Domů
Rychlé zprávy
Uhlí přispívá k veřejnému ozáření více než jádro, tvrdí UNSCEAR

Uhlí přispívá k veřejnému ozáření více než jádro, tvrdí UNSCEAR

Veřejné ozáření, které je způsobeno výrobou elektrické energie v jaderných elektrárnách, je jen zlomkem ozáření, které je způsobeno uhlí spalujícími tepelnými elektrárnami. Vyplývá to ze zprávy Vědeckého výboru OSN pro vliv radioaktivního záření (UNSCEAR).

UNSCEAR včera zveřejnil závěry své srovnávací studie porovnávající ozáření způsobené různými technologiemi výroby elektřiny využívajícími různé palivové cykly – uhlí, zemní plyn, oleje, biopaliva, geotermální zdroje, vítr, slunce a jaderné palivo.

„Světový energetický mix se v reakci na klimatické, environmentální, surovinové, politické a ekonomické výzvy s postupem času mění. Vlády a výzkumníci mohou provádět různé srovnávací studie, které berou v úvahu, mimo jiné, dopady různých technologií na veřejnost, pracovníky a životní prostředí. Vystavení ionizační radiaci je jen jedním z mnoha faktorů, které by při takových studiích měly být brány v potaz.“ – z prohlášení UNSCEAR

Poslední taková studie byla publikovaná UNSCEAR v roce 1993. Komise prohlásila, že nyní aktualizovala svojí metodologii pro odhadování vystavení veřejnosti radiaci kvůli radioaktivnímu znečištění. Podle UNSCEAR má být nová metodika „více flexibilní a použitelná pro větší škálu elektřinu generujících technologií.“

Komise zároveň přehodnotila profesní vystavení záření způsobená různými technologiemi výroby elektrické energie, hlavně díky dozimetrickým záznamům o profesních expozicích.

Uhlí k ozáření přispívá více než jádro

Komise prohlásila, že i když úroveň ozáření je velmi nízká, tak uhelný palivový cyklus přispěl více jak polovinou z celkové absorbované dávky globální populací. Naopak cyklus jaderného paliva přispěl méně jak jednou pětinou.

Kolektivní dávka způsobená technologiemi na výrobu z uhlí je, v závislosti na stáří dané technologie, v rozmezí 670 až 1400 man Sievertů. Naopak kolektivní dávka způsobená jaderným palivovým cyklem je přibližně 130 man Sievertů. Poté následují geotermální technologie s kolektivní dávkou ozáření v rozmezí 5 až 160 man Sievertů, výroba ze zemního plynu s 55 man Sieverty a výroba z oleje s 0,03 man Sieverty.

Komise poznamenala, že akumulace malých dávek radiace z radionuklidů s dlouhým poločasem rozpadu po dobu stovek let budou mít za následek větší kolektivní dávky z jaderného palivového cyklu. Celková kolektivní dávka na jednotku vyrobené energie z uhelného palivového cyklu je ale i přesto větší, než kolektivní dávka z jaderného palivového cyklu, i když vezmeme v potaz dlouhodobě radioaktivní globálně cirkulující radionuklidy v horizontu 500 let.

Srovnání s vážnými haváriemi jaderných elektráren je složité

Zpráva zároveň zdůrazňuje, že je složité přímo porovnávat expozice způsobené velmi vážnými jadernými haváriemi, ke kterým došlo v Černobylu a Fukushimě s těmi způsobenými běžným provozem. Kolektivní dávka absorbovaná globální populací způsobená velmi vážnou havárií je o mnoho řádů vyšší než kolektivní dávka způsobená normálním provozem všech hodnocených technologií po dobu jednoho roku.

„Na tyto závěry by se mělo nahlížet z hlediska podílu jednotlivých technologií na globální výrobě elektrické energie; v roce 2010 bylo 40 % světové energie vyráběno uhelným palivovým cyklem, podíl jaderné energie v tomto roce činil přibližně 13 %.“ – Hans Vanmarcke, místopředseda UNSCEAR

Zdroj úvodního obrázku : Takver

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Petr Váňa
12. únor 2017, 16:41

To nejdůležitější tam ale není vůbec řečeno. To, kvůli čemu jsem začal článek číst po přečtení nadpisu: Jakým mechanismem uhelný palivový cyklus k tomu ozáření přispívá?

Thomsn
12. únor 2017, 18:07

Prostě je uhlí mírně radioaktivní (obsahuje třeba i uran, i když v nepatrném množství).

Na světě se ho spálí tak tuny za sekundu,

takže to dohromady dělá nezanedbatelné množství, třeba toho uranu.

Matka příroda uhlí se spoustou jiných škodlivin ukládala milióny let pod zem

a my si ty škodliviny chrlíme zpět nad zem:)

Pavel
12. únor 2017, 19:20

Dodal bych, že po spálení uhlí, většina v něm obsaženého uranu zůstává v popílku, který se pak skladuje jen tak na haldách. Kdejaká halda ve Slezsku je více radioaktivnější než okolí Fukušimy.

Jan Veselý
12. únor 2017, 19:52

Přibližně 250 tun za sekundu, za rok cca 8 miliard tun.

Lukáš Brandejs
13. únor 2017, 10:05

Ano, ostatně Australané v kooperaci s Číňany dokonce vyvinuli technologii, která umožňuje získat uran z uhelného popílku a dále jej použít pro výrobu jaderného paliva - tolik ho je v popílku...

A samozřejmě se do ovzduší uvolňuje i samotným spalováním, o tom žádná.

energetik
13. únor 2017, 11:22

Uran je v pohodě má jen alfa záření a není to uměle vyrobený jed, takže si sním živé organizmy dokáží poradit tak jako se zářením z vesmíru, protože se běžně v životním prostředí vyskytuje.

Ještě výhodnější je "těžit" jedovaté uměle vyrobené jaderné (v ČEZku takzvaně "bezemisní") odpady z hub. Třeba takové jedovaté cesium 137 ukládající se do svalů a kostí (vyz. zvýšený výskyt leukémie po Černobylu) lze získat máčením a vařením hub ve slané vodě. Ale asi těžko někdo pro odpadní cesium 137 najde doma využití, takže moc výdělečné to není a v klidu ho můžete sníst. Je to přece pod limity takže dle "odborníků" nic nehrozí. Limity nás přece ochrání, nebo legalizují maximální koncentrace které můžou jejich tvůrci bez postihu vypouštět?

Mikeš
13. únor 2017, 17:08

Energetikovy bláboly jsou k pobavení, hlavně pokud si plete Cesium se Stronciem. Extrapolace účinku nízkých dávek z těch vysokých lineárně je snad přežitá už velmi dlouho, než to napíšete vy udělám to já, každá studie co tvrdí opak je zmanipulovaná a platili ji odpůrci jádra.

Mě by zajímalo jak v pohodě si vaše plíce poradí s uranem, vysoká dávka kvůli malé pronikavosti záření, to je pro ně přímo blaho.

Po Černobylu vyskočila hlavně rakovina štitné žlázy, ostatní rakoviny byli v pasmu statistické odchylky/chyby jako u nezasažené populace..

Thomsn
12. únor 2017, 18:21

Rád bych se autora, pana Knápka zeptal,

co je myšleno výrobou z oleje (0,03 man Sieverty).

Protože, jestli je to ropa, tak se mi nějak nezdá ta malá dávka.

Děkuji za odpověď.

Martin Pácalt
13. únor 2017, 09:17

Asi nebudu říkat nic nového, ale u uhlí nebo nafty je hodně škodlivin jednoduše dáno tím , že při jejich spalování dochází k fázovému přechodu - pevné nebo tekuté palivo přechází na plynné emise. U uhlí je výše zmíněná prašnost, která má v sobě zakódovanou i přirozenou zemskou radioaktivitu, u nafty (těžší ze složek ropy při frakční destilaci) jde o mazlavé saze, paradoxně čím menší tím horší, protože se dostávají hlouběji do plicních sklípků.

Naopak při spalování zemního plynu a nebo propan-butanové směsi LPG ( produkt těžby zemního plynu nebo produkt ropy jako její nejlehčí složka) škodliviny klesají násobně (NOx, SOx, CO, CO2), u sazí dokonce klesají řádově (LPG) nebo nejsou vůbec(CNG). Dtto při vytápění zemním plynem kontra šlámem (uhelnými kaly) nebo kostkovým hnědým uhlím, o rozdílné účinnosti podle stáří technologie (atmosférický kotel na plyn cca 80% , kondenzační plynové více než 90%, uhlí-staré litinové kotle - s bídou 50%, nové zplyňující kolem 90%) nemluvě.

Pokud by se našel způsob jak (asi trochu cynicky) finančně vyčíslit ztráty na lidech, jejich zdraví a výkonnosti v práci, pak by jádro mohlo dopadnou ještě lépe než ve výše zmíněném srovnání, protože prach nemusí vždy nutně znamenat radioaktivitu, ale vždy znamená zdravotní riziko, útlum při duševní práci vlivem horšího okysličování krve apod.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se