Teplárny odmítají zrušení období, po které nelze měnit platby z těžby uhlí

Teplárenské sdružení ČR (TS ČR) odmítá návrh zrušit s okamžitou platností pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Sdružení se podle něj obává dopadů do ceny nakupovaného uhlí, a tím i do cen tepla pro konečné spotřebitele. Žádá proto po vládě záruku, že v případě zrušení moratoria nebudou zvýšeny sazby úhrad z vytěženého uhlí.

Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ve středu uvedly, že okamžité zrušení moratoria obsahuje aktuální verze novely horního zákona, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle ekologů je návrh logický a správný. MPO v reakci uvedlo, že výsledná podoba materiálu bude jasná až po projednání novely zákona vládou.

„Datum projednání prozatím stanoveno není. Až se tak stane, tak o tom budeme informovat,“ sdělila ČTK za ministerstvo Miluše Trefancová.

Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, projednání bylo ale odloženo. Tehdy předkládaná verze normy počítala s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji.

Návrh rušil pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, novela se však neměla týkat prvního pětiletého období, které běží od roku 2017. To se nyní zřejmě změnilo.

„Je iluzorní se domnívat, že by případné další zvýšení sazby úhrad z vytěženého uhlí zaplatily těžební společnosti. Realita zvýšení těchto sazeb u hnědého uhlí jednoznačně ukázala, že byly promítnuty do cen uhlí odběratelům, tedy teplárnám. V situaci, ve které se teplárenství nachází, by byl další takový krok vlády zvyšující cenu tepla pro dva miliony obyvatel zcela nepřijatelný,“ uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.

Sdružení podotklo, že stát má už dnes z využívání uhlí ve velkých zdrojích miliardové příjmy z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které si teplárny a elektrárny musí povinně nakupovat, pokud spalují fosilní paliva včetně uhlí.

Ceny povolenek loni po změně evropské legislativy raketově vzrostly a stát získal z jejich aukcí téměř 15 miliard korun, což bylo o devět miliard korun více než ve schváleném rozpočtu, uvedlo sdružení.

TS ČR připomnělo, že Poslanecká sněmovna následně ve snaze omezit dopad nákupu drahých povolenek na ceny tepla pro domácnosti schválila snížení sazby DPH na teplo s účinností od 1. ledna 2020 z 15 na deset procent.

„Pokud chce vláda získat více peněz z uhlí, měla by zdanit jeho spotřebu v lokálních topeništích alespoň na úroveň, jakou dnes platí teplárny. To by byl systémový krok, který by současně pomohl zlepšit kvalitu ovzduší. Vyšší zdanění těžby domácího uhlí by jen zvýšilo dovoz nekvalitního uhlí ze zahraničí,“ uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle MPO se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017.

Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,2 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.