Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Přebytek emisních povolenek na trhu vzrostl, přes 270 milionů jich bude staženo z oběhu

Přebytek emisních povolenek na trhu, který odpovídá počtu emisních povolenek v oběhu, vzrostl meziročně o zhruba 3 % na 1,148 mld. kusů (odpovídá 1,148 mld. t CO2). Podle pravidel takzvané Rezervy tržní stability (MSR) proto bude od září 2025 do srpna 2026 postupně staženo do této rezervy dalších 276 milionů povolenek. Informovala o tom Evropská komise. 

O vzniku MSR rozhodla Evropská unie v roce 2015, tedy v době, kdy se ceny emisních povolenek pohybovaly hluboko pod 10 EUR/t CO2 a Evropská unie hledala cestu, jak dostat jejich cenu na hladinu, která by motivovala provozovatele zařízení spadajících pod EU ETS k realizaci dekarbonizačních opatření.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německý Wendelstein 7-X překonal světový rekord ve fúzní energii

Největší fúzní zařízení typu stelarátor na světě s názvem Wendelstein 7-X pokořilo světový rekord v zásadním parametru fúzní fyziky označovaném jako trojnásobný součin. V nejnovější experimentální kampani dosáhli výzkumníci z Evropy a USA nové maximální hodnoty tohoto klíčového parametru fúze - vypočítaného součinem hustoty paliva, teploty paliva a doby udržení - po dobu 43 sekund. Tato hodnota nyní překonává dosavadní rekordy tokamaků v dlouhém trvání plazmatu.

Klíčovou roli pro dosažení rekordu sehrál nový vstřikovač pelet, který do plazmatu vstřikuje zmrazené vodíkové pelety, což umožňuje dlouhé trvání plazmatu díky průběžnému doplňování paliva. Tento unikátní injektor vyvinula Národní laboratoř Oak Ridge Ministerstva energetiky USA a úspěšně jej uvedla do provozu na zařízení Wendelstein 7-X. To sice překonává dosavadní rekordy tokamaků v délce trvání plazmatu, ty však i přesto zůstávají rekordmany v krátkých dobách trvání plazmatu.

Celý článek najdete ZDE.

3. Analytici se neshodují, zda bude KHNP v Dukovanech ve finále opravdu stavět

Analytici oslovení ČTK se neshodují na tom, zda i přes dnešní podpis smlouvy bude korejská KHNP ve finále opravdu stavět nové jaderné bloky v Dukovanech. Zatímco podle datového ekonoma platformy Datarun Petra Bartoně je stále velká možnost, že se Korejci nakonec na projektu podílet nebudou, analytik Finlordu Boris Tomčiak považuje za pravděpodobnější, že bude zakázka realizovaná podle domluvy. Oba odborníci to dnes v podvečer řekli ČTK.

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) dnes odpoledne s KHNP podepsala finální smlouvy k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. KHNP loni uspěla v jaderném tendru, vláda její nabídku upřednostnila před společnostmi EDF a Westinghouse. První nový dukovanský blok by měl být hotový v roce 2036.

Celý článek najdete ZDE.

4. Přes 10.000 majitelů solárů si nevyřídilo odpovědnost za odchylku, hrozí pokuty

Více než 10.000 majitelů solárních elektráren stále nemá pro své zařízení zajištěnou odpovědnost za tzv. odchylku. Od července jim kvůli tomu hrozí pokuty za neoprávněné dodávky do sítě, které mohou činit stovky korun měsíčně. Řada z nich nejspíš zajištění v termínu ani nestihne, podle distributorů totiž může celý proces trvat několik týdnů. Vyplývá to z informací distributorů pro ČTK.

Většina fotovoltaik registrovaných do konce loňského roku má jeden kombinovaný EAN kód, který zdarma přiděluje distributor. Jde o 18místný unikátní číselný kód sloužící pro identifikaci odběrného místa. Od 1. července však musí soláry mít podle legislativy EAN kódy dva, a to spotřební a výrobní. U výrobního kódu navíc mají majitelé povinnost domluvit se s vybraným obchodníkem, že převezme odpovědnost za takzvanou odchylku, tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou, který je zpoplatněn. Bez toho nelze elektřinu prodávat ani sdílet. Opatření se přitom vztahuje i na provozovatele, kteří nemají přetoky elektřiny do sítě smluvně povolené.

Celý článek najdete ZDE.

5. Studie: OZE s bateriemi mohou mít větší uhlíkovou stopu než plynová elektrárna s CCS

Uhlíková stopa za životní cyklus elektráren spalujících zemní plyn vybavených technologiemi na zachycování emisí CO2 může být srovnatelná se solárními či větrnými elektrárnami. Při využití bateriového úložiště k sesouladění výroby elektřiny z větrných či solárních elektráren a poptávky po elektřině jsou na tom uvedené obnovitelné zdroje dokonce hůře. Vyplývá to ze studie výzkumníků z Oxfordského institutu pro energetická studia.

Plynové zdroje budou do budoucna stále významným prvkem elektrizačních soustav kvůli potřebě řiditelných zdrojů zajišťujících pokrytí poptávky po elektřině v době nedostatečné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ve snaze o snižování emisí CO2 bude nicméně zapotřebí jejich „ozelenění“, které lze v zásadě realizovat dvěma způsoby. Tím prvním je přechod na nízkouhlíkové palivo, jako je biometan či obnovitelný vodík. Tím druhým je využití technologií na zachycování emisí CO2 (Carbon Capture and Storage - CCS) při současném zajištění minimálních emisí skleníkových plynů při těžbě a dopravě paliva.

Celý článek najdete ZDE.

6. Obnovitelné zdroje by mohly čelit přísnějším požadavkům kvůli španělskému blackoutu

Analytici sdělili společnosti Montel, že obnovitelné zdroje energie budou ve Španělsku pravděpodobně čelit přísnějším požadavkům, aby byla v budoucnu zajištěna stabilita elektrizační soustavy. Důvodem je zamezení výpadků podobných tomu z konce dubna.

Španělsko pravděpodobně bude od developerů 2obnovitelných zdrojů energie požadovat, aby do svých projektů zahrnuli nové výpočetní procesy a instalovali zařízení zajišťující „syntetickou setrvačnost“, uvedla Ana Barillasová, ředitelka společnosti Aurora Energy Research pro oblast Pyrenejského poloostrova.

Celý článek najdete ZDE.

7. IEA: Střední a východní Evropa nevyužívá svůj obrovský potenciál obnovitelných plynů

Produkce bioplynu a biometanu v Evropě zažívá v posledních letech výrazný růst. Stále však dle nového reportu zůstává daleko za tím, co by umožňovaly dostupné suroviny a technologické možnosti, zejména ve střední a východní Evropě. Podle Mezinárodní energetické agentury by přitom biometan mohl v budoucnu pokrýt až pětinu světové spotřeby plynu. Až 80 % potenciálu pro novou produkci se přitom nachází v Číně, Indii a Brazílii. 

Evropa dnes patří ke globálním lídrům v produkci biometanu a bioplynu. V roce 2023 dosáhla produkce bioplynu v Evropě přibližně 22 miliard kubických metrů (bcm), z čehož 4,9 bcm připadalo na biometan. To odpovídá zhruba 8 % celkové spotřeby plynu v celé EU, která se v posledních letech pohybuje kolem 400–450 bcm.

Celý článek najdete ZDE.

8. Krajský soud: Pokud by EDF spor o jaderný tendr vyhrála, může chtít odškodné

Pokud by francouzská společnost EDF vyhrála spor s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o dukovanský jaderný tendr poté, co byla smlouva s vítěznou firmou podepsaná, mohla by po zadavateli zakázky požadovat náhradu škody. Na dotaz ČTK to uvedla zastupující mluvčí Krajského soudu v Brně Martina Charvátová. NSS dnes zrušil předběžné opatření vydané krajským soudem, které podpisu smlouvy bránilo, a zadavatel EDU II s vítěznou firmou KHNP smlouvu na výstavbu nových bloků v Dukovanech podepsal.

EDF, jejíž nabídka v tendru neuspěla, napadla žalobou u Krajského soudu v Brně rozhodnutí antimonopolního úřadu, podle něhož byl tendr v pořádku. Tato žaloba byla důvodem pro vydání dnes zrušeného předběžného opatření, které podpis smlouvy zakazovalo.

Celý článek najdete ZDE.

9. Větrné farmy oslepují radary: Spojené království řeší střet energetiky a národní bezpečnosti

Spojené království aktuálně řeší spor mezi energetickými firmami BP a EnBW a zbrojním koncernem BAE Systems. Ten aktuálně brojí především proti plánované výstavbě dvou offshore větrných farem Mona a Morgan v Irském moři. Zatímco energetici argumentují stabilitou sítě a ekonomickou návratností, obranný průmysl varuje, že rotující turbíny významně narušují radarové systémy a ohrožují národní bezpečnost.

BAE požaduje možnost odstavení turbín v případě selhání zmírňujících opatření, což investoři považují za nepřijatelné riziko. Spor odhaluje hlubší evropské napětí mezi rozvojem obnovitelných zdrojů a obrannými zájmy. Toto dilema už loni vedlo například k náhlému zrušení projektů 13 větrných farem ve Švédsku. Spojené království i další země proto hledají technologická řešení – od stealth materiálů po AI – která by umožnila soužití větrné energie a vojenských radarových technologií.

Celý článek najdete ZDE.

10. NuScale získal v USA schválení zvětšeného návrhu svého malého jaderného reaktoru

Americký regulační úřad Nuclear Regulatory Commission (NRC) schválil upravenou verzi malého modulárního reaktoru NuScale Power Module s výkonem 77 MWe. Úřad již dříve schválil původní verzi tohoto SMR o výkonu 50 MWe.

První žádost společnosti NuScale o certifikaci reaktoru s možností rozšíření až na 12 modulů po 50 MWe přijalo NRC v březnu 2017. Původní návrh byl následně certifikován v lednu 2023 a stal se tak prvním malým modulárním reaktorem, který získal regulatorní schválení pro provoz ve Spojených státech.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu