Domů
Rychlé zprávy
Ve Španělsku bude v areálu uhelné elektrárny instalován nový největší bateriový systém

Ve Španělsku bude v areálu uhelné elektrárny instalován nový největší bateriový systém

Španělská distribuční společnost Endesa potvrdila kontrakt s Electro Power Systems ohledně zakázky na bateriové zařízení s příkonem 20 MW a kapacitou 11,7 MWh, čímž se stane největší bateriovým systémem ve Španělském království.

Baterie bude umístěna v areálu uhelné elektrárny Carboneras, která se nachází na jihu Iberského poloostrova a patří společnosti Endesa. Účelem této akce je zvýšit flexibilitu konvenční elektrárny, aby lépe mohla reagovat na změny spotřeby a reagovat na fluktuace v síti vzniklé intermitentními zdroji.

„Elektrárna Carboneras byla navržena na konstantní výkon a nyní se musí přizpůsobit aktuální situaci, kdy kvůli značné penetraci intermitentních obnovitelných zdrojů (v zásadě VtE) dochází k nutnosti měnit dodávaný výkon a rozšířit poskytování zálohy tak, aby byla v každém momentu pokryta poptávka.“ vyjádření Endesy k situaci

Podle předběžných informací by baterie měla být uvedena do provozu v červnu příštího roku. Cena projektu je více než 11,5 mil € (300 mil.Kč) včetně dalších prací a vybavení obsahujícího invertory, transformátory a výstavbau. Kromě již zmíněných výhod zapojení baterie do systému se od instalace očekává snížení provozních nákladů elektrárny a prodloužení životnost jejích klíčových komponentů, které jsou nyní extrémně namáhány.

Bateriové úložiště bude součástí značných změn, které bude nutné provést, aby elektrárna splňovala evropské normy ohledně Nox a SO2. Tyto opatření mají Endesu vyjít na 240 mil. €

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Vinkler
18. září 2017, 10:20

Nedaří se mi zjistit, zda baterie (měniče) umí primární regulaci výkonu, tj. to, co umí rotující generátor díky setrvačnosti rotoru.

Jan Veselý
18. září 2017, 11:23

Ona stačí i jednoduchá úvaha, abyste si mohl odpovědět sám. Jak se asi dělá primární regulace off-grid instalací založených na kombinaci FV+baterie+měnič? Nějak to dělat přece musí, ne? A je jich po světě opravdu hodně.

Fakticky to umí rychleji, přesněji a dnes dost často i levněji než rotory tepelných elektráren.

Jinak jsem Vám něco našel: https://www.youtube.com/watch?v=c_uJ1Mw6BCQ

Martin Hájek
18. září 2017, 11:29

Oni v zásadě neumí nic jiného. Mají nízkou kapacitu pro sekundární regulaci zcela nedostatečnou. Ale pro primární regulaci se baterky např. v Německu již běžně využívají.

Ale jinak pozor, pletete dvě věci dohromady. Setrvačnost rotoru generátoru není primární regulace výkonu! Primární regulace jsou rychlé změny výkonu v řádu minut, automatické působení setrvačnosti rotorů v řádu sekund např. v ČR vůbec není uznaná služba. V jiných zemích to služba je a teoreticky ji mohou poskytovat i baterie - automatická reakce na pokles frekvence. Ovšem vyžaduje velmi přesné měření frekvence.

Vláďa
18. září 2017, 12:20

Jakou vlivnost má frekvence v OZE zdrojích? Jak se zde vyhodnocuje požadavek sítě na změnu výkonu?

Martin Hájek
18. září 2017, 17:54

Zdroje OZE tato oblast donedávna vůbec nezajímala. Zajímalo je jen maximum výroby, protože ta byla a je masivně dotovaná. Dnes pro nové OZE se to významně změnilo ve chvíli, kdy Evropská komise například požaduje, aby provozní dotace nebyla přiznávána ve chvíli, kdy je záporná cena elektřiny na trhu. To pro nové výrobny OZE mění pravidla hry, protože najednou je pro ně výhodné při záporných cenách elektřiny na trhu nevyrábět. Teoreticky samozřejmě OZE mohou poskytovat podpůrné služby. V praxi to zatím nedělaly prostě proto, že se jim to s ohledem na štědré dotace nevyplatilo. Do budoucna, pokud bude podíl dotací klesat, tak bude stále zajímavější, aby se OZE do poskytování podpůrných služeb zapojily a bude to i nutné.

Jan Veselý
18. září 2017, 20:19

V českých podmínkách, podle české legislativy ani placené regulační služby poskytovat nesmí, tak proč by to dělaly? Tento trh je tak nastaven, aby z něj měly zisky pouze velké tepelné nebo vodní elektrárny.

Martin Hájek
18. září 2017, 20:44

Je to přece jen trochu složitější. V ČR zatím nejsme v situaci, kdy samy OZE generují zásadní požadavky na podpůrné služby, v tom se dost lišíme od Německa. Větrné elektrárny totiž ani v Německu neumí garantovat výkon na půl roku nebo rok dopředu. Umí ho garantovat celkem slušně do druhého dne, pokud si jejich majitel nechá nějakou rezervu a umí samozřejmě snížit výkon, pokud jsou v provozu, což ovšem vědí také tak den dopředu. V ČR zatím nebyl důvod přejít na řešení podpůrných služeb na denní bázi, Německu a pár dalším zemím už víceméně nic jiného nezbývá. Je tedy namístě hovořit o z nouze ctnosti. Podmínkou je samozřejmě změna přístupu k provozní podpoře, protože jinak je regulace OZE tou nejdražší podpůrnou službou a musela by být dotována, což je zjevně vyhánění ďábla belzebubem.

C
18. září 2017, 20:46

A někde to ani nemuselo být legislativně možné, respektive se v této oblasti čeká na zrovnoprávnění se staršími - konvenčními - typy elektráren, eventuálně tam jsou různé problémy. Není to tak dávno co se někde objevilo že bateriový systém v Mydlovarech musí platit elektřinu včetně příspěvku na OZE, což je hloupost protože v momenty kdy běží jako zdroj je přirážka účtována znovu.

Chápu že úředníky taková situace vůbec nemusí zajímat, ti jsou sto si vymyslet jakoukoliv blbost proti lidem i proti logice. Už jsme tu viděli blbosti s tarify, kterých se byli sto dopustit, a viděli jsme i jak se do toho zamíchali politici, jak se to využilo k politickému boji, šíření nenávisti...

Jan Veselý
18. září 2017, 21:31

ad Hájek: Je přece naprosto jedno co je zdrojem potřeby regulačních služeb. Tím, že se nesmyslně omezuje trh s touto službou, je to vše jen dražší a předimenzované. Proč by se nemohly regulační služby soutěžit v aukcích po 15 minutových blocích, ne jednou za 3 roky, a bez idiotského omezení na 10MW minimální výkon zařízení? To umožňuje vstup na trh podstatně více hráčům a proces aukce by se děl cca 100 000x častěji s mnohem přesnějším (nižším) odhadem potřebných kapacit. V konečném důsledku by to ušetřilo zákazníkům hodně peněz.

P.S.: To není fantasmagorie, tak už to reálně funguje třeba v USA, v zóně PJM.

Martin Hájek
18. září 2017, 23:31

Myslím, že si pletete vnitrodenní trh s elektřinou a trh s podpůrnými službami. Samozřejmě je zcela v pořádku, že se bude obchodování postupně přibližovat reálnému času, takže potom samozřejmě bude potřeba významně méně klasických podpůrných služeb, protože trh nebude omezen na D-1. Proti tomu vůbec nic a určitě tímto směrem vývoj půjde.

Nakupovat podpůrné služby výhradně na jednodenní bázi je především obrovské riziko pro obě strany a je iluzorní, že to bude zásadně levnější. Myslím, že rozumné by bylo udělat určitou časovou diverzifikaci, tedy část nakupovat na roční bázi a zbytek třeba dokupovat měsíčně a denně, což by mohlo přinést zapojení dalších hráčů a tím tlak na cenu. A myslím, že vývoj se bude tímto směrem ubírat.

Mikeš
19. září 2017, 05:00

Není to náhodnou v přímém rozporu s nařízením koupit vše OZE EE kterou zdroje vyrobí? Pak totiž nemohou držet žádnou výkonovou rezervu pro regulaci.

Martin Hájek
21. září 2017, 01:52

Ad Mikeš: Pokud si elektrárna OZE dobrovolně sníží výkon, protože si drží rezervu na regulaci, tak to není v rozporu vůbec s ničím. Jenom se to musí vyplatit, což znamená, že nesmí mít masivní provozní dotaci na vyrobenou MWh, protože pak se to samozřejmě nikdy nevyplatí.

Vinkler
19. září 2017, 06:09

Asi jsem nenapsal přesně. Ptal jsem se na to, zda bateriový systém+měnič umí přidat významný výkon do sítě, v případě přetížení (poklesu frekvence), aniž významně zkreslí sinusovku, (THDI, THDU menší než 2 %?) . Setrvačnost rotoru generátoru a to i větrného to umí i lépe. Nenašel jsem na to zatím nikde odpověď.

Vláďa
19. září 2017, 07:15

Klasická energetika při skokové změně zatížení reaguje přes vlastní zátěžovou křivku dle nerovnoměrnosti 5%. To znamená že se vlastní regulační ventily při změně otáček o 5% jmenovitých změní polohu o 100%. U strojů 3000 ot/min je to změna odpovídající 150 ot/min. Samozřejmě tato změna reálná není. Při poklesu přijde podfrekvence a při stoupnutí jde do funkce přeběhový regulátor. Proto mne též zajímá charakteristika zatěžování (odlehčování) frekvenčního měniče od změn frekvence. Pro názornost na jedné straně soustava točivých zdrojů 500 MW (více strojů) na druhé straně vyrovnaný odběr a k tomuto vyrovnanému stavu se připojí startující kokomotiva o výkonu 2MW. V prvním okamžiku dojde k poklesu otáček soustavy o 12 ot/min následně všechny stroje přidají dle své primární regulace. Jemné doladění je na dispečerovi. Druhý případ je připojení dalčí zátěže k síti o výkonu 10000 MW. Předpokládám připojení frekvenčních měničů ze systému OZE. Jak budou pracovat frekvenční měniče při uvedených situacích? Každý FM má nějaký zdroj ze kterého čerpá el. energii. Jak je limitován výkon FM vzhledem ke stavu svého zdroje? Nebo pracuje až do úplného vynulování kapacity a potom zvadne? Točivé zdroje pracují do limitu svého jmenovitého výkonu s časem odpovídajícím zásobě paliva nebo do poruchy (provozní interval do cca 500 hod).

C
19. září 2017, 18:36

Jak je přesně dělaný vnitřek měničů nevím, ale zkusme na to přijít jak by to mohlo být, on se nějaký odborník co ví přesný stav věcí objeví a když tak provede korekturu.

Primitivní měnič, tzv. Line comutated s bez AC sítě neobejde, jenže ty se už moc nepoužívají, pokud jsem dobře informován tak se dnes v měničích simuluje sinusovka, to se děje přes nějaké filtry a PWM, je sled impulzů, různě širokých, u procesorem generovaného se dá nahradit hustotou sledu, filtr z toho pak udělá sinusovku. Tam kde je okolí amplitudy tak jsou pulzy husté kde je okolí nuly jsou zase řídké. Taková PWM může běžet na jednotkách až desítkách kHz. Procesor pak má různé vstupní a výstupní registry, komparátory a mnoho dalšího, takže se bude asi dát na jeho výstupní registr cpát do pár bitů jedničky a nuly, třeba 10k za sekundu. z tohoto pak bude přes nějaké spínací tranzistory krmen třeba H-mustek a ten bude příslušně generovat sinusovku jako sed pulsů a za ním je to co z toho sinus udělá. Základní je že procesor disponuje dostatečně přesným mechanismem pro generování sledů a mechanismem který jej je sto synchronizovat s okolím kdy může průchod danou úrovní napětí vynutit synchronizaci běžícího kódu.

Jak je pak dělaný ten zbytek vážně nevím, ale zase asi nebude problém udělat takový měnič, který si limity nějak ohlídá. on ten zdroj na druhé straně má zase nějaké charakteristiky ze kterých by se mohlo dát zjistit co se s ním děje a podle toho reagovat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se