2. říjen 2015
Aktuální výroba v ČR
Německo zná další detaily aukcí na podporu KVET

První německá aukce na podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla by se měla uskutečnit v prosinci tohoto roku. Účastnit se jí budou jednotky o instalovaném výkonu od 1 do 50 MWe. Německo si od podpory slibuje nárůst výroby z KVET do roku 2020 ze současných 77,5 TWh na 110 TWh ročně.
Německé ministerstvo energetiky dle zahraničního zdroje zveřejnilo další podrobnosti k plánovaným aukcím na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným výkonem do 50 MWe. První aukce by se měla uskutečnit v prosinci tohoto roku s tím, že nabídka podpory bude vypsána pro 100 MWe výkonu. Ministerstvo dle návrhu nařízení plánuje vypisovat dvě 100MW aukce ročně.
Podporu již schválila Evropská komise
Nový zákon na podporu KVET byl v Německu schválen již na konci roku 2015 a Evropská komise jej schválila na konci října 2016. V návaznosti na rozhodnutí Komise byl pak přeložen návrh ministerského nařízení, které se nachází v konzultačním procesu – ten skončí v červnu.
Nový systém podpoří zejména nové plynové jednotky, které nahradí starší jednotky spalující uhlí, tyto již nebudou tímto mechanizmem dále podporovány. Zároveň umožňuje zavedení výše uvedených aukcí na podporu jednotek s instalovaným výkonem 1 až 50 MWe.
Potenciál instalovaného výkonu je téměř 50 GWe od těch největších jednotek, mezi které patří 900 MWe jednotka v Mannheimu, až po mikro zdroje. Německo plánuje dosáhnout výroby z KVET 110 TWh v roce 2020 a 120 TWh v roce 2025. Pro srovnání, v roce 2016 se výroba dle německého statistického úřadu vyšplhala na 77,5 TWh.
Výrobu dle jednotlivých typů zdrojů nejen v Německu můžete nově přehledně sledovat zde.
Mohlo by vás zajímat
31. srpen 2021
8. září 2021
1. říjen 2021
7. říjen 2021
11. říjen 2021
14. říjen 2021
23. říjen 2021
Komentáře (2)
Ano kogenerace tepla a elektřiny z plynu je pro naši zeměpisnou polohu velmi významná. A nestrašte pořád Ruskem, z něj jde do Evropy (EU) jen třetina plynu.
Ta třetina v průměru je poměrně zavádějící. Pokud si uvědomíme, že na Pyrenejský poloostrov nebo do Itálie se zatím Ruský plyn v podstatě vůbec nedostane a do Británie je jeho dovoz také minimální, tak je zjevné, že ve zbytku EU je samozřejmě postavení Ruska/Gazpromu úplně jiné. Z domácích zdrojů EU už loni pocházelo jen 17 % spotřeby plynu a toto číslo bude dále rychle klesat a bude pravděpodobně nahrazováno právě Ruským plynem. Takže třetinová závislost na Ruském plynu by byla jistě OK, potíž je, že v podstatné části EU je už dnes daleko vyšší a dále rychle poroste.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.