Prověrka NKÚ: Dotace MPO na energetické úspory a obnovitelné zdroje selhávají v dopadech i čerpání

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil závěry z kontrolní akce zaměřené na peněžní prostředky, které Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vynakládá na podporu zvyšování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Kontrola prověřovala období od roku 2018 do května 2025 u MPO, Agentury pro podnikání a inovace a 16 vybraných příjemců podpory. Podle kontrolorů dotace přinesly minimální efekt a u několika kontrolovaných příjemců bylo shledáno podezření z porušení rozpočtové kázně. Úřad na tyto subjekty podal trestní oznámení, čímž došlo k oddálení termínu publikace kontrolního závěru

Celkově proplacená podpora z prověřovaných programů činila ke dni 1. května 2025 podle zjištění NKÚ více než 26,4 miliardy Kč. Závěry kontrolorů však ukazují, že rozdělené miliardy přinesly pouze zanedbatelný vliv na reálnou spotřebu energie a u řady dotačních titulů se nedaří plnit stanovené cíle.

OP PIK: Nízký zájem, mírnější kritéria a zanedbatelný dopad

Pro období let 2014–2020 se Česká republika zavázala k ročním úsporám spotřeby energie ve výši 51,5PJ. Tuto hodnotu schválila vláda ČR v roce 2017 aktualizací Národního akčního plánu energetické účinnosti (původní cíl byl mírně nižší, kolem 51,1 PJ).

Závazný cíl ročních úspor však Česko nesplnilo – skutečná úspora dosáhla pouze 48,5 PJ. Důvodem byl také, mimo jiné, nízký příspěvek z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) .

Z programu Úspory energie v OP PIK bylo podle NKÚ proplaceno 13,9 mld. Kč. Dosažená úspora spotřeby energie činila ke dni 20. května 2025 celkem 4,6 PJ, což představuje pouhé 1 % z celkové čisté konečné spotřeby energie v průmyslu a službách v ČR.

O dotace na úspory energie byl mezi podniky nízký zájem. Aby MPO podpořilo vyšší počet žádostí, snížilo u tří výzev bodovou hranici přijatelnosti projektů ze 60 na 50 bodů. Tím sice zajistilo podpoření více než tisícovky projektů, zafinancovalo tak ale dražší projekty s nižším energetickým přínosem.

Program Obnovitelné zdroje energie z OP PIK podpořil projekty celkem 613,7 mil. Kč a dosáhl plánovaného nově instalovaného výkonu 60 MW do konce roku 2023 (v době ukončení kontroly 65 MW).

NKÚ rovněž kritizuje MPO za to, že hodnotilo přínosy programů pomocí celostátních ukazatelů ČSÚ (např. pomocí celkové spotřeby energie v průmyslu). Tyto ukazatele podle úřadu nemají dostatečnou vypovídací schopnost o reálném přínosu samotných dotací, protože jsou ovlivněny řadou vnějších faktorů.

OP TAK: Zpoždění u obnovitelných zdrojů a symbolický přínos

Novější Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 (OP TAK) podle závěrů kontrolorů vykazuje při naplňování cílů do roku 2030 výrazná rizika. Do roku 2030 má ČR dosáhnout kumulované energetické úspory 669 PJ. OP TAK má z alokovaných 12,4 mld. Kč přispět úsporou 2,7 PJ, což činí pouhých 0,4 % celkových potřebných úspor ČR.

Specifická oblast programu disponuje alokací 5,1 mld. Kč na zvýšení instalovaného výkonu OZE o 231 MW do roku 2029. Pro rok 2024 byl stanoven milník v podobě desetiny tohoto objemu, tedy 23 MW. Ke konci roku 2024 však výkon OZE díky tomuto programu nevzrostl ani o jeden MW. Důvodem bylo výrazné zpoždění při vyhlašování výzev v důsledku změn evropské legislativy. Do května 2025 byly proplaceny výdaje na tři projekty, ani ty však dosud růst výkonu nepřinesly.

Národní plán obnovy: Úřady nemají o dotace na budovy zájem

V rámci Národního plánu obnovy (NPO) upozornil NKÚ na selhání u podpory určené pro organizační složky státu na snížení energetické náročnosti jejich budov. Z alokované částky 2,9 mld. Kč bylo po třech letech vyčerpáno pouhých 268 mil. Kč, tedy necelá desetina. Projekty zatím přinesly úsporu 19,7 TJ/rok, přičemž stanovený cíl do března 2026 činí 140 TJ/rok.

Hlavním důvodem nezájmu státních institucí bylo podle NKÚ nevhodné nastavení podmínek ze strany MPO. Ministerstvo nezohlednilo krátký čas na realizaci projektů, růst stavebních nákladů, inflaci a omezené investiční možnosti v rozpočtech státních institucí. Existuje tak vysoké riziko, že ČR tento cíl v rámci programu NPO nesplní.

Nesrovnalosti u příjemců dotací

NKÚ podrobil detailní prověrce rovněž 16 vybraných příjemců podpory v programu Úspory energie z OP PIK, kterým byla proplacena podpora v celkové výši přesahující 194 milionů Kč. U čtyř kontrolovaných příjemců odhalil kontrolní úřad skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně v celkové hodnotě 2,7 mil. Kč.

Jeden příjemce podle úřadu uplatnil v dotačních nákladech výměnu vnitřních dveří bez vlivu na energetické úspory. Další příjemce vykazoval v dotačních nákladech zasklení balkonů nad rámec schváleného projektu a nerealizované položky. Jiný příjemce zase zahrnul do způsobilých výdajů zastiňující techniku a položky běžné údržby budovy.

Nejzávažnější pochybení nicméně nastalo u příjemce, který namísto schválených dvou fotovoltaických elektráren zrealizoval pouze jednu s odlišným počtem i výkony panelů. Změnu neohlásil a poskytovateli i NKÚ předložil upravené účetní doklady a faktury neodpovídající skutečnosti, čímž vedl neprůkazné účetnictví. V tomto případě úřad vyhodnotil podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši zhruba 1,6 milionu Kč.