Německo: Rekordní jaderný reaktor Grohnde bude sloužit ke stabilizaci sítě
Německý jaderný reaktor Grohnde vyrobil za svůj dosavadní 32letý provoz 350 TWh elektrické energie, více než jakýkoliv jiný jaderný reaktor na světě. Blok, který v minulosti pokrýval výhradně základní zatížení, ovšem v novodobém energetickém mixu Německa stále častěji plní pro jadernou elektrárnu netypickou regulační roli a stabilizuje tak německou soustavu.
Reaktor nacházející se v severním Německu byl uveden do provozu v roce 1984 a za 32 let provozu dosáhl průměrné roční výroby téměř 11 TWh. Celkem v 8 letech vyrobil nejvíce energie ze všech jaderných reaktorů na světě.
„Zatímco elektrárna byla v minulosti využívána výhradně pro pokrývání základního zatížení, v současnosti je až po 600 hodin měsíčně využívána pro regulační účely,“ tvrdí provozovatel elektrárny společnost E.ON Kernkraft.
Kvůli této roli, která je způsobena rostoucím podílem výroby energie především v solárních a větrných elektrárnách, byla schopnost elektrárny regulovat výkon zvýšena čtyřnásobně na 40 MW za minutu.
V rámci německého odklonu od jaderné energetiky je v plánu elektrárnu Grohnde odstavit v roce 2021.
Spolková ministryně Hendricks: okolo 90 % Němců je proti jádru
Spolková ministryně životního prostředí Barbara Hendricks v pátečním rozhovoru pro Deutsche Welle uvedla, že Německo začalo být skeptické ohledně jaderné energetiky již před 30 lety po havárii v Černobylu.
„V roce 2000, kdy vládnoucí koalice hlasovala pro odklon od jaderné energie, ne všichni Němci souhlasili. Ovšem po Fukušimě téměř nikdo nechtěl pokračovat ve využívání jaderné energie. Pravděpodobně okolo 90 % obyvatel je proti ní a nejvýše 10 % je pro pokračování ve využívání jaderné energie,“ uvedla Barbara Hendricks.
Podle ministryně by mělo Německo být za to, že nahrazuje jadernou energii obnovitelnými zdroji energie (OZE), obdivováno, jelikož OZE nemají žádné vážné následky pro budoucí generace, například v podobě nutnosti nakládání s jaderným odpadem.
Z následujícího grafu je patrné, že ačkoliv Německo zvyšuje podíl výroby elektřiny v OZE, od roku 2011, kdy došlo k poklesu výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách, se do roku 2013 zvyšovala také výroba elektřiny v uhelných elektrárnách.
Mohlo by vás zajímat:
Super graf, diky za nej :)
Tady ve skole ve Svedsku mne fascinuje, jak nam stale vypravi o tom, jak je dulezite byt zeleny (mimo jine tedy) a jak je Nemecko uzasny vzor, ze odstavuji zlotrile jaderky a nahrazuji je OZE, jenze takhle to spis vypada (a ono to tak i vcelku znacne je), ze je nahrazuji uhlim a importem, bohuzel...
Bacha na to, číst grafy je taky umění. Ten import je záporný neboli exportují, exportují strašně moc (loni ekvivalent 3/4 spotřeby ČR). OZE loni v Německu loni vyrobily více elektřiny než se to kdy podařilo JE a stále rostou. Hlavní německý problém je dnes v tom, že potřebují rychle vytvořit mechanismus likvidace uhelných elektráren. Cenou to nepůjde, cenou ty hnědouhelné mrchy přebijí libovolnou jinou tepelnou.
Pane Veselý, kolik by bylo potřeba vybudovat kapacit OZE, aby tento jediný blok nahradila?
Jste-li líný počítat, tady jsou výsledky:
Grohnde vyrobí ročně 11 TWh elektřiny s instalovaným výkonem 1430 MW (88% kapacitní faktor).
Stejné množství elektřiny vyrobí 2100 MW offshore větrných elektráren v dobré lokalitě (60% KF) nebo 3140 MW větrných elektráren ve slušné lokalitě (40% KF) nebo 3800 MW větrných elektráren v oblastech s větrem třídy 3 (33% KF) nebo 1320 MW bioplynových elektráren (95% KF) nebo 10 500 MW FV elektráren s osvitem odpovídajícím okolí Hannoveru (12% KF).
Pro srovnání loni se v Německu nainstalovalo 1800 MW offshore větrných elektráren, 3650 MW onshore větrných elektráren a 1 460 MW FV elektráren (viz zde). Meziročně stoupla výroba z OZE o 31,6 TWh, tj. skoro o 3 "Grohnde" (viz zde).
Děkuji pane Veselý. Nejsem líný, jen jsem chtěl slyšet Váš názor, správně jsem domníval, že budete nadhodnocovat reálnou vyrobu z obnovitelných zdrojů. Co se týče off shore parků, tam je to okolo 46 % viz: (https://en.wikipedia.org/wiki/London_Array nebo http://nejedly.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=358985)
Co se týče onshore parků, tak si můžeme vzít příklad z Rumunského větrného parku firmy ČEZ. Má instalovaný výkon 600 MW a ročně vyrobí 1,2-1,3 TWh. A to je jedna z těch velmi slušných lokalit, a zde by tedy bylo potřeba pro roční výrobu 11 TWh instalovaný výkon 5000 MW.
Ohledně FVE, tam s vámi souhlasím, bylo by tam potřeba asi 11 000 MW inst. výkonu.
Bohužel, elektřina je služba, nikoliv zboží, a proto jsou Vaše čísla, pane Veselý, naprosto nesmyslná. Vtip je totiž v tom, že jaderná elektrárna dodává elektřinu rovnoměrně a řiditelně, zatímco vítr a slunce nikoliv. Takže k nahrazení jaderné elektrárny Vám ani vám uváděné výkony nikdy stačit nebudou, protože nebudou k dispozici např. 30.12. v 19:52. Jen ten, kdo nerozumí vůbec energetice může hovořit o náhradě jaderné elektrárny fotovoltaikou, to je absolutní nesmysl, který funguje jen čistě statisticky ale nikoli v reálném provozu elektrizační soustavy. Německo to už brzy zjistí.
No, já nevím, podle toho, co publikovala Agora, jim baseload chybět nebude. Budou potřebovat mít dostatek flexibilního výkonu (což JE nejsou). Štígro mají v tom, že už ho mají, protože k jadernému a uhelnému baseload taky potřebujete pološpičkové, špičkové, sezónní a záložní zdroje. Ona spotřeba není ani po 50 letech sociálního inženýrství (stimulování noční spotřeby) vůbec rovnoměrná. Takže v současném systému, třeba ve Francii, mají každou noc problém s přebytkem výroby a každé poledne, každou vlnu mrazu nebo veder problém s nedostatkem výroby.
P.S.: Výhodou větrných a FV elektráren je to, že jdou kdykoli bezpečně vypnout v době přebytku a během pár vteřin zase zapnout. Umí to JE?
Koukam na to, mate pravdu!
Ale proč když tolik exportují neodstaví svoje uhelky? Stále zaznívají názory že my pálíme uhlí a vyvážíme elektřinu, oni dělají totéž a v mnohem větším měřítku, nebo přece jen existuje důvod proč uhelné bloky musí běžet i ve chvíli kdy větrníky vyrábí na plno nebo solární výroba pokryje celou spotřebu elektřiny v zemi?
Němců je 8 krát tolik než nás ale exportují jen cca trojnásobek našeho exportu. Takže bychom se měli ptát my sami sebe (nebo ČEZu) proč nezavíráme uhelky a nesnižujeme export (zvlášt když ceny jsou nízké).
Protože uhelné a jaderné elektrárny jsou velmi nespolehlivé a špatně regulovatelné a i když je potřebují například jen pár hodin týdně, tak musí běžet stále a vzájemně se zálohovat.
Koukám že energetik je odborník na slovo vzatý. A taky koukám že nikdo nemá energii takovou koninu komentovat :-D
Za podobnou poznámku bych na fakultě získal hodně pobavené pohledy, děkuji za lepší den :-D víc sluníčka pro všechny! :-D
Mikeš
40 MW za minutu - bída
Problém je, že musíte mít elektrárny, které Vám udržují stabilitu a regulaci sítě v horkém stavu a musí běžet i když byste teoreticky vystačil s výkonem, který Vám dodávají v dané chvíli fotovoltaické a větrné zdroje. Navíc mají Němci nyní tolik fotovoltaiky, že v ideálních podmínkách pokryjí téměř 100 % potřeb a u větru totéž. A pořád musí mít bloky, které dodávají elektřinu za bezvětrné noci. Tedy mají skoro trojnásobek výkonu, než potřebují. Jejich Energiewende automaticky vede k velkým přebytkům výkonu a nutnosti vyvážet (i fosilní) elektřinu v době, kdy hodně fouká a svítí. Nově budované fotovoltaiky a větrné elektrárny v Německu budou (v případě, že se elektřina nevyveze) muset být stále častěji vypínány, i když v té době poběží i fosilní. Důvodem bude nutnost udržovat síť a zajišťovat zálohu. Dokud nemáte možnost "uskladnit" potřeby velké energetiky, nemůžete se tomu vyhnout.
Ta dama je mimo, proc by jsme meli obdivovat nekoho kdo se boji jadernych elektraren.
Dámu bych nepodceňoval! Spíše využila náladu veřejnosti nést náklady odstavení JE. Němci se sami hodili do vody a teď musí plavat. Kromě toho myslím potřebují velká národní témata. Takto, tváří v tvář praktickým problémům, se dostanou dopředu ve všech oblastech nové generace energetiky a budou moci prodávat nová, ale odzkoušená řešení. To není jen řízení smart gridu či uchovávání energie. Je to paradoxní, ale vyšší cena elektřiny (byť umělá), podpoří všeobecný technický a společenský pokrok stejně jako světové války, ropné krize apod. Podpoří elektromobilitu, skladování, internet věcí atd. Za pár let budou myčky mýt nádobí jen když to Grid dovolí a žárovky svítit jen když tam někdo bude atd. JE byla ve své době úžasná výzva. Byla by i teď, ale svět bude vypadat jinak, než se v těch dobách myslelo. JE by byla bývala mohla hrát rozhodující roli v zemích OECD, které se bohužel nerozšiřují, ale ne třeba v rozvojovém světě. Tam může sehrát zásadní rozvojovou a společenskou roli rozptýlená ostrovní energetika, vymyšlená v Německu...
Ano, řeší problémy. A na těch řešeních vydělávají dlouhé peníze. Polovina všech strojů na výrobu FV panelů je německých, německý je patent na výrobu čistého křemíku, z 6 největších firem produkujících větrné elektráreny jsou 2 německé a třetí je napůl dánská napůl německá, německé jsou firmy specializované na regulační techniku a elektroniku, ...
A my se s Němci vezeme... Zní to trochu svinsky, ale demokratický západ by si měl nějak udržovat tvůrčí a technologickou dominanci. A CO2 a bezjaderný stihomam je v tomto směru dobrá páka. Ovšem co s konkurencí, stojící na levné uhelné a jederné energetice? Cla a sankce! I angažované (nechci říkat sluníčkářské) veřejnosti lze vysvětlit, že do globálního klubu volného obchodu mají přístup jen producenti nízkouhlíkových výrobků. Jen je třeba udržet vysokou cenu energie, podporující technologický a společenský rozvoj. Proč pořád zmiňuji společenský rozvoj? Decentralizovaná energetika se trochu bude podobat internetu - ze společenského pohledu to bude něco zcela jiného, než jaderný, důlní a velkoelektrárenský byznys, přisátý na státní rozpočty a závislý na státní regulaci. Ovšem podmínkou je vyšší, ale rovná cena energie - jinak to končí solárními tunely jako v Česku.
Myslím, že pro Němce je to strategická cesta, jak do budoucna definitivně vydrbat s Rusy a Araby. Vítr a Sluce se dovážet nemusí.
Však kolaps ceny ropy v 80. letech SSSR taky dost zasvinil. A mohly za to ropné šoky let 70. a jejich důsledky - regulace spotřeby aut, ústup od ropné elektroenergetiky a topení ropnými palivy.
Aha, takže staví Nordstream 2 aby vydrbali s Rusy?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se