Domů
Uhlí
Austrálie: Cena uhlí klesla loni nejvíce za posledních deset let
Zdroj: Arnold Paul / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Austrálie: Cena uhlí klesla loni nejvíce za posledních deset let

Australský těžební průmysl postihl největší pokles ceny uhlí za poslední dekádu. Hlavním důvodem pro snížení cen komodity byla snížená poptávka z Evropy a Spojených států, stejně tak jako z Číny. Australané přitom naopak předpovídali zvyšování poptávky v roce 2019.

Australští vývozci uhlí zaznamenali v roce 2019 největší meziroční pokles cen uhlí za poslední desetiletí. Spotová cena uhlí určeného pro výrobu elektřiny byla v minulém týdnu 66,2 USD, přičemž před rokem byla ve stejném období jeho cena na 100,73 USD. Podle australské vlády a její čtvrtletní energetické zprávy tak klesnou zisky vývozců komodity témeř o čtvrtinu (v minulém roce byly přitom rekordní – kolem 26 miliard AUD). Zpráva predikuje, že v příštím roce zisky dále klesnou na přibližně 18,8 miliard AUD.

Hlavním důvodem poklesu bylo snížení odběru australského uhlí ze strany Číny, která se rozhodla zvýšit využívání vlastního uhlí a zpřísnila pravidla pro dovoz komodity, především právě z Austrálie. Výroba energie z uhlí v Číně přitom stoupla o 0,5 %. V Evropě pak poptávka po energii z uhlí poklesla o 23 %, v USA v období leden až září o 14 %.

Mezinárodní energetická agentura předpovídá, že poté, co se spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny v letech 2017 a 2018 zvýšila a letos poklesla, nastane v příštích pěti letech opět její mírný růst.  Dle agentury vyrovná nízkou poptávku z Evropy Indie, kde spotřeba naopak poroste. V letošním roce přitom Indie výrobu z uhlí snížila. Kvůli monzunům bohatým na srážky se totiž výrazně zvýšila produkce vodních elektráren.

Austrálie nadále předpokládá budoucí růst poptávky po uhlí ze strany především rozvojových asijských zemí. Plány na otevření nových důlních prostor, jako například kontroverzního dolu Carmichael ve státě Queensland, tak nadále platí.

Komentáře

(16)

Josef

4. leden 2020, 00:05

Pokles cen uhlí je dobrou zprávou pro světovou ekonomiku a mnoho obyvatel rozvojového světa, kteří stále čekají na přístup k el. energii a industrializaci svých zemí. Současné relativně nízké ceny hlavních energetických komodit způsobují zrychlení procesu elektrifikace, podle odhadů v roce 2019 získalo přístup k el. energii 140 mil lidí. Pokud tento trend , vydrží pak v roce 2030 by klesl počet obyvatel žijících bez el. energie na 250 milionů což je polovina proti současným odhadům, k relativně plné elektrifikaci by došlo už okolo roku 2050 ( počet osob bez el. energie < 10 mil.)

Jan Veselý

4. leden 2020, 08:17

Pokud by ono připojování na elektřinu bylo pomocí uhelných elektráren, tak by to byli pěkní troubové. Už několik let se ono připojování děje pomocí sestav kombinujících FV panely, baterie a mobilní platby. Je to levnější, bez komoditního rizika a nemusí se čekat až se nějaká centrální vláda pohne a postaví dráty. Nemluvě o možnosti škálovat ty systémy už od pár desítek Wattů (svícení, dobíjení drobné elektroniky) po desítky MW.

BTW. Ve Španělsku byla čerstvě dokončena 500 MW obří FVE. Investiční náklady byly 0.65 USD/Wp. Je neuvěřitelné jak ta cena pořád klesá.

Josef

6. leden 2020, 00:52

Elektrifikace není to, že si někdo ve slamu posvítí díky solárnímu panelu na střeše, ale to,že do obce vede el. síť a elektřinu zle využívat ve velkém pro průmysl. Jinak Čína prudce zvýšila těžbu uhlí , tím snižuje dovoz a když nedovážíte nemusíte vyvážet třeba do USA V současné době je v Číně ve výstavbě asi 1 mld těžební kapacity v uhlí což je téměř 28% současné těžby Číny. Spotřeba el. energie v roce 18 stoupla o 7,7% a dále poroste, protože Čína jde cestou energetické nezávislosti, kdy stěžejní je růst podílu el. energie na konečné spotřebě a výroba el. energie z domácích zdrojů zejména uhlí a OZE. Nemyslím si ,že při současné politické situaci bude někdo chtít opustit bezpečný domácí zdroj energie kvůli ekologickým ideálům. Čína si to dovolit ani nemůže její spotřeba uhlí odpovídá 60% celosvětové spotřeby plynu což je příliš na to aby šlo v relativně krátké době (15 let) vybudovat těžební kapacity a plynovody do Číny, naopak uhlí je v Číně dost a těžba může dál růst. Ještě lépe je na tom Indie , kde se prokázané zásoby uhlí zvyšují a kde těžba zatím pokulhává za dovozem, v zemi navíc probíhá masivní elektrifikace síť je přetížená a chybí zdroje. OZE a uhlí budou i v Indii hlavní zdroje růstu spotřeby energie jiné zdroje nemají. Čína + Indie míří k 3 mld. obyvatel spotřeba uhlí ve světě rozhodně nebude klesat.

Jan Veselý

6. leden 2020, 08:01

K čemu je lidem někde na venkově nebo ve slumu výroba ve velkém pro průmysl? To si ten průmysl zařídí sám. Oni potřebují si večer posvítit a provozovati nějakou drobnou elektroniku. Síť už jim jejich vlády slibují 50 let, ale skutek utek.

O Indii hovoří asi nejjasněji ta skutečnost, že za posledních 10 let tam bylo zrušeno cca 500 GW projektů na uhelné elektrárny, čistě z ekonomických důvodů a ministr zodpovědný za energetiku hovoří o moratoriu na povolování další výstavby. Mezitím Indové staví OZE jak zběsilí.

Carlos

4. leden 2020, 11:50

Do uhelných, velkých, elektráren nikdo asi nepůjde pokud k tomu nebude mít důvod, třeba těžký průmysl, kterého je ale ve světě nadbytek. Například produkce ocele chronicky převyšuje poptávku. Ne všude je taková hustota obyvatelstva jako u nás, nebo obecně v EU a i když jim náhodou taková vyjde, je dost pravděpodobné že jim s tím hýbe nějaká přelidněná oblast a jinde je tak nějak pusto a prázdno.

Jan Veselý

6. leden 2020, 08:04

Tak jsem si trochu započítal a i kdyby se globální produkce oceli zdvojnásobila, což je nereálné, a všechno by se dělalo pomocí uhlí, tak je to pořád menší spotřeba než USA snížily za posledních 5 let.

energetik II

4. leden 2020, 15:26

Spotřeba uhlí ještě dle mého svého vrcholu nedosáhla. V Evropě a Severní Americe bude spotřeba uhlí dál klesat , v Číně zhruba stagnovat , ovšem v dalších lokalitách , které jsou z hlediska těžkého průmyslu zatím "pole neorané" bude nutně stoupat. Kde ?? Namátkou : Indie, Indonésie, Vietnam ,Pakistán, ... tyto 4 státy mají 2 miliardy obyvatel = 4 EU 28. Třeba výroba oceli. USA už svou vybudovanou infrastrukturu jen udržují a opravují, moc nového nebudují. Přesto ročně spotřebují 250 kilo oceli na člověka. Když to převedeme na Indii, tak ta dnes vyrábí na svých 1400 mil. obyvatel jen 100 mil. tun oceli = spotřebuje zhruba tolik oceli, co 300 milionové USA. Indie tedy buď v budoucnu zvedne svou výrobu oceli 3 až 5 krát a nebo se stane závislá na importu oceli třeba z Číny. Z hlediska spotřeby uhlí je to ale jedno, když by ocel pro Indii vyráběl někdo jiný. Indonésie , která má 270 mil. obyvatel /Německo + Francie + Británie +Itálie / vyrobila r. 2018 - 5 mil. tun oceli , tedy asi jako my v ČR v 10 milionové zemi. Rezignovat v těchto obřích zemích na budování vlastního těžkého průmyslu by byla zhovadilost, která by se jim vymstila.

Jan Veselý

4. leden 2020, 15:38

Výroba oceli je pro celkovou spotřebu uhlí okrajová položka. 80% spotřeby uhlí je výroba elektřiny. A výstavba uhelných elektráren ve zmíněných zemích zas tolik nefrčí.

Jan Veselý

4. leden 2020, 15:41

A to nemluvím o tom, že hutě dost výrazně snižují měrnou spotřebu uhlí na jednotku vyrobené oceli. Konkurence je v oboru drsná.

energetik II

4. leden 2020, 17:12

Uhlí se užívá také při výrobě cementu. Nedomnívám se, že třeba ve Vietnamu /tento komunistický stát vystřídal Čínu na postu nejrychlejší ekonomiky dnešního světa/ nehodlají stavět velké uhelné elektrárny. Dle mých informací jich chtějí postavit do roku 2040 minimálně 30 kusů. Na Indii jsem sám zvědav ! Indie je plná velkohubých vyhlášení, ovšem skutek zatím utek ! Indie a Čína mají stejně obyvatel , ovšem Čína vyrábí 7000 TWh ,Indie 1600 TWh. Rozdíl přes 5000 TWh. Z čeho to Indie vyrobí ?? Jádro ? Tam se plácá Indie asi jako EU s Flamanville či Olkiluoto. Doba stavby = 15 let. Voda ? Přírůstek výkonu je zoufalý, skoro NULA. Plyn ?? Zatím jen STAGNACE. Škrtneme-li - jádro,plyn i vodu /Čína tam má nainstalováno přes 400 GW/ , tak zbývá uhlí a OZE /slunce, vítr/. Pokud bychom navíc přijali tezi, že Indie už na uhlí nesází , pak k dohnání Číny potřebuje Indie vyrábět v dohledné době 5000 TWh z větru a Slunce. To je přibližně 10 krát tolik, co vyrobila EU 28 v roce 2017. Tedy - "parádní sousto" ! Nevěřím, že Indie nebude v příštích letech zvedat svou spotřebu uhlí jak v elektrárnách, tak při výrobě oceli a cementu. Postavit energetiku státu, který má obyvatel jako tři EU 28 na Slunci a větru je čirý nesmysl.

Jan Veselý

4. leden 2020, 18:53

Cement je ještě okrajovější záležitost než výroba oceli.

energetik

4. leden 2020, 21:06

V cementárny si hodně pomáhají starými pneumatikami. Jednak mají vynikající výhřevnost a ještě za to dostanou zaplaceno jako za likvidaci odpadu.

energetik II

4. leden 2020, 19:39

Na výrobu 1 tuny koksu je třeba 1,25 tuny koksovatelného uhlí. Na výrobu 1 tuny litiny je třeba 470 kilo koksu. Z 1 tuny litiny se přidáním šrotu vyrobí 1,05 tuny oceli. Dá se říci /zhruba/ , že na výrobu 2 tun oceli je třeba 1 tuny koksovatelného uhlí. Pokud tedy Indie zvýší svou výrobu oceli ze 100 milionů tun dnes na 300 /mají to v plánu/ , bude potřebovat nově 100 milionů tun koksovatelného uhlí. Ocel je možné vyrábět i pomocí zemního plynu, není to ale tak efektivní a je to dražší jak s uhlím. Afrika má tolik obyvatel, jako dvě Evropy. Ocel zatím prakticky nevyrábí. Bude tomu tak i za 30 nebo 50 let ?

Jan Veselý

4. leden 2020, 20:45

To máte hodně zastaralé údaje, v TŽ i v Liberty jsou mezi 0.3-0.35 uhlí na kg oceli, to je přibližně globální benchmark. A to je jen primární ocel. Elektroocelárny nepotřebují uhlí vůbec.

A mimochodem, jen v USA za posledních pár let upsali nějakých 500 milionů tun uhlí/rok jen ve výrobě elektřiny a EU 200 milionů tun/rok.

energetik II

4. leden 2020, 21:55

Váš údaj 0,3 až 0,35 odpovídá spotřebě 700 kilo uhlí na 2 tuny oceli, já uváděl 1000 kilo. No je to sice méně ,ale budou mít v Indii a Africe provozy na úrovni našich TŽ ? Možná ano, možná ne. Jinak, ani celkové emise CO2 při výrobě oceli v elektrických obloukových pecích nejsou nulové, elektřina se někde musí vyrábět , klasická výroba tuny oceli tak vykazuje produkci CO2 od 1,8 do 2,5 tuny CO2, elektrovýroba od 0,6 do 0,9 tuny CO2. I kdyby tedy Indie nyní svůj očekávaný růst výroby oceli o 200 mil. tun ze 100 % realizovala jen v elektrických pecích , dodá do světového ovzduší nějakých 140 mil. tun CO2 ročně.

Jan Veselý

6. leden 2020, 08:08

Pokud se v Indii a v Africe budou chovat ekonomicky racionálně, nechají si postavit (stejně jako Číňané) to nejlepší a nejmodernější, co se dá sehnat. To nebude 10x přebastlená fabrika původně z 19. století jako TŽ. Tímto ovšem vzdávám hold technikům z TŽ, protože s tímhle "materiálem" i tak dokázali a dokazují vykazovat velmi pěkný progres.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.