Právní nejistota a chaos v průmyslu: Trump chce zrušit základní klimatickou regulaci

A vy máte pocity, že se klimatickým jevům vědci nevěnují dostatečně hluboce? Na dané téma vychází mraky článků v těch nejlepších vědeckých časopisech. On někdo brání dalším debatám? Každý vědec, pokud by měl pochybnosti o fudnamentech, by okamžitě zveřejnil studii, která současné poznatky rozporuje nebo zpochybňuje. Globální klimatická změna je pod takovým drobnohledem, že je krajně nepravděpodobné, že bychom neměli ty nejlepší možné informace a chybně popisovali současný stav poznání.

Jan Grmela 5. srpen 2025, 11:42

Dobré ráno, asi ste doteraz žili v nejakom ideálnom paralelnom vesmíre:

„Na dane téma vychází mraky článků v těch nejlepších vědeckých časopisech.“

Áno, kvantitatívne je to pravda.

- Téma klímy patrí medzi najviac publikované oblasti. Len v databázach ako Scopus či Web of Science sú desaťtisíce štúdií zamerané na klímu, modelovanie, predikcie, emisie CO₂ atď.

ALE:

-Tento objem nehovorí nič o rozmanitosti názorov.

-Štruktúra publikácií je silne asymetrická – väčšina výskumov potvrdzuje konsenzuálnu hypotézu (a/alebo vychádza z modelov, ktoré už túto hypotézu obsahujú).

-Štúdie, ktoré sa odchyľujú od „mainstreamu“, majú často problém s recenzným procesom, odmietaním, a mediálnym či odborným prehliadaním.

„On někdo brání dalším debatám?“

Formálne sa debatám nebráni. V skutočnosti však:

- Výskumníci s odlišnými názormi často nedostávajú granty.

- Sú označovaní za popieračov, "denialistov" alebo zľahčovateľov, bez vecnej diskusie.

- Sú vylučovaní z panelov, peer-review procesov či redakcií (napr. Lindzen, Curry, Christy).

- autocenzúra je prítomná: mnohí vedci jednoducho netématizujú alternatívy, lebo by to ohrozilo ich kariéru (viď výskum na tému „motivated reasoning“ vo vede).

„Každý vědec, pokud by měl pochybnosti, by okamžitě zveřejnil studii...“

Idealistická fikcia

Publikovanie nie je len o „ochote“ vedca – je to komplexný proces -> Schvaľovanie grantov, výber správneho časopisu, prekonanie recenzného procesu, riziko poškodenia reputácie.

Nezávislé štúdie s alternatívnymi hypotézami často končia:

- v menej známom časopise (s nižším „impactom“),

-bez mediálnej pozornosti,

-alebo sú označené za „zavádzajúce“ bez verejnej odbornej diskusie.

„Globální klimatická změna je pod takovým drobnohledem, že je krajně nepravděpodobné, že bychom neměli ty nejlepší možné informace.“

Chybné preceňovanie.

Áno, máme veľa údajov, ale to neznamená:

-že rozumieme všetkým súvislostiam,

-že modely zachytávajú komplexitu klímy (napr. oblačnosť, aerosóly, oceánske prúdy sú stále veľmi neisté, naviac tieto modely so založené na korelácii nie na kauzalite a ešte naviac "správne" pokatetrizované, aby ta korelácia bola čo najpresnejšia, ale len na veľmi krátke obdobie).

Kľúčové parametre ako klimatická citlivosť CO₂ (ECS) majú dodnes rozptyl ~1,5–4,5 °C, čo je veľký rozsah pre serióznu predikciu.

Rovnako napr. dôsledky spätných väzieb, vlhkosti, albeda, slnečných cyklov atď. nie sú dostatočne presne modelované.

Já ve vědě pracuju, byť v jiné oblasti. Mohl jste si tak odpustit kvantitu a nahradit ji kvalitou. Pokud by byly klíčové zavěry chybné, vždycky by se našel časopis, který by s radostí oponentní názor otisknul.

V kolika grantových agenturách jste působil, kolik posudků jste vypracoval, že šíříte takové bludy?

Pán Grmela, rešpektujem vašu skúsenosť z inej oblasti vedy, ale v tejto diskusii ide predovšetkým o metodologický problém – nie o osobné kvalifikácie či autority. Ak skutočne pôsobíte vo vede, o to viac ma prekvapuje, že namiesto vecnej reakcie ste zvolili postup, ktorý je bližší rétorickým trikom než korektnej argumentácii.

1) Argument z autority („pracujem vo vede“) – no mimo danej oblasti. Vaša poznámka „Já ve vědě pracuju, byť v jiné oblasti“ má navodiť dojem odbornej váhy, ale ide o klasický argumentum ad verecundiam – teda apel na autoritu namiesto priamej reakcie na predložené fakty.

2) Osobný útok namiesto argumentu – otázka „V kolika grantových agenturách jste působil, kolik posudků jste vypracoval...“ je typický ad hominem – úskok, ktorý presúva pozornosť od obsahu k osobe a jej „oprávnenosti“ sa vôbec vyjadriť.

Namiesto riešenia mojej osoby alebo grantových skúseností by bolo primeranejšie reagovať vecne:

- Nie všetky vedecké články majú rovnakú šancu na publikáciu – alternatívne hypotézy k dominantnému klimatickému naratívu čelili problémom už u renomovaných autorov (napr. Lindzen, Curry, Christy).

- Peer-review systém nie je imúnny voči ideologickému filtru či autocenzúre – existuje množstvo literatúry o motivated reasoning a publication bias vo vede.

- Objem publikácií nehovorí nič o rozmanitosti názorov – drvivá väčšina modelov vychádza z rovnakých predpokladov a prednastavených parametrov, ktoré sú navrhnuté tak, aby potvrdili očakávaný záver.

To všetko sú známe fakty – minimálne každému, kto pôsobí v prostredí publikácií s tlakom publish or perish.

Kritické myslenie vo vede nie je útokom na vedu – je jej základným predpokladom. Od vedecky pracujúceho človeka by som čakal vecný nesúhlas, nie osobnú diskvalifikáciu.

@richie 7. srpen 2025, 23:57

Hodně podobnou argumetaci, jako tu vaši, jsem slyšel nedávno od člověka, co obhajoval placatou Zemi.

Také je přesvědčen, že zná "skrytou" pravdu a celý vědecký svět je zmanipulovaný.

A že on má právo na alternativní hypotézu.

Jardo, zanechte placaté země a podobných věcí. Dole jsem dal rozbor vědců na tvrzení, které vznáší politické těleso- IPCC.

To není o "placaté zemi". Myslím, že je všeobecná shoda, že se klima mění. Měnilo se v historii vždy. To je známý fakt, jako že zítra zase vzejde slunce nad obzor.

Jde jen o to jestli je podíl člověka a specificky vypouštění CO2 do atmosféry především z průmyslových i živočišných zdrojů v tomto rozhodující (v historii to nikdy nebylo, bylo málo lidí na zemi, teď je nás 8 miliard a nebyla ještě průmyslová revoluce), nebo není.

IPCC vytvořil a vytváří "oficielní narativ", který je neustále vědecky zpochybňován a nejnovější vědecké zpochybnění s konkrétními daty pro USA je ve vědecké souhrné zprávě, na kterou jsem dal odkaz.

Diskutujme o té zprávě (až si jí prostudujeme, je obsáhlá). To je věda-diskuse s argumenty té či oné strany, místo víry v narativy IPCC (podložené ovšem řadou kvalitních vědeckých studií, ale dle mého názoru zmanipulované do žádaného politického narativu).

ad Jarda 8. srpen 2025, 11:52

Hodně podobnou argumetaci, jako tu vaši, jsem slyšel nedávno od člověka, co obhajoval placatou Zemi.

Také je přesvědčen, že zná "skrytou" pravdu a celý vědecký svět je zmanipulovaný. ..A že on má právo na alternativní hypotézu.

„Aj ty, Brutus?“ .. málo demagogických prispievateľov tu máme?

"To čo hovoríte mi pripomína človeka, čo obhajoval plochú Zem…"

Ide o dehonestujúce prirovnanie, ktoré má za cieľ zosmiešniť oponenta bez snahy o vecné vyvrátenie jeho tvrdení.

Takýto postup znevažuje diskusiu a nahrádza analýzu emocionálnou manipuláciou: ak niečo spochybňuješ → si ako „plochozemec“.

-> Problém: Téma tvaru Zeme bola dávno overená priamim pozorovaním a opakovaným meraním, vrátane:

-satelitných snímok,

-fyzikálnych experimentov (tieň Zeme pri zatmeniach, zmena horizontu, letecké trasy...).

Naproti tomu, klimatická veda je komplexná a závislá na modelových predpokladoch, ktoré:

-nie sú priamo merateľné spôsobom ako tvar Zeme,

-často využívajú parametrizované hypotézy,

-podliehajú veľkému množstvu neistôt a interpretačných rámcov.

=> Takéto prirovnanie je teda logicky a metodologicky nesprávne (tzv. false analogy)

@richie 8. srpen 2025, 15:20

Děkuji za rozbor, vezmu si z něho ponaučení.

Pokud se cítíte dehonestován mým příspěvkem, tak se velice omlouvám.

Vaše obsáhlé komentáře jsou velice cenným přínosem místního fóra.

Vyzdvihl bych především zvýrazňování obsáhlých pasáží tučným písmem, člověk hned vidí, co je nejdůležitější.

Škoda, že to tak nedělají všichni.

Jen tak dál.

ad Jarda 8. srpen 2025, 15:53

-áno irónia ci sarkazmus v rozumnej miere oživí diskusiu .. akceptujem

-a áno, občas (v snahe o zvýraznenie nejakých pasáží), neustriehnem korektne všetky formátovacie tagy, za čo sa ospravedlňujem (zišla by sa možnosť preview, alebo aspoň možnosť editovať príspevok, stačí obmedzene na krátky časový úsek - ale viem, je to len výhovorka na nedôslednú kontrolu napísaného .. mea culpa)..

-a nie, v tomto prípade sa necítim dehonestovaný (chápem, že to nebolo cieľom, len expresívny prostriedok), len som mal potrebu poukázať na nekorektné praktiky v diskusiách (pri vašich príspevkoch to našťastie nie je pravidlo )

Pane Grmelo, když si vyzkoušíte AI, zeptáte se na detailní věci z Vašeho oboru (tedy když já se zeptám na detailní věci z mého oboru) tak zjistíte že víte mnohem více než AI (zkoušel jsem kvalitní Grok).

AI Vám sesumíruje dobré základní rešerše podle současných narativů.

Když se chcete dovědět něco o klimatu, tak musíte sledovat i vědecké články mimo politických souhrnů IPCC.

Výborná vědecká souhrná rešerše, zaměřená na americký kontinent, vyšla nedávno, teď ji studuji a doporučuji všem k přečtení. Jsem zvědav co jí řekne pan Metelka (asi nebude nic namítat, nebo ne?).

energy.gov/sites/default/files/2025-07/DOE_Critical_Review_of_Impacts_of_GHG_Emissions_on_the_US_Climate_July_2025.pdf

Teď to studuji, doporučuji k přečtení a přemýšlení.

Vypadá to, že racionalita ve vědě a snad i v politice zase zvítězí.

Milane, nejspíš jste nepochopil smysl mého příspěvku. Nebaví mě číst richieho AI texty.

alebo nemate ako reagovat ..

Reagoval jsem stručně a jasně. Zkušenost z vědeckého prostředí je v přímém rozporu s vašimi tvrzeními.

Jan Grmela 11. srpen 2025, 19:23

Reagoval jsem stručně a jasně. Zkušenost z vědeckého prostředí je v přímém rozporu s vašimi tvrzeními.

To že vy ste sa s niečím nestretol, ešte neznamená že to neexistuje .

Ako som vysvetľoval v dlhšom príspevku (ktorý ste lenivý čítať), tak je rozdiel o akom "vedeckom" prostredí hovoríme - tak to ešte môžete upresniť.

Pán Grmela, ďakujem za reakciu. Ak máte inú skúsenosť, rešpektujem ju.

Ak sú to vaše vlastne skúsenosti tak predpokladám, že sa pohybujete v oblasti, kde sa dominantne pracuje s tvrdými, exaktne overiteľnými dátami (napr. teoretická fyzika, matematika, technické inžinierstvo), ale asi nemáte priamu skúsenosť s komplexnými, nepresne merateľnými alebo nelineárnymi systémami, ako je klimatológia, ekonómia alebo spoločenské vedy.

V týchto oblastiach je oveľa vyšší výskyt:

- ideologickej motivácie vo financovaní,

- problémov s replikáciou,

- autocenzúry a self-selection v publikovaní,

- spoločensky korektných výstupov namiesto čisto dátovo podložených hypotéz.

A tu teraz nehovoríme o vašej oblasti – hovoríme o špecifickej problematike klimatickej vedy a systémovej predpojatosti v dominantnom výskume. Preto by som bol rád, keby sme diskutovali vecne o predložených výhradách – a nie o tom, kto má koľko grantov. Ak chcete, môžeme porovnať konkrétne štúdie a ich metodológiu – nie anekdotické dojmy.

ad Jan Grmela 8. srpen 2025, 10:44

Zkušenost z vědeckého prostředí je v přímém rozporu s vašimi tvrzeními.

to ze vy ste sa s niecim nestretol, este neznamena ze to neexistuje ...