6. březen 2026
Reporty a data
Elektrárna Opatovice má pravomocné stavební povolení na stavbu spalovny odpadu

Elektrárna Opatovice získala pravomocné stavební povolení na výstavbu spalovny pro energetické využití odpadu. Má být v katastru obce Čeperka. Většina podaných odvolání byla zamítnuta, sdělila ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Čeperka proti stavbě dlouhodobě vystupuje, lidé ji odmítli i v referendu.
"Odvolací řízení ve věci společného územního a stavebního povolení pro projekt ZEVO Opatovice (zařízení pro energetické využití odpadu) bylo ukončeno rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo většinu podaných odvolání zamítlo a potvrdilo závěry rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu," uvedla Počtová.
Projekt má všechna potřebná rozhodnutí pro přípravu a zahájení stavby. Elektrárna v soutěži vybírá generálního dodavatele, jedná o obchodní a technické stránce věci. První přípravné práce, které nejsou podmíněny výběrem hlavní firmy, již začaly. Aktuální harmonogram počítá s dokončením projektu a převzetím spalovny v letech 2029 až 2030.
"Uvedení do zkušebního provozu předpokládáme v závěrečné fázi realizace projektu tak, aby byly splněny všechny technické, provozní i legislativní požadavky. Cílem je dokončit projekt samozřejmě co nejdříve a ve stanovených termínech poskytovatelem podpory z Modernizačního fondu," uvedla Počtová.
Projekt získal podporu z Modernizačního fondu v programu HEAT ve výši přibližně 60 procent investičních nákladů, musí být dokončen nejpozději v roce 2030. Náklady se odhadují na asi sedm miliard korun.
Spalovna by měla zpracovávat 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny. Teplo elektrárna dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 terrajoulů (TJ), z čehož 17 TJ činí vlastní spotřeba, a s výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodiny (GWh) za rok. Vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh.
Lidé ze sousedních Opatovic nad Labem výstavbu spalovny v roce 2006 odmítli v referendu. Elektrárna proto přemístila záměr do jiné části areálu v katastru Čeperky, kde se proti ní obyvatelé v roce 2022 rovněž postavili v plebiscitu. Podle místostarosty Zdeňka Bouze se vedení obce zatím nerozhodlo, zda vydání stavebního povolení napadne soudní cestou. Proti spalovně podaly odvolání také Hradec Králové, obec Opatovice nad Labem, sousední Vysoká nad Labem, spolky Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku a Vysoká.
Elektrárna Opatovice chce do konce roku 2030 zcela přestat využívat jako palivo hnědé uhlí. Nahradit ho má zemní plyn, biomasa a spalování komunálního odpadu, případně i instalace fotovoltaických panelů. Dekarbonizace bude mít několik etap, které se budou časově překrývat, uhelné kotle se budou postupně odstavovat. Z modernizačního fondu elektrárna získala na plynofikaci asi 3,5 miliardy korun.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
22. duben 2026
18. srpen 2026
18. srpen 2026
18. srpen 2026
19. srpen 2026
20. srpen 2026
24. srpen 2026
Komentáře (11)
Toto je podľa mňa dlhodobo zle vysvetľovaná téma.
Väčšina ľudí si pod slovom „spaľovňa“ predstaví špinavý komín, toxický dym a návrat do 70. rokov. Lenže moderné ZEVO nie je náhrada recyklácie. Je to náhrada skládky pre zvyškový odpad, ktorý už reálne nevieme rozumne materiálovo využiť.
Ak sa dá odpadu predísť, má sa mu predísť. Ak sa dá znovu použiť alebo recyklovať, má sa to urobiť. Ale zvyškový odpad nezmizne tým, že sa proti spaľovni spraví petícia.
Buď ho zakopeme do zeme, kde bude roky produkovať metán, výluhy a dlhodobú environmentálnu záťaž, alebo ho využijeme v kontrolovanom zariadení s filtráciou, výrobou tepla a elektriny a prísnym monitoringom emisií.
Moderné ZEVO môže byť pri lokálnych emisiách výrazne čistejšie než staré uhoľné zdroje. Samozrejme za podmienky, že sa nešetrí na technológii, údržbe, filtroch a kontrole. Tam má byť verejný tlak — nie na hysterické odmietanie technológie, ale na špičkové parametre a transparentnú prevádzku.
Skutočná environmentálna otázka teda neznie: „spaľovňa áno alebo nie?“
Znie: „chceme zvyškový odpad zakopávať do zeme, alebo ho kontrolovane energeticky využiť?“
Práve bývalé alebo dobiehajúce uhoľné elektrárne a teplárne sú pre moderné ZEVO často najlogickejšie lokality.
Nie preto, že by sa mal odpad páliť v starom uhoľnom kotle. To je nezmysel. Ale preto, že tam už existuje priemyselný areál, energetická infraštruktúra, pripojenie do siete, napojenie na teplo, dopravné väzby, technické zázemie aj skúsený personál.
Z hľadiska krajiny nejde o nový zásah na zelenej lúke. Naopak — ide o možnosť nahradiť starý emisný zdroj modernejšou technológiou, ktorá zvyškový odpad energeticky využije namiesto toho, aby sa zakopal do zeme.
Samozrejme, podmienkou musí byť špičková technológia, kvalitná filtrácia, kontinuálne meranie emisií, verejná kontrola a zákaz pálenia toho, čo má ísť do recyklácie.
Ale odmietať moderné ZEVO práve v areáli starej uhoľnej elektrárne je zvláštne. Tam už energetický zdroj je. Otázka znie, či tam bude ďalej uhlie, skládka nepriamo niekde inde — alebo kontrolované energetické využitie zvyškového odpadu.
Lebo skládka nie je zelené riešenie. Skládka je len problém odložený pod zem.
Ešte dodatok k príspevku, ktorý čaká na schválenie:
Obce, mestá a regióny by nemali automaticky skĺznuť do hystérie typu „spaľovňa = katastrofa“. Ak už má moderné ZEVO vzniknúť, zvlášť v areáli starej uhoľnej elektrárne alebo teplárne, tak je rozumnejšie využiť to ako vyjednávaciu príležitosť.
Región/obec si môže a má vybojovať čo najväčší prínos: špičkovú technológiu, najlepšie filtre, kontinuálne meranie emisií, verejne dostupné dáta, nezávislý dohľad, kvalitnú údržbu a jasné pravidlá, že sa spaľuje zvyškový odpad po triedení, nie materiál vhodný na recykláciu.
Rovnako dôležitá je infraštruktúra. Ak má do zariadenia smerovať zvoz odpadu, nemá to ničiť život v dotknutých obciach. Treba riešiť obchvaty, prístupové cesty, logistiku, hluk, prašnosť, dopravné časy a kompenzácie.
A región si má vyjednať aj ekonomický prínos: výhodnejšie ceny tepla, poplatky pre obce, pracovné miesta, podporu lokálnych služieb, investície do infraštruktúry, prípadne sanáciu alebo rekultiváciu starej skládky.
Toto je rozdiel medzi pasívnym odporom a aktívnou regionálnou politikou.
Zvyškový odpad nezmizne petíciou. Buď skončí na skládke, alebo sa kontrolovane energeticky využije. Preto má zmysel nebojovať slepo proti samotnej technológii, ale bojovať za to, aby bola čo najlepšia a aby z nej región získal maximum environmentálneho, infraštruktúrneho aj ekonomického prínosu.
Žádné filtry nejsou stoprocentní. Navíc odpad musíte do spalovny dostat a popílek odvést, obojí je prašné.
Viděl jste Opatovice nad Labem aspoň na mapě? To je tak obrovský dopravní uzel, že pár náklaďáků navíc nikdo ani nepozná.
A spalovny mají MNOHEM přísnější limity než uhelné elektrárny.
Bohužel na spalovně je nejhorší ten obrovský tok náklaďáků s odpadem, aby měla co spalovat, proto lidé proti nim bojují. To není jako dopravovat uhlí do elektrárny na dopravnících z místního lomu, nebo na lodích.
Lom ani splavná řeka v Opatovicích není.
Lidi proti nim bojují, protože bojují proti všemu novému.
Největší spalovny jsou v Praze a Brně. S mnohem větší kapacitou než bude tahle. A jsou ve městě, ne někde daleko za městem.
A ani Praha ani Brno se z toho nehroutí.
Opatovice braly uhlí vlakem. Chvaletice braly uhlí po Labi z Lovosic. Když cca 1980 totál zamrzlo Labe, tak z Opatovic zásobovali nějakou dobu náklaďáky Chvaletice (a pak i Chvaletice přešly na přímý vlak místo řeky).
Takže pokud někdo si ještě tu dobu z místních pamateje, tak má asi oprávněnou hrůzu z náklaďáku.
I u toho zhozeného ZEVA u Písku byl strach hlavně dopravní zátěž odpad i zbytek a kam s ním, pak smrad ze skládky (nebylo dost vysvětleno, jak funguje podtlakový skladový bunkr) a pak otázka doplácení, pokud by nebylo dost odpadu. Že vlastní spalování bude čistější, to asi brali. Sice je tam také vlaková vlečka, ale pro dopravu relativně malého množství odpadu na úrovní kraje a méně je to ekonomicky nesmysl.
Pane Vaněčku, asi vám nedošlo, že ty náklaďáky jezdí stejně, protože jinak byste měl ve městě na ulicích hory odpadků. :-) Buď jezdí na skládku nebo do ZEVA, to je celý rozdíl. ZEVO Opatovice je z pohledu Hradce Králové a Pardubic umístěné skvěle, takže celkově dopravy ubyde. Navíc pojede po rychlostní silnici a ne přes vesnice jako doteď.
Efektivnější je odpad použít jako surovinu pro chemický a podobný průmysl. Spálení až na posledním místě. Technologie jsou již vymyšlené.
Směsný komunální odpad jako surovinu pro chemický průmysl použít fakt nejde. Mimochodem ten chemický průmysl nezvládá zpracovat ani většinu již vytříděných plastů, které se zpravidla spalují v cementárnách.







