Ústecký kraj zjišťuje, zda je možné zachovat obří rypadlo v lomu ČSA na Mostecku
Ústecký kraj chce zjistit, zda bude možné zachovat obří těžební velkostroj, který je odstavený v lomu ČSA na Mostecku. Náklady na přesun a údržbu vyplynou ze studie proveditelnosti, která bude podkladem pro rozhodnutí politiků o rypadle. Řekl to náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). Vlastníkem je skupina Sev.en Česká energie, jejíž mluvčí Eva Maříková ČTK řekla, že skupina je připravena s krajem spolupracovat.
Korečkové rypadlo RK 5000 je dlouhé 155 metrů a váží 5500 tun. Pokud by se celé rozebralo, cena šrotu by podle Řeháka byla 30 milionů korun. O dotaci kraj bude žádat Evropskou unii z Operačního programu Spravedlivá transformace. „Je to skutečný unikát, na revitalizovaném území po těžbě hnědého uhlí by mohl být lákadlem pro turisty společně s barokním zámkem Jezeří a národní přírodní památkou, kterou se má stát část lomu ČSA,“ uvedl Řehák.
Chráněné území by mělo pokrýt přibližně 12 kilometrů čtverečních. Zbytková jáma se přemění v jezero. Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely, počítají i s výrobnou zeleného vodíku. Fotovoltaické panely budou také na střechách domů, které kolem jezera vzniknou. Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu 5000 hektarů.
Odstavené rypadlo bylo krátkou dobu součástí prohlídkového okruhu po lomu pro veřejnost, tzv. Uhelného safari. V letošním roce se konat nebude kvůli přerušení těžby na dole ČSA. Kolos byl vyroben v roce 1983, v roce 2016 byl vyřazen.
Ministerstvo kultury už dřív rozhodlo, že se nebude zabývat možnou památkovou ochranou obřího rypadla. Podnět k tomu dostalo počátkem roku 2022 od akademiků z Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Mohlo by vás zajímat:
Jestli jde o náklady za demontáž, tak za přispění našich spoluobčanů, by byly nulové. Oni by si dokázali ohlídat i tu bepečnost. Ušetřilo by se i na nutné udržitelné nákladovosti. Tou nezapomenutelnou památkou tady zůstane to samotné jezero, které tady vznikne i tím přirozeným zavodněním. Přijde velká voda a dostaneme se na původní úroveň hladiny jezera i mimo lidského přičinění. Mělo by se s tou výstavbou také tak nějak počítat, aby nedošlo k dalším zbytečným škodám.
Akademici na ČVUT vymýšlejí nesmysly. Rypadlo udělalo svojí práci, nebudu hodnotit, jestli dobrou nebo špatnou, v té době kdy bylo vyrobeno mělo smysl z důvodu ochrany životního prostředí klást větší důraz na jaderné zdroje než na uhelné. Dnes je z toho hromada šrotu. Nechť si rypadlo akademici odkoupí za zbytkovou cenu a mohou si ho umístit v kampusu a Praze Dejvicích. Třeba se jim tam někam vejde.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se