5. červenec 2025
Na Orlické přehradě vznikne čtvrtá přečerpávací elektrárna v Česku

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku. Novinářům to dnes řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.
Díky celkové modernizaci původní elektrárny bude podle něj možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 MWh energie. To je denní spotřeba 80.000 českých domácností. Ostrá fáze modernizace začne příští rok, hotovo má být v roce 2033.
V ČR jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří společnosti ČEZ.
Modernizace na Orlíku, jejímž generálním dodavatelem bude společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group, umožní dvěma ze čtyř soustrojí fungovat obousměrně. Podle Beneše tak půjde z 50 procent o klasickou vodní elektrárnu a z 50 procent o elektrárnu přečerpávací.
Beneš i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dnešním představení projektu v prostorách elektrárny připomněli, že poslední přečerpávací elektrárna v Česku, Dlouhé stráně, vznikla před 30 lety. Projekt na Orlíku se podle Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. V závěrečné fázi se rozhodovalo mezi dvěma velkými uchazeči z ČR a Rakouska. "Přičemž tuhle expertizu na světě mají čtyři firmy," podotkl Beneš. Vítěz podle něj podal lepší cenovou nabídku.
Havlíček uvedl, že přečerpávací nádrže se osvědčily a ve světě jsou velkým hitem. Ocenil, že dílo bude pro ČEZ dodávat tuzemský subjekt. Beneš poukázal na to, že zatímco dosavadní přečerpávací elektrárny v ČR se stavěly takzvaně na zelené louce, nyní půjde o modernizaci dosavadního zařízení.
Orlík by měl v dalších desetiletích let plnit roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je 70 metrů a energetici mohou výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na dosavadním díle a nebude zabírat další plochy. Mělo by jít o postupnou přestavbu, během níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu.
Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon dvakrát 95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a dvakrát 87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. To přinese možnost uložit jednorázově až 750 MWh energie, a zvýšit tak energetickou úložnou kapacitu v českých přečerpávacích elektrárnách o více než 12 procent.
Většina prací je plánována v interiéru, kde technici demontují staré technologie a instalují nové. Počítá se nejen se změnou typu části soustrojí, kdy dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 nahradí Francisovy, ale také s novými generátory a souvisejícími technologiemi. Změny umožní provoz ve dvou režimech - výrobu elektrické energie i čerpání vody. V době přebytků energie bude možné vodu vracet zpět do horní nádrže a energii ukládat. Ve chvíli, kdy bude elektřina potřeba, se celý proces otočí a elektrárna rychle dodá výkon do sítě.
"Když třeba hodně svítí, hodně fouká a není dostatečná spotřeba, tak v tu chvíli přečerpáváme nahoru. Když je špička, tak pouštíme dolů. Ale to vyrovnávání je v průběhu dne, není to tak, že bychom si ukládali elektřinu v řádu dnů týdnů měsíců," popsal princip Beneš.
Podotkl, že manipulační řád umožňuje jen hodinové změny. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala uvedl, že spuštěním nové elektrárny se zásadní změna na hladinách nádrží neprojeví. Maximální pokles může být o dva až o 2,5 metru u Kamýku a do 20 centimetrů v případě Orlíku. "Veškeré kolísání hladiny bude v intencích stávajícího manipulačního řádu," dodal.
ČEZ dosud obnovil zhruba 40 soustrojí na více než 20 vodních elektrárnách, modernizací zvýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o čtyři až deset procent podle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím zhruba za pět miliard korun budou elektrárny podle ČEZ připraveny v následujících desítkách let na bezemisní výrobu elektřiny, bezpečné dodávky a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
21. prosinec 2025
27. leden 2026
3. červen 2026
4. červen 2026
8. červen 2026
6. červen 2026
10. červen 2026
Komentáře (5)
10700 Kč/kWh (při 100% dodržení plánovaného rozpočtu) a to je jen modernizace. Postavit dnes zcela novou PVE je ekonomický nesmysl. Tady je to alespoň napůl vodní elektrárna, jinak by neměla šanci se dostat ani na nulu.
Hausnumero, ráčej vodpustit. Čísla pro nutnou rekonstrukci "bez PVE" versus "s PVE" známá nejsou, a ceny "v poledne svítí a fouká" proti "ranní a večerní špička za bezvětří" a četnost výskytu taky ne.
Spíš by bylo zajímavé srovnání s bateriovým úložištěm.
BESS Stonava má přesně poloviční výkon a čtvrtinovou kapacitu, ale bude postavena po pár měsících. Má se spouštěť na konci léta.
1) Cena PVE Orlík v Kč/MWh
8 mld. Kč/750 MWh = 10,67 mil. Kč/MWh
2) Cena současných BESS v ČR (2024–2026)
Reálné ceny z tendrů, povolovacích řízení a oznámených projektů:
Utility‑scale BESS (20–200 MW, 2–4h)
8–12 mil. Kč / MWh (nejlevnější velké projekty)
12–16 mil. Kč / MWh (typické)
18–22 mil. Kč / MWh (menší projekty, 1h systémy)
Dle dostupných údajů bude výkon 2 přečerpávacích turbín 174 MW a tímto výkonem bude možno dodávat 4,3 hodiny.
To je více, než většina BESS, tedy porovnávejme s těmi dražšími BESS.
Tedy nějakých 10,7 mil Kč/MWh PVE kontra 12-16 mil Kč BESS.
Doba stavby rozumná = 6 let.
Životnost násobně vyšší, než BESS (při údržbě 100+ let).
A navíc to bude vyrobeno a postaveno u nás a našimi firmami a nebude to dovoz z Číny.
Turbíny se budou vyrábět ve slovinské Lublani, to sice není Čína, ale ani "u nás".






