Nízké hladiny řek ohrožují energetiku. I Česko čelí suchu

Mimořádně nízká hladina Dunaje letos komplikuje výrobu elektřiny ve střední a jihovýchodní Evropě. Nedostatkem vody trpí vodní elektrárny v Rakousku, Srbsku i Česku, zatímco v Maďarsku a Rumunsku nízký průtok ohrožuje provoz jaderných elektráren.

Rakouská energetická společnost Verbund uvedla, že zásoby vody v zemi jsou na nejnižší úrovni za zhruba sto let. U vodní elektrárny Greifenstein nedaleko Vídně nyní protéká Dunajem přibližně 700 m³ vody za sekundu, zatímco běžný letní průtok dosahuje kolem 2 000 m³. Výroba vodních elektráren Verbundu byla v prvním pololetí o 32 % nižší než dlouhodobý průměr. Sucho tak vytváří tlak na dodávky, a tím pádem i na ceny elektřiny.

Problémy hlásila už dříve také srbská elektrárna Djerdap 1, kterou Srbsko provozuje společně s Rumunskem. Její výroba klesla na přibližně třetinu běžné úrovně. Elektrárna s instalovaným výkonem 1 140 MW nyní vyrábí asi 5 000 MWh denně. Pro Srbsko je výpadek významný, protože vodní elektrárny zajišťují přibližně třetinu jeho výroby elektřiny.

Krize se dotýká i Česka

V Česku je situace se suchem podobně vážná. Letošní rok patří podle ČHMÚ mezi nejsušší od začátku měření v roce 1961 a od začátku roku chybí v průměru téměř 15 centimetrů srážek. Nízké průtoky se projevují na většině území a podle Povodí Labe bylo k 10. srpnu pod hranicí ukazatele sucha Q355 už 58 ze 133 sledovaných profilů.

Výrazně omezen je tak provoz průtočných malých vodních elektráren i v České republice. Podle aktuálních údajů muselo výrobu zastavit až 90 % z nich.  I v ČR lze také pozorovat pokles produkce vodních elektráren oproti předcházejícím létům. Vláda nyní zároveň připravuje další opatření proti suchu včetně investic do vodních nádrží.

Letošní kumulativní výroba elektřiny z vodních zdrojů v porovnání s předcházejícími lety. Zdroj: energostat

Jádro pod tlakem

Ještě vážnější situace nastala v Maďarsku a Rumunsku. Jaderná elektrárna Paks musela začátkem srpna snížit výkon na něco přes deset procent a později fungovala přibližně na čtvrtině kapacity. Rumunská společnost Nuclearelectrica ve čtvrtek kvůli nedostatku chladicí vody odstavila poslední fungující reaktor v elektrárně Cernavodă. Dva rumunské reaktory přitom běžně vyrábějí přibližně pětinu elektřiny v zemi.

Situace představuje problém i pro plánované rozšiřování jaderné energetiky. Maďarsko přezkoumává řešení chlazení pro plánovanou elektrárnu Paks II, zatímco Rumunsko, které muselo dokonce výbušninami zvyšovat průtok vody pro chlazení, připravuje rozsáhlejší hydrotechnické úpravy Dunaje, které mají umožnit provoz plánovaných reaktorů 3 a 4 v Cernavodă.

Letošní sucho tak ukazuje širší problém evropské energetiky. Jaderné elektrárny jsou důležitým nízkoemisním zdrojem, jejich provoz však může být při vysokých teplotách a nízkých průtocích omezen. Podle klimatických modelů navíc střední a východní Evropu v budoucnu pravděpodobně čeká sušší klima a větší výkyvy v průtocích řek.

České jaderné elektrárny mají oproti Paksu a Cernavodě naštěstí výhodu v podobě vodních nádrží a chladicích věží, takže zatím nejsou nízkými průtoky ohroženy. Situace ale ukazuje, že i česká energetika bude muset při plánování nových zdrojů stále více počítat s dostupností vody a možností nepříznivých podmínek.