Kanada: Provozovatelé skleníků žádají kompenzaci za CO2, které jejich rostliny spotřebují

Kanadským provozovatelům skleníků z provincie Ontario se nelíbí, že z důvodu emisního obchodování musí platit vyšší ceny za energie. V jiných kanadských provinciích, kde byl obchod s emisemi zaveden, dostávají zemědělci finanční náhrady. Ontarijští provozovatelé skleníků proto od lokální vlády požadují podobnou formu podpory. Argumentem zemědělců je fakt, že rostliny v jejich sklenících během růstu CO₂ rovněž spotřebovávají.

Provozovatelé skleníků v kanadské provincii Ontario se cítí být ekonomicky ohroženi. Důvodem je zavedení emisního obchodování. Po vzoru jiných kanadských provincií se i Ontario rozhodlo zavést systém cap-and-trade. Nastavení systému směřuje na producenty a distributory paliv a energií, čím dochází k růstu ceny těchto komodit pro konečné zákazníky. Skleníky jsou dopadem systému cap-and-trade ovlivněny nepřímo. Ke svému vytápění obvykle používají zemní plyn, na který se platby za uhlík vztahují.

Ne ve všech provinciích je však fungování systému stejné. Například v Albertě a Britské Kolumbii dostávají zemědělci (provozující skleníky) 80% slevu z dodatečných nákladů způsobených uhlíkovým obchodováním. Tato finanční podpora má za cíl kompenzovat množství CO₂, které pěstované rostliny během růstu samy spotřebují. V Ontariu ovšem taková výjimka pro zemědělce neexistuje.

Neférové, protestují zemědělci

Kanada je v současnosti rychle rostoucí skleníkovou velmocí severní Ameriky. Jen v Ontariu samotném zabírají skleníky 2900 akrů půdy (11,7 km²) a za posledních 5 let došlo k nárůstu o 813 akrů (3,3 km²). To si vyžádalo investice 609 milionů CAD (10,6 mld Kč). Růst počtu kanadských skleníků je dán jednak blízkou vzdáleností k zákazníkům a do jisté míry i změnami klimatu, díky kterým se Kanada stává vhodným místem pro toto odvětví zemědělství.

Provozovatelé skleníků podali proti nastavení systému stížnost ontarijské vládě. Nespokojenost dává najevo například organizace Ontario Greenhouse Vegetable Growers (OGVG), která sdružuje 200 členů s celkovým ročním obratem přes 1 mld. CAD (17,5 mld. Kč, při současném kurzu).

“Nejsme z toho vůbec nadšení. Ontarijský Akční plán klimatických změn je významným ohrožením pro naše odvětví. Jen letos bude tato nevýhoda stát naše odvětví 10 mil. CAD (174 mil. Kč). Naši konkurenti v USA a Mexiku přitom za CO₂ platit nemusí.”
George Gilvesy, předseda spolku Ontario Greenhouse Vegetable Growers

Chystá se minimální cena uhlíku pro celou Kanadu

Systém obchodu s emisemi (cap-and-trade) a uhlíkové daně nejsou v Kanadě novinkou. Již dříve se některé provincie Kanady rozhodly dobrovolně zavést jeden z těchto systémů. Kanada jako celek pak plánuje od roku 2018 nastavit jednotnou minimální cenu uhlíku ve výši 18 CAD (315 Kč/t CO₂). Jednotlivé provincie se přitom budou moci rozhodnout, zdali minimální cenu uhlíku stanoví ve formě uhlíkové daně, nebo jako cenovou podlahu v systému uhlíkového obchodování cap-and-trade. Kanada se tak stane po EU a Kalifornii dalším významným trhem se skleníkovými plyny. Obchodování s emisemi v současnosti funguje na řadě míst po celém světě. Kromě výše zmíněné EU a Kalifornie (USA), obchoduje s uhlíkem například i Nový Zéland a několik pilotních projektů funguje rovněž Číně.