Srbsko spouští přípravy 500 MW větrných farem, plánuje využít uhelné lokality

Státní energetická společnost Elektroprivreda Srbije (EPS) a srbská vláda připravují ve spolupráci se strategickým partnerem výstavbu větrných farem o výkonu 500 MW. Oznámil to Aleksandar Latinović, vedoucí oddělení pomocných služeb v EPS, během Korejsko-srbského fóra pro strategický energetický rozvoj v Bělehradě. Vedle projektů obnovitelné energie Srbsko nadále buduje uhelné elektrárny za čínské podpory. 

Podle Latinoviće má být projekt výstavby větrných farem o celkovém instalovaném výkonu 500 MW součástí širšího plánu rozvoje energetické infrastruktury do roku 2028.

Elektroprivreda Srbije v současnosti provozuje elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 7 304 MW. Z toho 4 368 MW připadá na tepelné elektrárny a 2 936 MW na elektrárny vodní. Energetický mix společnosti do značné míry odráží výrobu elektřiny samotného Srbska, které v roce 2023 vyrábělo přibližně 91 % elektřiny z uhelných a vodních zdrojů.

Využití důlních výsypek pro obnovitelné zdroje

EPS se v posledních letech snaží rozšiřovat svou činnost i do dalších oblastí výroby elektřiny. Na konci srpna společnost oznámila, že do závěrečné fáze vstupuje projekt větrné farmy Kostolac s instalovaným výkonem 66 MW, který vzniká na pozemcích bývalé důlní skládky.

Projekt je financován z úvěru ve výši 110 milionů eur od Německé rozvojové banky a z grantových fondů Evropské unie ve výši 30 milionů eur, poskytovaných prostřednictvím Investičního rámce pro západní Balkán (WBIF). Může se tak jednat o snahu země, jak vyhovět požadavkům Evropské unie.

Latinović zároveň připomněl, že srbská energetika se v budoucnu plánuje orientovat i na solární energetiku. Do roku 2029 by měl být spuštěn solární projekt s výkonem 1 000 MW, vybavený bateriovými systémy pro ukládání energie (BESS) o výkonu 200 MW. Projekt vzniká ve spolupráci se společnostmi Hyundai Engineering a UGT Renewables (UGTR).

Pro solární elektrárnu o výkonu 1 GW již strategičtí partneři připravují investiční a technickou dokumentaci a byla podepsána smlouva o připojení k síti s provozovatelem přenosové soustavy Elektromreža Srbije (EMS). Podle časového harmonogramu by měla být elektrárna uvedena do provozu do čtyř let.

Mezitím pokračují přípravy na výstavbu dalších solárních projektů. V příštím roce by měla proběhnout výběrová řízení na elektrárny Kolubara A (78 MW) a Morava (42 MW), zatímco projekt Klenovnik (110 MW) prochází revizí studie proveditelnosti. EPS nedávno spustila svou první solární elektrárnu Petka na odvalu uhelného odpadu, která podle Latinoviće ukazuje potenciál využití několika tisíc hektarů podobných lokalit.

Posilování služeb výkonové rovnováhy a kontroverzní projekt s Čínou

Vedle rozvoje obnovitelných zdrojů se společnost soustředí i na posílení tzv. služeb výkonové rovnováhy (SVR) poskytovaných provozovateli přenosové soustavy pro zajištění výkonové bilance v přenosové soustavě. Příkladem je uhelná elektrárna Kostolac B3 o výkonu 350 MW, uvedená do provozu minulý rok. Ta se nachází ve stejné lokalitě jako připravovaný větrný park.

Latinović upozornil, že integrace nových obnovitelných zdrojů může vést jak k nedostatku SVR, tak k přebytkům elektřiny. EPS proto zahájila studii, která zkoumá možnosti využití vodíku a akumulace tepla. Cílem je optimalizovat využití přebytečné elektřiny, nahradit topný olej v uhelných elektrárnách vodíkovým palivem a snížit spotřebu plynu a uhlí při výrobě tepla.

Projekt zároveň ukazuje, že Srbsko se snaží balancovat své mezinárodní závazky a zájmy. Zatímco u projektů obnovitelných zdrojů EPS spolupracuje se strategickými partnery z EU a mezinárodními korporacemi, elektrárna Kostolac B3 se těší silné čínské podpoře a financování. Projekt je však zatížen i řadou kontroverzí ohledně povolovacího procesu.