Domů
Teplárenství
Budějovická teplárna plánuje ZEVO za 2,8 miliardy Kč

Budějovická teplárna plánuje ZEVO za 2,8 miliardy Kč

Teplárenství
33 komentářů
31. květen 2020, 08:00
ČTK

Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.

Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.

„ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,“ řekl Král.

Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. „Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,“ řekl Král.

Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.

Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(33)
Jaroslav
22. září 2020, 09:51

uhlí už je naprosto mimo hru...konec do 2030

Jaroslav
22. září 2020, 09:54

zajímavé projekty můžou být jaderné kotle...technologie, která se vejde do tří kontajnérů a k chlazení využívá solný roztok, což má za následek, že není pod tlakem, tedy eliminace možných škod je velká...a to, že se chladí solným roztokem, tak se ušetří mnoho vody...elektrárenství je obor s největším využitím vodních zdrojů vůbec....

St
31. květen 2020, 12:04

Škoda, že se nedá využít odpadní teplo z Temelína pro vytápění Českých Budějovic. To by místní měli hned JETE raději.

jiri
31. květen 2020, 20:01

v článku - od příští zimy Temelín vytápí 1/3 ČB

St
1. červen 2020, 12:51

Tak to jsem přehlédl. Děkuji moc za upřesnění. Jak už jsem řekl, kdyby v Českých Budějovicích měli teplo skoro zadarmo, hned by nejen místní měli Temelín raději. Nepředpokládám, že by tam měli o 1/3 levnější otop. Nebo ano?

Jan Veselý
1. červen 2020, 13:34

Zatím je jejich cena okolo 620 Kč/GJ, to už je na hraně s teplem z přímotopů.

Dalibor
1. červen 2020, 14:04

tepelné čerpadlo za 310Kč/GJ při topném faktoru 2. po započtení amortizace odhadem 350. Ie mi jasný, že to není pro výkony v řádu MW.

Petr
1. červen 2020, 17:05

Dalibore, tepelné čerpadlo mám doma, stačí chladnější počasí a ty jeho výkony nejsou ani o řádu kW;-) Navíc je hlučné a spotřebovávaná elektřina je stejně vyráběná z uhlí. Do budoucna budou snad mít větší smysl, až se zbavíme fosilních paliv. Jinak ve městech by měl být fungující systém dálkového vytápění vždy jasnou volbou.

Jan Veselý
1. červen 2020, 18:39

Není problém i výkon v MW, není problém mít kaskádu, která se spouští podle odběru.

Petr
1. červen 2020, 20:45

...to pak ale celá ta zainvestovaná kapacita nepracuje celý rok, což není efektivní.

Dalibor
1. červen 2020, 21:02

Petr -Vím,že problematika instalace tepelného čerpadla je poněkud složitější u stávajících vysokoteplotních otopných systémů. Jen jsem chtěl poukázat na výrobní cenu tepla. Prakticky to jsou výrobně nejlevnější zdroje a asi do budoucna nadále budou. Už dnes se prodávají kompakty s cenou k 50 tis Kč. Jinak parní rozvody v dnešní době velmi neefektivní a ztrátové. Smutnou skutečností je, že pokud je trubka slabé dimenze horkovodu k Budějovicím, pak už není prostor pro další přípojná místa.

Jan Veselý
1. červen 2020, 21:29

ad Petr) Mám tepelné čerpadlo doma a COP mi nikdy neklesl pod 3, průměr mám ~4. Měl jste si koupit něco lepšího než ten nejlevnější šunt.

S uhlím si běžte stěžovat na vlády ČR od roku 2002, protože od té doby je ~polovina elektřiny vyrobené z uhlí v ČR určena pro export, tj. uhlí se pálí zbytečně. Mohlo ho být více i pro uhelnou teplárnu v Českých Budějovicích.

Součástí fungujícího systému by měla být i rozumná cena, to 600 Kč/GJ není. Proto systém nefunguje jak má a lidi se odpojují. Za rozumnou cenu považuju ceny okolo 300-400 Kč/GJ, nebo ať teplárny přestanou prodávat tepelnou energii.

Celé topení není efektivní. Topné období je jen půl roku a opravdová zima je ještě kratší.

Petr
2. červen 2020, 09:26

No, Honzo, právě že to není jenom o vytápění, ale o komplexních dodávkách tepelné energie při současné výrobě elektřiny. Moc efektivnějších způsobů na světě neexistuje a je jenom škoda, že u nás není dotován stejně jako např. tarify za elektřinu pro tepelná čerpadla, která se vyrábí "pouze" v kondenzaci.

...a můj Stiebel by neměl být úplný šunt, ale Vy se v tom určitě vyznáte lépe. Měli jsme se poznat dřív.

František Křižík
2. červen 2020, 09:39

Pane Veselý, když už jste si tady udělal reklamu na Váš blog, teplárny dělají přesně to, co objevujete... Už roky zajišťují zákazníkům velmi komfortní službu. V ČB je to navíc městský podnik, takže se vlastně jedná o příklad smysluplné sdílené ekonomiky.

Jaroslav Studnička
2. červen 2020, 11:53

Ano, pro domácnosti je topení pane Veselý sezonní záležitost, což platí pro každý systém. TUV ale požadujete 24/365.

mandík
9. červen 2020, 17:36

Ale přece nečekejme, že horká voda, která v teplárně nahradí část spalovaného uhlí, bude zadarmo, když ČEZ výstavba 26 km dlouhého přivaděče přijde zhruba na miliardu Kč. Teplárna toto "palivo" v podobě horké vody bude nakupovat. Ale protože jde o bezemisní zdroj, ušetří za "povinný" nákup drahých emisních povolenek. A že to pomůže stabilizovat cenu tepla v ČB z CZT je nabíledni. A ještě budou ve městě dýchat čistší vzduch …

Josef
31. květen 2020, 21:54

Ale ono se dá , právě staví horkovod do ČB jenže to víte udělali slabou trubku, aby se mohly využít "místní obnovitelné zdroje" a takto ušetřené teplo z Temelína bude ze 2/3 vypuštěno do vzduchu.... Být to mimo dosah horkovodu z jaderné el., pak to bylo pochopitelné ještě tu spalovnu bych pochopil -co tím odpadem ,že, ale spalování dřevní štěpky když už stavím horkovod z JETE je přece hloupost.

St
1. červen 2020, 12:53

Pokud je tomu tak pane Josef, jak říkáte, tak mi to opravdu hlava nebere, že něco takového vůbec prošlo. Protože od podzimu do jara by Temelín ve svém okolí mohl vytápět kde co. Od skleníků, před bytové domy až po komerční a průmyslové objekty.

Dalibor
1. červen 2020, 13:56

jenže to víte udělali slabou trubku.... každý máme nárok udělat nějakou tu chybku v životě, to se prostě stává

....ale spalování dřevní štěpky když už stavím horkovod z JETE je přece hloupost. - naprostý souhlas, než budovat zdroj na biomasu, to raději nadimenzovat trubku.

Martin
1. červen 2020, 14:19

To teplo pro ČB nebo Týn nad Vltavou se v Temelíně vyrábí, "odpadní" teplo nemá vhodné parametry!... Kapacita tepelného napáječe pokryje většinu horkovodní spotřeby ČB a to "pouze" v topné sezóně. Zbytek se musí vyrobit ve městě. Odpady produkujeme pořád, tak proč energie z nich kogeneračně vyrobené nepoužít jako baseload dodávku např. pro továrny, které by si jinak musely teplo a elektřinu vyrobit z fosilních paliv? Materiálově nebo alespoň energeticky využitelné odpady by neměly dál bez užitku končit na skládkách.

Edvard
1. červen 2020, 14:55

Pro jižní Čechy to je dobrý model. Využívání místních zdrojů mi přijde správné. Těch odpadů také nebude nekonečné množství a větší kapacity budovaných ZEVO mohou mařit suroviny vhodné k recyklaci. Lokální biomasa je tedy také logickou volbou.

Tomáš Dvořák
1. červen 2020, 15:25

Kde jste přišel na to, že "udělali slabou trubku"? Problém je v tom, že v ČB se většina domů vytápí vysokotlakou parou, zatímco z Temelína bude proudit horká voda a konverze stávajících rozvodů něco stojí a ne všude je vůbec možná nebo žádoucí.

Kromě toho, ČB potřebují zálohu. Až budou v Temelíně v jednom reaktoru vyměňovat palivo a druhý zrovna vypadne, tak přece nebudou celé České Budějovice bez tepla...

Bob
1. červen 2020, 19:21

Pokud se v Č.B. ještě vytápí domy párou, tak je to špatně. Parní rozvody mají větší ztráty a většinou byly zrušeny tak před 10-30 lety a nahrazeny teplovodními z předizolovaného potrubí.

Odpady a štěpka nejsou zrovna vhodné jako záložní zdroje. Ani štěpka, ani odpad nejde dlouhodobě skladovat. Musí se spotřebovávat, jak přicházejí. Jako záloha by dával větší smysl plynový kotel (kotle). Mimo jiné jde rychle a jednoduše uvést do provozu s minimem obsluhy.

Spalování štěpky a odpadu by dávalo větší smysl v některém vedlejším městě, mimo dosah teplovodu z Temelína.

Edvard
1. červen 2020, 20:51

Na konci těch parovodů jsou ale průmyslové podniky, které páru potřebují ke své výrobě, takže by byla škoda nedodávat jim teplo z odpadů, které již desítky let končí na skládkách bez jakéhokoli využití.

Jan Veselý
1. červen 2020, 21:37

Je jen otázkou jestli ty podniky vůbec potřebují páru. Jestli to není jen historický artefakt, kdy se šetřilo trubkách.

Měl by někdo představu, nějaký seznam, jaké průmyslové podniky tak nutně tu páru potřebují?

Carlos
1. červen 2020, 21:42

Torifikovaná biomasa vydrží poměrně dost.

Petr
1. červen 2020, 21:46

Přece nejde o seznam podniků, ale o technologické možnosti... Využívat k výrobě tepla fosilní paliva, např. zemní plyn, nás nikam neposune.

Martin Hájek
1. červen 2020, 22:15

Pane Veselý, pára se v průmyslu neuplatnila proto, že by se šetřilo na trubkách, ale proto, že velká část průmyslových procesů potřebuje vyšší teploty, které prostě ve vodě nedostanete (musel byste mít v potrubí obrovské tlaky). Páru stále najdeme v řadě výrob počínaje papírenských průmyslem a konče třeba výrobou pneumatik.

Jan Veselý
2. červen 2020, 00:47

ad Hájek) Tak povídejte co je v Budějicích! Papírny tam nejsou, ty si navíc teplo dělají samy, potřebují likvidovat lignin a regenerovat louh. Já našel jen, že prodávají páru na mandl do nemocnice.

Dalibor
2. červen 2020, 10:36

Petr - předností použití páry pro ohřev je snadná regulace teploty - nastavíte tlak saturace a teplota je zajištěna.

Antonín Mikeš
31. květen 2020, 22:19

Jistě, a tu teplou vodu na potřebnou páru byste ohříval čím prosím?

Ze stránek teplárny ČB: "Teplo je dodáváno ke spotřebiteli prostřednictvím teplonosné látky. Tou je pára eventuelně horká nebo teplá voda... Pára proudící do sítě má teplotu 220°C a tlak 0,7 - 0,8 MPa. V menší míře je na území města provozována parní síť s parou o tlaku 1,6 MPa a teplotě 240°C. Tato takzvaná technologická pára zásobuje odběratele, kteří využívají tepla v ní obsaženého k technologickým účelům (pro rozmanité výrobní procesy)."

Z JETE se do ČB staví horkovod z důvodu snížení tepelných ztrát a i cena bude mnohem nižší za nízkotlaký systém. Se zavrhnutím štěpky v podstatě souhlasím, zbyla by pak pro jiná města.

Dalibor
1. červen 2020, 21:07

Štěpka resp. biologická hmota palčivě začíná scházet na polích a dochází k vysušování krajiny. Jenže tohle nikdo nechce slyšet, že je to opět špatně. Musí se k tomu dojít samo a to už budou opět zainvestované miliardy, které se odepíší.

Jan Veselý
1. červen 2020, 21:39

Štěpka je z lesa, ta na poli nikdy nebyla. Za nedostatek biomasy na polích může průmyslové zemědělství a chemická hnojiva. Si stěžujte u Andreje.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se