Signatáři Pařížské dohody zvyšují své dekarbonizační závazky

Skoro by se zdálo, že klima není v módě. Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody, Andrej Babiš na svém facebooku zveřejnil video pojmenované jako „Green Deal je podvod a Evropa ho musí zrušit“. Nedávno zveřejněné závazky Nového Zélandu a Švýcarska a přístup Evropské komise ale jednají v přímém rozporu s chováním amerického prezidenta i přáním Andreje Babiše.

Minulý týden byl plný proklamací spojených s klimatem. Začala s nimi předsedkyně Evropské komise Ursula van der Leyenová, která představila v Davosu Kompas konkurenceschopnosti Evropské unie, který v návaznosti na doporučení Maria Draghiho, ekonoma a bývalého italského premiéra, představuje opatření nutná ke zvýšení konkurenceschopnosti EU na světové scéně.

„Je to strategie, která má zajistit rychlejší, čistší a spravedlivější růst tím, že zajistí, aby všichni Evropané mohli těžit z technologických změn,“ uvedla von der Leyenová.

Plán se zabývá oblastmi inovace, zvyšování bezpečnosti a odolnosti a oblastí dekarbonizace a konkurenceschopnosti.

V poslední zmíněné oblasti je cílem Komise „návrat k nízkým a stabilním cenám energie“. Za tímto účelem Komise zavádí Akční plán pro cenově dostupnou energii, který bude prostřednictvím připravované dohody o čistém průmyslu uplatňovat přístup k dekarbonizaci založený na konkurenceschopnosti. V centru pozornosti budou také energeticky náročná odvětví, jako je ocelářství, hutnictví a chemický průmysl.

Státy představují národně stanovené příspěvky

Stejně jako EU nesnižuje své dekarbonizační závazky, cestu k emisním cílům zintenzivňují i signatáři Pařížské dohody v rámci Národně stanovených příspěvků (NDC).

NDC jsou realizovány skrze národní akční plány v oblasti klimatu, které jednotlivé země přijímají v rámci Pařížské dohody. NDC popisují, jakým způsobem daná země plánuje snížit emise skleníkových plynů, aby pomohla splnit globální cíl omezit nárůst teploty na 1,5 °C a přizpůsobit se dopadům změny klimatu.

Pařížská dohoda přitom vyžaduje, aby byly NDC každých pět let aktualizovány se stále vyššími ambicemi, přičemž se zohlední situace každé země.

Současné závazky zdaleka nedosahují toho, co je potřeba k omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni a k zamezení nejhorších dopadů změny klimatu. Je velmi důležité, aby země plnily ambicióznější NDC, a zajistily tak bezpečnější budoucnost pro lidi na celém světě.

Třetí kolo zveřejňování těchto NDC probíhá v roce 2025. Dokumenty mají představit zamýšlená opatření zemí v oblasti klimatu do roku 2035. Tyto nové NDC budou zohledňovat globální inventuru, která vyhodnotila celosvětový pokrok při dosahování cílů Pařížské dohody. Dvě země minulý týden své aktualizované NDC představily. Jedná se o Švýcarsko a Nový Zéland.

Nový Zéland zvyšuje emisní cíl

Jen o den později informovala agentura Reuters, že na druhém konci světa Nový Zéland oznámil, že se zaváže, že do roku 2035 sníží emise o 51 až 55 % oproti roku 2005.

Cíl je součástí závazku země v rámci Pařížské dohody. Původně měla země snížit emise o 50 % do roku 2030. S finálním záměrem dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí.

„Usilovně jsme pracovali na stanovení ambiciózního a zároveň dosažitelného cíle, který posiluje náš závazek vůči Pařížské dohodě a globálním opatřením v oblasti klimatu,“ uvedl v prohlášení ministr pro změnu klimatu Simon Watts.

„Splnění tohoto cíle bude znamenat, že se spravedlivě podílíme na snižování dopadů změny klimatu,“ dodal.

Watts uvedl, že Nový Zéland je na dobré cestě splnit závazek dosažení  nulových čistých emisí již v roce 2044.

Klimatická komise, vládou financovaná, ale nezávislá komise, však v prosinci vyzvala Nový Zéland, aby se zaměřil na snížení emisí více, než bylo jeho původní úsilí. Důvodem je, že mnoho srovnatelných zemí má ambicióznější cíle než Nový Zéland a důkazy ukazují, že globální opatření nestačí k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.

Švýcarsko sníží emise o 65 % do roku 2035

Své závazky snižovat emise v souvislosti s Pařížskou dohodou zvyšuje i Švýcarsko, píše ESGtoday. Nový dekarbonizační cíl bude tvořit základ druhého vnitrostátně stanoveného příspěvku Švýcarska v rámci Pařížské dohody, který bude podle Švýcarské federální rady předložen Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) do 10. února.

Švýcarská vláda oznámila, že schválila nový cíl v oblasti klimatu, kterým je snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2035 ve srovnání s rokem 1990. Současný švýcarský NDC, předložený v roce 2017, má do roku 2030 dosáhnout snížení emisí o 50 %.

Vláda uvedla, že v rámci překlenovacího období mezi NDC a cílem do roku 2035 se zaměří také na průměrné snížení emisí skleníkových plynů o 59 % v letech 2031 až 2035.

Podle Spolkové rady jsou nové cíle v souladu s cíli stanovenými ve švýcarském zákoně o klimatu. Tento zákon, schválený v referendu v roce 2023, zakotvuje v zákoně švýcarský cíl nulových čistých emisí do roku 2050 a zahrnuje širokou škálu opatření, která mají umožnit dosažení tohoto cíle.

Zákon zahrnuje prozatímní národní a odvětvové cíle snižování emisí, iniciativy na snížení spotřeby energie a pobídky, které mají napomoci přechodu průmyslu, budov a domácností od využívání energie z fosilních paliv. Zákon rovněž obsahuje požadavek, aby všechny podniky dosáhly nulových čistých emisí do roku 2050.

Vláda sice uvedla, že jejích nových cílů pro období 2031-2035 „má být dosaženo především prostřednictvím domácích opatření“. V dodatku k dlouhodobé klimatické strategii Švýcarska, který byl zveřejněn spolu s novými cíli, se uvádí, že země „si pro dosažení svých cílů ponechává také možnost zahrnout snížení emisí dosažené v zahraničí (ITMO) nebo převody přebytečných snížení emisí z jiných zemí v zahraničí.