Ruské tankery ze stínové flotily znečišťují evropské vody navzdory sankcím

Navzdory sankcím ze strany Západu plavidla napojená na Rusko pokračují ve znečišťování pobřeží evropských zemí ropou unikající ze zastaralých tankerů. Situace podle bruselského webu Politico podtrhuje neschopnost západních struktur zkrotit takzvanou stínovou flotilu ovládanou Moskvou.

Podle společného vyšetřování neziskové novinářské skupiny SourceMaterial a Politica v uplynulém roce nejméně pět tankerů z ruské flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami bez potíží poté, co znečistilo evropské vody ropnými skvrnami. Dvě z těchto plavidel byla před vypuštěním ropných skvrn sankcionována Británií.

Tato nová odhalení, která vycházejí ze satelitních snímků neziskové organizace SkyTruth v kombinaci s údaji z platformy Kpler. Navazují na vyšetřování Politica z roku 2024, které dokumentuje úniky ropy z plavidel ruské stínové flotily. Odhalení poukazují na obtíže, kterým čelí západní vlády při omezování ruského vývozu ropy a minimalizaci rizika ekologické katastrofy ve svých vodách. Podle lotyšského ministra energetiky Kasparse Melnise jde o velký problém. "V tuto chvíli máme velké štěstí, že nedošlo k žádné ekologické katastrofě," dodal.

V roce 2022 zavedla skupina G7 cenový strop na globální prodej ruské ropy, jejíž export tvoří asi čtvrtinu příjmů ruského státního rozpočtu. Od té doby Moskva stále častěji přepravuje ropu pomocí rostoucí flotily starých, nedostatečně pojištěných tankerů s nejasnou vlastnickou strukturou. Odborníci varují, že zchátralý stav tankerů zvyšuje pravděpodobnost nehod a kolizí. Nejasné vlastnictví těchto plavidel navíc znemožňuje efektivní sledování a kontrolu ze strany západních úřadů. Podle námořní analytické společnosti Lloyd's List Intelligence čítá tato stínová flotila nyní 1300 plavidel. Tato plavidla jsou spojována s masivními úniky ropy a poškozením kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely.

Odstranění následků rozsáhlé ropné katastrofy způsobené podobným tankerem by mohlo stát až 1,4 miliardy eur, odhaduje ve své analýze think tank Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Pokud by se viníka nepodařilo vypátrat, náklady by pravděpodobně hradili evropští daňoví poplatníci.

Brusel dosud blokuje 444 ruským tankerům přístup do přístavů členských států Evropské unie v naději, že podobná opatření přijmou i nečlenské státy, kde jsou tyto tankery registrovány. Například Británie uvalila sankce na 450 plavidel. "Stínová flotila je zoufalým a nebezpečným pokusem Putina udržet si své zisky z ropy a zároveň znečišťovat moře," uvedl mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Rostoucí počet incidentů souvisejících se stínovou flotilou vyvolává hlasy žádající o změnu přístupu. Kromě uvalení sankcí na více lodí musí EU zasáhnout celý řetězec zapojený do přepravy ropy. Řekla to finská ministryně životního prostředí Sari Multalaová serveru Politico. Podle vedoucí CREA Isaaca Leviho to v praxi to znamená zařadit na černou listinu více rafinérií, které odebírají ropu z ruských tankerů spojených s ropnými skvrnami. Pobřežní stráž by také podle Leviho měla zadržovat plavidla, která v minulosti způsobila ropné skvrny, jsou provozována bez platného pojištění nebo plují pod falešnou vlajkou.

Poslední akcí, která byla provedena proti plavidlu údajně patřícímu do této stínové flotily, bylo zadržení tankeru Boracay. Ten byl zadržen minulý týden francouzskými úřady kvůli podezření z účasti na nelegálních přeletech dronů nad dánskými letišti, ale následně byl propuštěn a i s nákladem ropy plul do Indie. Emmanuel Macron uvedl, že evropští vojenští velitelé a NATO vypracují v nadcházejících týdnech nový společný plán s cílem zabránit podezřelým lodím vplouvat do západních vod, píše Politico.

hod kpc