Norský státní fond mění strategii, chce omezit závislost na ropě
Norský státní investiční fond, který je největší na světě a který disponuje majetkem zhruba za bilion dolarů, po letech zásadně změní strategii. Prodá podíly ve společnostech, které se zabývají jen průzkumem a těžbou ropy a plynu, podíly v integrovaných energetických společnostech si ale ponechá. Počítá s tím plán, který dnes představila norská vláda a jehož smyslem je omezit závislost na ropě a plynu. Z výnosů fondu vláda plánuje financovat důchody.
Podle návrhu, který musí schválit parlament, by si tak fond měl ponechat podíly ve velkých energetických skupinách jako je britsko-nizozemský podnik Royal Dutch Shell nebo americký ExxonMobil.
To znamená v podnicích, které se kromě průzkumu a těžby ropy a zemního plynu věnují i zpracování, distribuci pohonných hmot a dalším navazujícím činnostem.
Rozhodnutí změnit strategii fondu se netýká státní energetické společnosti Equinor ani podílů v norských ropných a plynových polích, uvedla agentura Reuters.
„Vláda navrhuje vyloučit z fondu společnosti, které jsou v energetickém sektoru klasifikovány jako průzkumné a těžební, aby snížila riziko dopadu cen ropy na norskou ekonomiku,“ uvedlo ministerstvo financí.
Fond byl založen v roce 1990 a jeho tržní hodnota aktuálně dosahuje 8,87 bilionu norských korun (1,01 bilionu USD; 23,1 bilionu Kč). Fond koncem loňského roku vlastnil v ropných společnostech jako je BP, Shell či Total akcie za 37 miliard dolarů. Vláda se nyní hodlá zbavit akcií 134 firem v celkové hodnotě kolem osmi miliard dolarů. Harmonogram prodeje podílů ministerstvo nezmínilo. Akcie, které budou prodány, budou nahrazeny jinými investicemi.
Norsko je největší producent ropy a zemního plynu v západní Evropě. Fond investuje přebytky z produkce ropy a plynu do akcií, dluhopisů a nemovitostí v zahraničí. Spravuje ho centrální banka s cílem střádat obyvatelům Norska peníze na důchod.
Mohlo by vás zajímat:
Podobný státní fond mohl být i v Československu a to z výnosů z těžby uranu.
Soudruzi v SSSR nám jej však vycucli...
To nepovažuju za pravděpodobné. Norové ten fond založili, aby se vyhnuli "holandské nemoci", tj. jevu, který ekonomové před rokem 1977 neznali. Jenže to už bylo dávno po období, kdy byl uran vysoce ceněnou komoditou.
Nechtěl by jste si už konečně začít ověřovat svý dojmy než sem něco napíšete? Zabere to asi 10 sekund na googlu - při ropný krizi (1973) cena uranu vyletěla na cca 4x a v roce 1976 byla na historickým maximu. Bylo to celkem krátký období (asi 5 let - stejně jako první ropná krize) ale pak se zas vrátila na předkrizový hodnoty. Pak to spadlo až na konci 80. let (rozpad SSSR - konec studený války a extrémního jadernýho zbrojení a konec představ o jaderným zdroji v každým městě).
Když ani dnes nedokážeme vybírat těch blbých kdysi ustanovených 10% z hodnoty u nás těžených oficiálně státem vlastněných rud, ale padlo to někde i pod 3%, a obří desítky miliard odtékají na Kypr, tak úvahy o takovém fondu jsou fakt jen fantasmagorie.
To je fakt, ale u nás by takový fond založený jen na těžbě zas tolik nezbohatl i kdyby se vybíralo 10%. Na druhé straně by do něj mohly jít třeba zisky ze státních firem...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se