Od baterií k trhu: FNA identifikuje 12 kroků, bez kterých zůstane část české flexibility pouze na papíře

První část ukázala, že pokud se naplní referenční scénář ERAA 2025, FNA CZ 2026 neidentifikuje potřebu rozvíjet flexibilitu nad rámec tohoto scénáře. Model přitom pro rok 2035 počítá mimo jiné s 2 031 MW bateriových úložišť, 4 754 MW plynových zdrojů a 190 MW odezvy strany spotřeby. Druhá část problému je méně viditelná, ale stejně důležitá: jak zajistit, aby byl technický potenciál flexibility skutečně využitelný pro trh a provoz elektrizační soustavy.

Určitou představu o významu této otázky poskytuje už samotné hodnocení integrace obnovitelných zdrojů. ČEPS sleduje, zda lze plánovanou výrobu z obnovitelných zdrojů energie (OZE) skutečně využít, nebo bude nutné její část omezovat. Jde o jeden ze čtyř hlavních ukazatelů FNA vedle zbytkového zatížení, rychlé změny výkonu a krátkodobé flexibility.

Z grafu vyplývá kumulované omezení výroby přibližně na úrovni 4,1 % v roce 2030 a 4,3 % v roce 2035. Obě hodnoty zůstávají pod pětiprocentním cílem použitým ve FNA. Odstup od této hodnoty činí přibližně 0,9 procentního bodu v roce 2030 a 0,7 procentního bodu v roce 2035. Nejde přitom o bezpečnostní rezervu elektrizační soustavy, ale o rozdíl vůči metodickému cíli pro integraci OZE. ČEPS současně výslovně uvádí, že další rozvoj flexibility může být užitečný: může dále omezit množství nevyužité výroby nebo vytvořit podmínky pro vyšší rozvoj OZE, než předpokládá modelovaný scénář.

Z toho vyplývá důležitý rozdíl mezi instalovaným výkonem zařízení a disponibilní flexibilitou. Ani baterie s určitým jmenovitým výkonem nemusí být schopna tento výkon v každém okamžiku poskytnout. Záleží například na jejím stavu nabití a energetické kapacitě, ale také na technických a obchodních podmínkách jejího využití.

U decentralizovaných zařízení se navíc otevírá otázka agregace. Energetický regulační úřad definuje agregaci jako sdružování flexibility výrobců, zákazníků nebo provozovatelů zařízení pro ukládání elektřiny za účelem jejího nabízení na trhu nebo řízení odchylky. Právě agregace umožňuje spojit řadu jednotlivě malých flexibilních zařízení do obchodně využitelného portfolia.

Čtyři oblasti, ve kterých FNA hledá bariéry

FNA rozděluje oblasti možných bariér následovně:

• Legislativa a regulace – zejména nastavení pravidel, která umožní jednotlivým účastníkům a novým formám flexibility fungovat na trhu.
• Technická omezení – například otázky měření, datové infrastruktury nebo kybernetické bezpečnosti.
• Ekonomické podmínky – tedy prostředí, které ovlivňuje ekonomickou motivaci flexibilitu poskytovat a využívat.
• Chování zákazníků a inovace – schopnost zapojit odběratele a vytvářet nové produkty a způsoby využívání flexibility.

ČEPS pro tyto oblasti navrhuje celkem 12 opatření. Čtyři mají předpokládanou dobu realizace do jednoho roku, čtyři jeden až tři roky a čtyři více než tři roky.

Do nejkratšího horizontu patří dokončení inovace tarifní struktury na hladinách velmi vysokého a vysokého napětí (VVN a VN), návrh opatření reagujících na rizika identifikovaná ve studii ČSRES o kybernetické bezpečnosti, posouzení možností zkrácení procedur při budování energetické infrastruktury a zvýšení informovanosti zákazníků o možnostech flexibility.

Tarifní struktura přitom může významně ovlivnit ekonomickou motivaci zákazníků měnit průběh spotřeby. U nízkého napětí však FNA počítá s dokončením inovované tarifní struktury až mezi opatřeními s realizací nad tři roky. Vzniká tak otázka, zda se cenové signály pro menší zákazníky budou rozvíjet stejně rychle jako samotné technologie umožňující flexibilní spotřebu.

EDC už vzniklo, jeho funkcionality se ale dále rozšiřují

Ve střednědobém horizontu jednoho až tří let FNA požaduje flexibilnější klíč pro vyhodnocení sdílení elektřiny, případnou aktualizaci vyhlášky o měření, plnou implementaci funkcionalit Elektroenergetického datového centra (EDC) a přípravu konceptu českého přístupu k inovacím v oblasti flexibility.

Zde je vhodné FNA doplnit aktuálním vývojem. EDC už není budoucím projektem. Od 1. srpna 2026 rozšířilo své služby o funkcionality související s akumulací a technickou flexibilitou. Od 1. září 2026 má český trh umožnit působení nezávislého agregátora, zatímco zahrnutí obchodní flexibility do cílového řešení EDC se předpokládá od 1. prosince 2027.

Právě datová vrstva bude pro decentralizovanou flexibilitu zásadní. S rostoucím množstvím baterií, výroben a aktivních odběrných míst je nutné evidovat a vyhodnocovat, která zařízení flexibilitu poskytují a jak byla jejich aktivace provedena. EDC ostatně samo popisuje svůj rozvoj jako vytváření datového prostředí pro fungování trhu, řízení sítí a nové energetické služby.

Další otázkou je koordinace jednotlivých způsobů využití flexibility

Mezi dlouhodobá opatření FNA řadí implementaci legislativního balíčku kolem Network Code on Demand Response (NC DR) a zavádění trhů s flexibilitou podle skutečné potřeby a koordinovaným způsobem. NC DR má na evropské úrovni vytvořit společná pravidla pro zapojení odezvy strany spotřeby, agregace a dalších flexibilních zdrojů do trhu a systémových služeb.

Koordinace bude důležitá zejména u zařízení, která lze využít více způsoby. Bateriové úložiště může v různých obdobích reagovat na ceny na krátkodobém trhu nebo při splnění příslušných podmínek poskytovat služby výkonové rovnováhy. Pokud se budou dále rozvíjet také lokální trhy s flexibilitou, může se přidat využití pro potřeby distribuční sítě. Nelze ale předpokládat, že stejná disponibilní kapacita bude ve stejném okamžiku nezávisle využitelná pro několik služeb. Právě proto FNA zdůrazňuje koordinované zavádění těchto trhů.

Významným tématem je rovněž kybernetická bezpečnost. S agregací se velké množství menších zařízení může stát jedním koordinovaným flexibilním portfoliem, což vedle provozních výhod koncentruje také část řídicích a datových rizik. FNA proto řešení rizik identifikovaných studií ČSRES řadí již mezi opatření s realizací do jednoho roku.

FNA tak ukazuje, že otázku flexibility nelze redukovat na výstavbu bateriových úložišť. Referenční scénář pro rok 2035 sice pracuje s 11 065 MW fotovoltaiky, 2 475 MW větrných elektráren, 2 031 MW baterií a 4 754 MW plynových zdrojů, ale schopnost tento systém efektivně provozovat bude záviset také na pravidlech trhu, měření, datové infrastruktuře a koordinaci jednotlivých způsobů využití flexibility. Důležitou otázkou proto nebude jen počet instalovaných megawattů, ale podíl tohoto výkonu, který bude v konkrétním čase skutečně disponibilní a využitelný.