ČR byla spolu s dalšími 8 státy EU pozvána do Bruselu kvůli překračování limitů znečištění ovzduší
Devět členských států v čele s Německem, Francií a Spojeným královstvím bylo pozváno do Bruselu na summit týkající se překračování limitů znečištění ovzduší. Mezi státy nedodržujícími stanovené limity je také Česká republika. Podle tiskové zprávy Evropské komise bude dalším krokem předložení věci Soudnímu dvoru.
Společné jednání, na kterém měly pozvané státy možnost prokázat, že podniknou další odpovídající kroky, aby současnou situaci neprodleně napravily a dodržely evropské předpisy, proběhlo v Bruselu v úterý 30. ledna. Řízení o nesplnění povinnosti kvůli překračování dohodnutých limitů znečištění ovzduší čelí Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Spojené království.
Jedná se o limity několika hlavních znečišťujících látek, zejména oxidu dusičitého (NO2) a suspendovaných částic (PM10), které měly členské státy splnit už v roce 2010 (NO2), respektive 2005 (PM10).
„Jednání bylo svoláno ze tří důvodů. K ochraně občanů; aby bylo jasné, že pokud se kvalita ovzduší nezlepší, bude to mít právní důsledky; a abychom členským státům připomněli, že tomuto kroku předcházela dlouhá – někteří by řekli příliš dlouhá – řada nabídek pomoci, doporučení a varování. Komise nese odpovědnost v první řadě vůči milionům Evropanů – mladým i starým, zdravým i nemocným – kteří špatnou kvalitou ovzduší trpí. Rodiče, jejichž dítě trpí bronchitidou, či dcera, jejíž rodič bojuje s plicní chorobou, chtějí vidět zlepšení co nejdříve. Neefektivní řešení nebo akční plány s časovým horizontem 10–12 let jim nepomůžou.“ Řekl komisař pro životní prostředí Karmenu Vella.
S prachem má problém 16 států, s NO2 13 států
V souvislosti s emisemi PM10 se v současnosti vede řízení proti šestnácti členským státům: Belgii, Bulharsku, Česku, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Portugalsku, Polsku, Rumunsku, Švédsku, Slovensku a Slovinsku a v případě dvou z nich (Bulharska a Polska) již byla věc předložena Soudnímu dvoru EU. Ve věci překračování limitů PM10 v Bulharsku rozhodl Soudní dvůr v dubnu 2017.
K dnešnímu dni byly podle uvedené tiskové zprávy Evropské komise právní kroky kvůli limitům NO2 podniknuty vůči třinácti členským státům: Rakousku, Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Spojenému království a Lucembursku.
Největšími emitenty prachu v ČR jsou lokální topeniště
Jak vyplývá z ročenky Českého hydrometeorologického úřadu „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2016″, největšími emitenty suspendovaných částic PM10 jsou lokální topeniště, která měla v roce 2015 36,4% podíl na celkových emisích v ČR. Často kritizovaná veřejná energetika a výroba tepla se na celkových emisích prachových částic PM10 podílela z 6,5 %.
Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR řekl, že energetika a průmysl už svůj díl práce na zlepšení ovzduší odvedly a na překračování imisních limitů se významně nepodílejí.
„Je zřejmé, že kotlíkové dotace na vyřešení problému nestačí a pokud bude chtít vláda splnit závazky ČR vůči EU a vyhnout se pokutě, bude muset postupovat proti pevným palivům v domácnostech mnohem razantněji. Cestu paradoxně ukazuje Polsko, kde bude v Krakově topení pevnými palivy v domácích kotlích od roku 2019 úplně zakázáno.“ uvedl Martin Hájek.
Provozovatelé tepláren v ČR investovali podle zveřejněné tiskové zprávy do snižování emisí znečišťujících látek od roku 2013 již více než 20 miliard korun. V důsledku těchto investic se podařilo v teplárnách provozovaných členy Teplárenského sdružení ČR mezi lety 2014 a 2016 snížit emise prachu o 36 %.
Mohlo by vás zajímat:
je zajímavé, že třeba Polsko asi limity nepřekračuje... je to divné asi jako celá EU
Článek cílil zejména na informaci o svolaném úterním summitu a na situaci v ČR. Limity samozřejmě překračuje i Polsko, a to jak u částic PM10, tak u NO2. Pro úplnost jsem do článku doplnil informaci o všech státech, kterých se problém s nedoržováním limitů znečištění ovzduší týká.
Polsko samozřejmě limity překračuje, Bulharsko také. Na oba státy už ovšem Evropská komise podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, takže už jaksi nemá smysl na ně dělat bububu v Bruselu.
Polsko začalo ve městech zakazovat malé neregulovatelné kotle na tuhá paliva, čili jak uhlí tak dřevo.
V tomto směru se jeví naše dosavadní kotlíkové dotace jako dost často totální vyhazování prachů. Biomasa se dá dělat skutečně čistě jen ve formě velkého nejmodernějšího teplárenského zařízení pro stovky lidí.
Jinak je zajímavé zastaralé zacílení byrokratů EU na PM10. Asi si to prodlužují, aby pak mohli slavnostně zahálit v budoucnu druhou fázi.
V Číně už dávají do všeho sledování a cílů i PM2,5 jenž jsou daleko zabijáčtějčí než větší saze, a dávají už dotace jen ta zařízení, která mají vyřešené i tyto nejnebezpečnější částice.
Díky za doplnění. Pokud jde o menší částice PM2,5, tam je situace v oblasti lokálních topenišť ještě více tristní. Podle výše uvedené ročenky ČHMI je podíl lokálních vytápění domácností na celkových emisích těchto částic v ČR 54,5 %. http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/16groc/gr16cz/png/oIV1-19.png
Proto je důležitá co nejrychlejší likvidace starých kotlů na pevná paliva. Je jedno jestli po dobrém - dotacemi na výměnu, či po zlém - zákazy používání. Obojí už je v běhu.
Jen je potřeba vnímat, že náhrada starých kotlů na uhlí novými kotli na uhlí ve skutečnosti nic moc neřeší. V případě Ostravska dokonce zvyšuje emise SO2, protože ty staré kotle byly na černé uhlí a ty nové jsou převážně na hnědé.
Tak to je dobře, že nové uhelné kotle už jsou z kotlíkových dotací pryč a že SD deklarují u toho svého "ekohrášku" odsíření a redukci popeloviny.
A staré kotle vždy byly "všepaly".
Předně je potřeba říci, že samozřejmě emise PM10 a PM2,5 jsou do značné míry provázané. Nebyli snižování emisí PM10 samozřejmě snižuje PM2,5. Evropská regulace měla limit na PM10 již historicky velmi dávno. Limit na PM2,5 samozřejmě také existuje, jeho plnění bylo ovšem vázáno tuším na rok 2015, takže zatím nejsou řízení o jeho porušování v tak pokročilém stádiu jako v případě PM10. Druhá fáze určitě přijde.
ČR řekne, že o problému ví, ale že se situace okolo PM rychle zlepšuje, což je pravda. Opatření pro další zlepšování už jedou. Za pár let bude, doufám, po problému. U NO2 jsou problematické dopravně přetížené úseky silnic v Brně a Praze, tam to chce ještě zamakat.
A až tohle bude, přejde se plynule na PM2.5 a benzo(a)pyren, resp. polyaromatické uhlovodíky.
Váš optimismus nesdílím. Na problému prachu se maká asi tak stejně jako na dokončení dálniční sítě. Stávajícím tempem nebude hotovo ani za 20 let. Jediný, kdo radikálně snížil v posledních letech emise prachu jsou velké zdroje. Jenomže to už je kapka v moři a snížení o desítky procent znamená snížení celkových emisí v ČR o jednotky procent.
Nepotřebuji, abyste sdílel můj optimismus. Úplně mi postačí, ho sdílí data z imisní monitorovací sítě. Není nic jednoduššího než si udělat srovnání čísel. Jak se třeba situace okolo PM10 vyvinula mezi lety 2006 a 2016 je do očí bijící. Každý se klidně může podívat na odkázaná data a udělat si obrázek sám. Ze 43 stanic, kde byl překročen roční limit, a někde o více než 50%, zůstala jediná stanice těšně nad čárou.
Tohle je ovšem dlouhodobý imisní limit. Krátkodobé limity nemá ČHMÚ tak pěkně srovnané, takže jsem se vám kouknul na dvě trvale nejhorší stanice Věřňovice a Ostrava-Bartovice (resp. Ostrava-Radvanice ZÚ, stanice se přejmenovala). V roce 2006 byl krátkodobý imisní limit pro PM10 v Radvanicích překonám 172x, v roce 2016 89x, povolený počet překročení je 35x. Ve Věřňovicích to bylo v roce 2006 143x, v roce 2016 79x.
Uznávám, že máte pravdu v tom, že ted je třeba řešit lokální topeniště, konkrétně pálení pevných paliv ve starých kotlích. Ale to už se děje, ten proces běží. Jen je o 5 let opožděn díky "dobré práci" ODS, konkrétně práci toho hajzla z Bohumína jménem Pavel Drobil.
Jinými slovy
Pavel Drobil byl náš nejlepší Ministr životního prostředí jakého jsme kdy měli. A co se týče PM ,pak pokud srovnám rok 96 a 2016 pro MSK kraj , pak to co bylo v jako 36 hodinové maximum v roce 16 to byl v roce 96 celoroční průměr. Pokles je tedy dramatický. Budoucnost ovšem není tak růžová jak si myslíte. Podpora spalování biomasy v malých zdrojích způsobí, že PH2.5 budou za 20 let tak na 80% současného stavu. Problém je totiž v tom ,že veškerá ekologizace pálení v domácích topeništích způsobí , pokles zejména větších částic , jenže ty malé zůstanou nebo tedy poklesnou s růstem účinnosti kotle a snížení spotřeby tepla v objektu díky průměrnému zlepšení izolace budov. Ekologicky totiž tuhá paliva v malém spalovat nelze a jak už bylo řečeno malé zdroje jsou v této oblasti dominantní i celoročně , v zimě pak mají na znečištění drtivý podíl.
Můžete mi vysvětlit, jak to myslíte s tím výrokem "Ekologicky totiž tuhá paliva v malém spalovat nelze"? Chcete říci, že čím menší kotel, tím je spalování horší? Neexistují nějaké moderní kotle, které mají čištění spalin případně tak upravené spalování, aby k tomu co píšete nedocházelo? Je nějaký rozdíl mezi pálením dřeva, štěpky nebo pelet? Uhlí mě vcelku nezajímá, to není obnovitelný zdroj.
Pokud je kotel zapojen přímo na topný systém je nucený pracovat podstatnou část topné sezony v takové provozní oblasti kdy neumí udržet emise v optimálním rozsahu. Nebo znáte kotel který to umí?
Akumulace je u většiny kotlů podmínkou zapojení. Navíc ve svém okolí vnímám, že mnoho domácností má kombinaci zdrojů. V přechodné části topné sezóny se kotel ani neroztápí a řeší se to solárními kolektory, malou klimou v režimu topení, elektrikou, či plynem. A kotel se nažhaví, až když jdou teploty dolů a spotřeba nahoru. A to už je schopen ten kotel pracovat efektivně. V moderním domě s malou tepelnou ztrátou to skoro jinak nejde.
Podle mne kotlíková dotace přinese své ovoce, protože to, co se valí z komínů při kombinaci starého kotle a obsluhy bez špetky citu pro topení, je řádově odlišné. Podle mne 80% topičů vůbec nerozumí spalování a ani se nesnaží to pochopit. Zkoušel jsem nenásilně poradit některým čoudilům, ale to je marnost, myslí si, že to dělají dobře, protože to tak dělají už dlouho a nikdo je přece nebude poučovat... A nejvíc mne dostal revizák kotle, který se přiznal k stejnému chování (narvat palivem a zatáhnout, aby nemusel chodit přikládat...). Takoví by vážně měli zažádat o kondenzák, nebo tepelné čerpadlo...
Bydlím v centru menšího města a za sousedy mám velkou bytovku, tak se snažím o to, abych neobtěžoval kouřem. Myslím, že se mi to daří, přestože u mne kroutí poslední sezónu prokletý bohumínský uhlokotel. Náhrada za zplynovací kotel s Ekodesignem bude letos a tak se těším, že se posune ještě dál.
To opravdu topíte s kotlem bez akumulkační nádrže dle energetických požadavků v přechodném období s odpovídajícími emisemi?
V zásadě ano, ale asi nesplňuji podmínku "energetických požadavků". Aktuálně je využívána akumulace předimenzované samotížné tepelné soustavy (voda asi 200 litrů + litinové radiátory (210 článků)) a kolísání teploty domu v rozmezí 19-23°C (zdivo plná cihla+vnější izolace). Část domu se pouze temperuje a k tomu jsou využívány regulační přebytky po dosažení cílové teploty v obytné části). Akumulace do vody (očekávám u nového kotle asi 2000 litrů) samozřejmě ještě zlepší možnost provozovat kotel v ideálním režimu. Aktuálně dotápím zásoby uhlí a optimální provoz se ukázal takový, že ráno naložím kotel (U26) potřebným množstvím uhlí podle předpovědi na den (2-5 kyblíků), nahoru naložím asi 3 kyblíky drobného suchého dřeva. Zapálím a po rozhoření zcela zatáhnu spodní vzduch, vrchní vzduch je plně otevřený. Dochází k velmi pozvolnému odhořívání paliva za dostatku vzduchu. Po dosažení teploty nad 70°C omezím komínový tah, aby se kotel pohyboval mezi 70-90°C. Po 5-6 hodinách je uhlí odplynované a to otevírám spodní vzduch a dále žhavý "koks" dohořívá celé odpoledne a udržuje teplotu domu. Při velkých mrazech doženu teplotu dřevěnými poleny, protože přiložit uhlí bez kouře asi ani nejde... Výhoda je, že zatopím já a žena pouze reguluje kotel a nemusí se špinit. Večer teplota začne klesat a v noci je příjemná teplota na spaní a ráno opět znova.
Nedělám si iluze o dokonalosti hoření, přestože viditelný kouř je nad komínem minimálně, ale proti konkurenci jsem o pár tříd výš.
Rok 2016 byl z hlediska rozptylových podmínek velmi příznivý. Zkuste se podívat na rok 2017, předběžné informace z ČHMÚ jsou již k dispozici a zdaleka nevypadají tak optimisticky. Jinak - neříkal jsem, že se nic nedělá. Jenomže příliš pomalu. A v uplynulých 10 letech se ještě projevil příspěvek úspor velkých zdrojů. To už teď nebude, protože v těchto zdrojích už není co snižovat a jsou zcela marginální.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se