt téměř polovinu sedmiletého rozpočtu EU (1,2 bilionu eur) a rovná se ročnímu HDP zemí jako je Rakousko nebo Irsko.

Enormní objem investic se zdá poměrně ambiciózní, ale dalo by se říct, že se jedná pouze o zintenzivnění dlouhodobě trvajícího trendu. Dle analýzy IEA se v posledních pěti desetiletích elektrická síť na všech napěťových úrovních rozrůstá neustále, a to rychlostí zhruba o 1 milion kilometrů ročně. Za předpokladu, že výstavba nadzemní vysokonapěťové sítě (např. 110 kV a více) se pohybuje kolem 300 tisíc až 1 milion eur za kilometr, jedná se o roční investice v řádu bilionů eur.

Čísla ukazují, že investovat se nadále musí na všech úrovních

Kromě toho, že analýza IEA ukazuje celkový rozvoj infrastruktury v posledním desetiletí, rozpadá tato čísla do detailnějšího obrázku. Elektroenergetická infrastruktura je totiž široký pojem. Zahrnuje přenosové sítě vedoucí napříč zeměmi od velkých výrobních zdrojů a přes hranice států a distribuční sítě nízkého napětí končící u samotných odběratelů.

Podle čísel za poslední dekády právě u distribučních sítí docházelo k největšímu rozvoji. Ty představovaly globálně až 93 % nového objemu ze zhruba 80 milionů kilometrů nově postavené infrastruktury (počítáno mezi lety 1971-2021).

Rozvoj distribuční a přenosové soustavy v km. Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (IEA)

Vysoké investice do distribuční soustavy pravděpodobně nezpomalí. Pokud ve městech i na venkově budou přibývat desítky, stovky či tisíce nových obnovitelných zdrojů, tepelných čerpadel nebo stanic pro nabíjení elektromobilů, bude i nadále potřeba ve velkém stavět, posilovat a modernizovat. Jen tak bude možné integrovat nové decentralizované zdroje a spotřebiče.

Zároveň lze předpokládat, že dojde i na růst investic do přenosové soustavy. Ty v Evropě akceleruje nejen růst spotřeby, ale snaha o stále větší propojení mezi jednotlivými státy. Investice do této úrovně vedení představovaly dle již zmíněné analýzy IEA pouhých 7 % nově postavených kapacit. To ale neznamená, že by objem investic měl v následujících letech být zanedbatelný nebo klesat.

EU si stanovila cíl propojení alespoň 15 % do roku 2030. To znamená, že poměr přeshraniční kapacity 15 % odpovídá dovozní kapacitě nad instalovanou výrobní kapacitou zemí EU. Aktuálně se přeshraniční kapacity pohybují okolo 10–13 %. Většina členských zemí požadavek zatím nesplňuje. Odhady uvádějí, že celkové náklady na rozvoj evropské přenosové soustavy, které by umožnily dosáhnout cíle, přesáhnou 30 miliard eur.

Nové kilometry přibývají v Asii, Evropa a USA posilují a modernizují

V posledních desetiletích docházelo k rozvoji zejména v rozvíjejících se ekonomikách jako je Indie, Čína nebo Brazílie – to platí alespoň při pohledu na nově postavené kilometry. Za poslední dekádu přibylo v rozvojových zemích zhruba 15 milionů kilometrů distribuční sítě a 1,17 milionu kilometrů přenosové sítě. To je zhruba zdvojnásobení celkové délky vedení.

Evropa oproti tomu za stejnou dobu postavila 750 000 km distribuční sítě a velikost přenosové sítě navýšila o 12 %. Vzhledem k rozdílné rozloze i již existující infrastruktuře z předešlých období má rozdílný vývoj v různých regionech logiku.

Při pohledu na celkové investice do infrastruktury nicméně Evropa a Spojené státy nijak nezaostávají například vedle Číny. Země investovala v roce 2022 zhruba polovinu toho, co USA a evropské státy dohromady. Rozdíl je ale v tom, kam investice směřují. Čína za poslední dekádu postavila zhruba 2,7 milionu kilometrů distribuční a přenosové sítě. Oproti tomu v Evropě investice směřovaly zejména na zvýšení spolehlivosti již existujících sítí, modernizaci a digitalizaci. Takové investice zahrnují nejen posilování fyzické infrastruktury, ale i IT systémy, chytré měření nebo odolnost vůči kybernetickým hrozbám.

Investice do digitálních technologií na úrovni infrastruktury mezi lety 2015-2022. Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (IEA)

Podle čísel Mezinárodní energetické agentury se dá tudíž tvrdit, že k masivním investicím do sítí dochází globálně. Rozdíl je nicméně v tom, kam investiční náklady směřují. Zatímco v Asii nebo Latinské Americe se staví fyzická infrastruktura jako na běžícím páse, Evropa investuje nemalé prostředky především do spolehlivosti a obnovení vedení a stožárů postavených v minulosti.

Česká republika není z obliga globálních trendů

Globální i evropský trend navyšujících investic do elektroenergetické infrastruktury se nevyhýbá ani České republice. Dle Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) si nástup zelené energetiky vyžádá dramatickou změnu fungování přenosové soustavy a distribučních sítí.

Členové ČSRES, tedy provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS a distributoři, očekávají, že oproti období let 2010 až 2023 vzroste výše jejich ročních investic v příštích letech o 38 %. Průměrně by tak měli na transformaci a modernizaci sítí každý rok vynakládat téměř 40 mld. Kč a jen do roku 2035 investovat o 132 mld. Kč více než v minulém období.

Stejně jako v případě dalších států Evropské unie i zde stojí za takovým růstem stejné faktory – růst spotřeby elektřiny, výstavba decentralizovaných obnovitelných zdrojů nebo rostoucí nároky v oblasti digitalizace a kybernetické bezpečnosti. Jedním z příkladů je růst počtu solárních elektráren a žádostí o jejich připojení do sítě.

Ukázkou takového rozvoje v praxi je plán z roku 2020 firmy ČEZ Distribuce, jednoho ze tří regionálních distributorů na území České republiky. Ta má jen do roku 2025 v plánu investovat přes 83 miliard korun do posílení sítě, modernizace a integrace chytrých technologií. Celkem 23 miliard má přitom směřovat na digitalizaci a s velkou pravděpodobností se dá vzhledem například k plánu na rozvoj chytrého měření očekávat, že po roce 2025 bude tato suma ještě vyšší.