Švédsko zamítlo několik větrných farem, mohly by narušit obranyschopnost země

Švédská vláda na začátku tohoto týdne oznámila zamítnutí více než desítky žádostí na vybudování větrných farem na pobřeží Baltského moře. V tomto případě však za stopkou pro větrné elektrárny nestojí ochrana životního prostředí ani protesty místních obyvatel. Důvod je v tomto případě relativně nezvyklý, a to zajištění obranyschopnosti země. Podle vlády by větrné parky v této oblasti mohly snížit reakční dobu na případný raketový útok.

Zajištění povolení pro výstavbu větrných parků se v některých zemích Evropy v posledních letech komplikuje. Důvodem je často odpor místních obyvatel či environmentální regulace. Nedostatek projektů s povolením například v posledních letech trápí Německo, kterému se tak nedařilo zaplňovat své aukce. K případnému rušení projektů poté mohou vést i ekonomické aspekty, jako tomu bylo u projektu offshore větrného parku společnosti Vattenfall.

S rostoucím geopolitickým napětím ve východních částech Evropy vyvolaném ruskou invazí na Ukrajinu se však objevují i jiné důvody. Švédská vláda nyní přistoupila k překvapivému kroku, kdy zamítla celkem 13 žádostí na projekty v oblasti Baltského moře.

Jako důvod uvedl tamní ministr energetiky Pal Jonson podle agentury Reuters skutečnost, že větrné farmy v této oblasti by mohly znesnadnit detekci raket a jejich sestřelení protiraketovou obranou. Podle Jonsona by farmy mohly snížit reakční dobu Švédska na pouhou minutu, tedy polovinu.

"V současné velmi vážné mezinárodní bezpečnostní situaci, kdy je Švédsko tam, kde je, a Kaliningrad tam, kde je... švédské ozbrojené síly soudí, že by to přineslo nepřijatelná rizika, a tento názor zastává i vláda," uvedl podle Reuters ministr obrany Jonson.