ZEVO v Brně dochází odpad, i z něj jde teplo domácnostem
Městské společnosti SAKO Brno, která sváží odpad a provozuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO), dochází kvůli mrazům a zvýšené produkci odpad, jehož spalováním vzniká teplo ve formě páry a horké vody. ZEVO je dodává do sítě Tepláren Brno. V tiskové zprávě to dnes uvedl vedoucí oddělení komunikace firmy Martin Drozd.
Výroba tepla se kvůli mrazům zvýšila.
„Aktuálně naše zařízení na energetické využívání odpadu pracuje na plný výkon, a zásoby odpadu k výrobě energie nám tak začínají docházet. V následujících týdnech by to mohlo znamenat, že pro nedostatek odpadu budeme nuceni výkon zařízení snížit, a dodávat tak do brněnských domácností méně energie,“ uvedl ředitel firmy Karel Jelínek.
SAKO Brno v průběhu roku dodává do sítě brněnského centrálního zásobování teplem teplo vyrobené z odpadu, a to ve formě páry a horké vody. V létě, kdy mají Teplárny Brno odstávku, se firma stává základním zdrojem tepla pro celé město. V zimních měsících potom pro Brno zajistí asi třetinu spotřebovaného tepla.
Jelínek uvedl, že stovky tun energeticky využitelného odpadu přitom leží na skládkách.
„Ukládání odpadu na skládky je pouze levným a společensky nejméně efektivním řešením, které přesouvá problém na další generace. Kdyby byl tento odpad využit v zařízeních na energetické využívání odpadu, nemusel by se rozkládat v zemi a ničit naše životní prostředí a navíc by se z něj uvolnila čistá energie, kterou umíme distribuovat k odběratelům,“ uvedl Jelínek.
SAKO Brno sveze každoročně z Brna přes 80.000 tun odpadu, z toho je asi 70.000 tun směsného odpadu. V Brně má firma rozmístěných asi 55.000 popelnic.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud chtějí řešit budoucnost, mohli by začít spalovat i skládky minulé. Třeba za cenu odstranění skrývek již rekultivovaných deponií.
Ten odpad tam bude už dost mokrý a smíchaný se vším možným, tedy ještě asi horší než lignit. Možná by to v nejhorším, pokud by byla nouze nejvyšší, šlo říznout trochou nízkoenergetického uhlí apod. výhřevnost je +- stejná.
Nicméně bych si Vás dovolil upozornit na článek idnesu z loňského dubna.
brno. idnes. cz/odpad-spalovna-brno-popelari-dio-/brno-zpravy.aspx?c=A170406_2317556_brno-zpravy_krut
Zajímavá je podle mne zejména možnost že by se do spalovny vozil dopad po železnici, to je asi nejlepší řešení které je. Náklady, podle mne, na dálnice a silnice obecně nepatří. Vzhledem k tomu že na osobu a den je to asi 1kg odpadu, tak město o 20k lidech týdně naplní kolem 5 vagonů (dle typu a ložnosti) Při započtení i spádových oblastí se dostaneme klidně na vagon denně či více. jen je třeba zvolit a zřídit vhodná nákladiště, či spíše vlečky do dnešních areálů určených ke zpracování odpadu. Toto nejde ve městech jako Znojmo, Hodonín, Břeclav, Blansko dělat na nádražích, ta jsou totiž již v podstatě v centru měst a tvoří významný cíl a oblast mezi stanicí a náměstím bývá mnohdy jednou z hlavních oblastí koncentrace lidí. Do blízkosti takových míst nákladiště odpadu nepatří. Ono ani umístění za kolejištěm moc nepomůže, pořád je to jenom pár desítek metrů což za teplých dní není pro zápach problém překonat. Taková místa musí být buď v nějaké menší stanici která je odlehlá od nejbližšího sídla (typicky u vesnic), nebo musí být zavlečkován vhodný odlehlejší areál či přímo msto kde se dnes předzpracovává odpad.
Zaráží mě v článku jiná věc a to je ten mizerný poměr vytříditelného (10k tun) a směsného odpadu(70k tun). Ano, pokud třídí průměrná domácnost papír a plasty, v hmotnostním přepočtu to může být tak málo. Nicméně kdo kdy doma třídil a vynáší odpadky, tak ví, že nejtěžší složky jsou biooodpad (s vysokým obsahem vody) , sklo a použité dětské plíny. Hliníkové a ocelové plechovky jsou hmotnostně marginální . Minimálně první dvě položky jsou separovatelné velmi dobře. V Brně na tom asi se systémem třízení nejsou nijak zvlášť dobře.
Odpad se dá i předsušovat částí tepla, které vzniká jeho spalováním. Tedy jsem optimista s možností likvidace starých skládek. ;-)
S těmi vlečkami by to bylo samozřejmě logisticky nejoptimálnější, ale v dnešní době by spíš MŽP nebo obec dala vydělat nějakému kamionovému dopravci s návěsy na 30tun.
Otázka kolik tam je teď spalitelného odpadu a kolik zbytku, biologická složka se rozkládá. Takže by se to celé muselo jet přes nějaké síto a to už by nebylo moc levné.
No a celé jim to zase může zhatit MD které jim to zakáže. :)
Ještě je tu ale jedna možnost, pokud se najde způsob jak pořádně třídit biologickou složku a ostatní složky, nebo jak dostat nežádoucí nerozložené části z digestátu, tak by se daly u menších obcí použít bioplynky. Jenomže to musí po republice začít jezdit odborníci a dělat o tom besedu lidem. Jsem si jistý že když se to lépe vysvětlí a zpropaguje, tak se do toho hodně obcí pustí. Nehledě na to je digestát použitelný jako hnojivo.
No je na case! Tak to asi ovcani budou muset zacit uvazovat vice ekologicky a to i proto, aby jim nezmrzl zadek. Tepelna cerpadla a solarni panely jsou bezne dnes uz i na panelovych domech - sami takove reseni par let mame a svete div se - funguje to! Staci se podivat po netu - jedna Plzenska firma napriklad, ma na strankach mraky referenci, staci se zeptat. A krome toho, ze nejsme na teplarnach zavisli, take neco malo usetrime. A tresnicka na dortu - ZADNY nas mesicni poplatek se nezvysil. Jedeme takto uz 4. sezonu. Panelovy dum z roku 1974.
To máte to teplo (i když teda nevím co s tím mají společného soláry v české zatažené zimě), ale co s tím odpadem?
Když může být spalovna přímo v Brně, tak nevidím problém, aby si mohlo každé krajské město postavit nejmodernější spalovnu s filtry na svém povětrném okraji.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se