Německo zná další detaily aukcí na podporu KVET
První německá aukce na podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla by se měla uskutečnit v prosinci tohoto roku. Účastnit se jí budou jednotky o instalovaném výkonu od 1 do 50 MWe. Německo si od podpory slibuje nárůst výroby z KVET do roku 2020 ze současných 77,5 TWh na 110 TWh ročně.
Německé ministerstvo energetiky dle zahraničního zdroje zveřejnilo další podrobnosti k plánovaným aukcím na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným výkonem do 50 MWe. První aukce by se měla uskutečnit v prosinci tohoto roku s tím, že nabídka podpory bude vypsána pro 100 MWe výkonu. Ministerstvo dle návrhu nařízení plánuje vypisovat dvě 100MW aukce ročně.
Podporu již schválila Evropská komise
Nový zákon na podporu KVET byl v Německu schválen již na konci roku 2015 a Evropská komise jej schválila na konci října 2016. V návaznosti na rozhodnutí Komise byl pak přeložen návrh ministerského nařízení, které se nachází v konzultačním procesu – ten skončí v červnu.
Nový systém podpoří zejména nové plynové jednotky, které nahradí starší jednotky spalující uhlí, tyto již nebudou tímto mechanizmem dále podporovány. Zároveň umožňuje zavedení výše uvedených aukcí na podporu jednotek s instalovaným výkonem 1 až 50 MWe.
Potenciál instalovaného výkonu je téměř 50 GWe od těch největších jednotek, mezi které patří 900 MWe jednotka v Mannheimu, až po mikro zdroje. Německo plánuje dosáhnout výroby z KVET 110 TWh v roce 2020 a 120 TWh v roce 2025. Pro srovnání, v roce 2016 se výroba dle německého statistického úřadu vyšplhala na 77,5 TWh.
Výrobu dle jednotlivých typů zdrojů nejen v Německu můžete nově přehledně sledovat zde.
Mohlo by vás zajímat:
Ano kogenerace tepla a elektřiny z plynu je pro naši zeměpisnou polohu velmi významná. A nestrašte pořád Ruskem, z něj jde do Evropy (EU) jen třetina plynu.
Ta třetina v průměru je poměrně zavádějící. Pokud si uvědomíme, že na Pyrenejský poloostrov nebo do Itálie se zatím Ruský plyn v podstatě vůbec nedostane a do Británie je jeho dovoz také minimální, tak je zjevné, že ve zbytku EU je samozřejmě postavení Ruska/Gazpromu úplně jiné. Z domácích zdrojů EU už loni pocházelo jen 17 % spotřeby plynu a toto číslo bude dále rychle klesat a bude pravděpodobně nahrazováno právě Ruským plynem. Takže třetinová závislost na Ruském plynu by byla jistě OK, potíž je, že v podstatné části EU je už dnes daleko vyšší a dále rychle poroste.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se