Domů
Uhlí
Ministryně životního prostředí odmítá snahy o prolomení limitů těžby uhlí

Ministryně životního prostředí odmítá snahy o prolomení limitů těžby uhlí

Uhlí
18 komentářů
23. duben 2022, 14:11
ČTK

Lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková dnes na sjezdu KDU-ČSL v Ostravě řekla, že rozhodně odmítá jakékoli snahy o prolomení limitů těžby uhlí. Hovoří o tom podle ní někteří politici v souvislosti s válkou na Ukrajině, která pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu.

„Takováto situace nesmí být návratem uhlí a já rozhodně odmítám jakékoli snahy o prolomení limitů těžby. Desítky let jsme si ničili životní prostředí, desítky let jsme si ničili svou krajinu, pálením fosilních paliv oteplovali naši krajinu, a skutečně chceme-li žít ve zdravém prostředí, není cesta návratu uhlí,“ řekla Hubáčková.

Je třeba se ale podle ní velmi pečlivě rozhodnout, kterým směrem jít, co využít a jak si v nejbližších dvou až pěti letech nastavit dodávky plynu, nebo ho možná nahradit vodíkem. „Rozhodně co nevylučujeme z našeho energetického mixu, je jádro, k tomu podpora obnovitelných zdrojů a cesta snižování energetické náročnosti jak v domácnostech, tak na veřejných budovách, tak i v průmyslu,“ řekla ministryně.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula řekl, že se bude řešit, jak zohlednit výrazné dopady války na východě do koncepce zemědělské politiky. „Transformaci zemědělství k větší ochraně klimatu životního prostředí a přírody zakotvenou v zelené dohodě je třeba doplnit o další rozměr, a to je bezpečná produkce potravin a krmiv,“ řekl Nekula. Musí podle něj jít o jednotný hlas nejenom KDU-ČSL, ale celé vládní koalice.

„Budeme se snažit o maximalizaci zpracování rostlinných i živočišných komodit vyprodukovaných na našem území, a to opět u nás, a současně chceme, aby se nově příchozí váleční uprchlíci zapojili do práce i v našem sektoru například při práci v lesích, při pěstování ovoce, zeleniny, v potravinářství a tak dále. Pro nás i pro ně bude nanejvýš prospěšné, že jejich čas strávený v České republice nebude promarněný,“ řekl Nekula.

Potřebujete být v obraze ohledně uhelné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti uhelné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Zpět k uhlí. Kromě Německa o něm přemýšlí i Itálie, Rakousko a Nizozemsko
21. červen 2022, 10:17
Německo a Rakousko hlásí návrat k uhlí, i se Zelenými ve vládě. Obavy ze zimy jsou silnější než starost o klima
21. červen 2022, 05:00
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Vojvodik Petr
23. duben 2022, 20:12

Asi se odpojí od pc.

Rejpal
23. duben 2022, 22:52

Anna Hubáčková má utopistickou představu o naplnění energetických potřeb ČR. Bohužel pro zelené ministry a celé vlády je toto typické. A jestli si Hubáčková myslí , že biomasa tj. plundrováním krajiny vyřeší problém energetiky pak to je tragický omyl. Prolomení limitů uhlí je jednou z reálných cest jak se zbavit závislosti na plynu , jenže na to by musela přijít daň z vývozu el. energie a snížená DPH na elektřinu tím by u nás klesla cena elektřiny a plyn zůstal drahý což by ve výsledku vedlo k tomu ,že valná část budov přešla na vytápění pomocí tepelných čerpadel. a tím bychom dramaticky snížili spotřebu plynu jak říkám , je to jen jedna z cest jak to udělat. Současná vláda se rozhodla , že nebude dělat nic kromě toho že udělají tendr na 1 jaderný blok , který se dostaví za 15 let. a budou tzv. podporova rozvoj FVE , což povede ke snížení spotřeby uhlí v létě , ale ne ke snížení spotřeby plynu, který se využívá na vytápění budov. FVE z principu nemůže nahradit plyn , protože v měsících s nízkým slunečním svitem dávají FVE jen 4% svého instalovaného výkonu. Takže 1 GW v FVE dává 40MW což je asi 0,47% naší zímní spotřeby. Proto celý rozvoj FVE nebude mít ve výsledku žádný efekt k nahrazení plynu ve vytápění budov. Jsou metody jak nahradit část plynu , ale ne FVE jak to prezentuje vláda. Tím nechci nijak říkat , že FVE jsou jen špatné naopak ať si je každý majitel nebo firma nebo společenství vlastníků na své střeše postaví pokud se jim to vyplatí , ale plyn pro vytápění budov se tím nahradit nedá.

Jan Veselý
24. duben 2022, 08:19

Souhlasím s vámi s názorem okolo exportu elektřiny (akorát já bych ho brutálně zdanil) a okolo názoru na jaderné elektrárny.

Ale mám i výhrady. ČR má sousedy, kteří (plány a cíle jsou veřejné), kteří budou mít v zimě i dispozici přebytky elektřiny z větrných elektráren. Byl by ekonomický hřích si, v době kdy budou, nekoupit pro sebe. Navíc jsou to přátelé, spojenci a vážení obchodní partneři.

A taky vám v textu uniklo slovní spojení "snižování energetické náročnosti jak v domácnostech, tak na veřejných budovách, tak i v průmyslu". V ČR je pořád gigantický potenciál třeba ve snižování spotřeby tepla na vytápění. Je fakt obrovský rozdíl mezi dobře zatepleným barákem s tepelnou ztrátou 7 kW při -20 °C a "šumperákem" s tepelnou ztrátou 25 kW při -20 °C. A rozdíl není jen v tom, že v tom prvním je mnohem komfortnější bydlení bez průvanu a studených stěn. Jo, a velkou část materiálů na tyhle úspory (okno, dveře, zateplovací materiály, regulační technika, ...) dělají české firmy, resp. firmy z EU.

Jo, a taky by se mohlo něco udělat s idiotským obchodním modelem centrálních tepláren, které jsou placené od prodaných GJ, což jen vede k tomu, že jejich majitelé bojují všemi prostředky proti efektivnímu nakládání s teplem.

energetik
24. duben 2022, 09:11

"Jo, a taky by se mohlo něco udělat s idiotským obchodním modelem centrálních tepláren, které jsou placené od prodaných GJ, což jen vede k tomu, že jejich majitelé bojují všemi prostředky proti efektivnímu nakládání s teplem."

To bych nechal, alespoň jdou ti šmejdi krásně vidět. Jen by se mělo vše účtovat v kWh aby bylo hned vidět že i teplo z elektrického přímotopu je mnohdy levnější než z CZT. U některých kdo zateplili je dokonce teplo z přímotopu 7 x levnější než CZT.

Ideální by bylo prodávat i paliva (benzín, nafta, LPG, CNG) v kWh aby to bylo vše vzájemně jednoduše na první pohled porovnatelné. Že si koupím x litrů naředěného benzínu s nižší množství energie je lehce zneužitelné k podvodům.

ll
25. duben 2022, 06:52

1 MWh tepla z CZT mě letos stojí 2400 Kč. Tak za to zkus sehnat elektřinu.

Turby
24. duben 2022, 09:15

Ten kdo nema dostatecny prijem tezko zatepli dum. Navic jen zateplit steny starsich domu z dotaci nestaci. Neda se to udelat poradne bez celkove rekonstrukce a vyreseni vsech tepelnych mostu a na tu nikdy zadna 100% dotace nebude.

Evidentne to vnimas jako nekdo kdo nema hluboko do kapsy. Ale existuji statisice domacnosti, ktere nemaji prebytky aby i s dotaci zrekonstruovali kompletne topne soustavy a provedli komplexni (tedy skutecne ucinne) zatepleni cele obalky objektu.

A pak existuje nemaly podil objektu, kde je zatepleni prakticky zcela nemozne. Napriklad objekty v pamatkove chranenych oblastech. Treba lide ve Stare Boleslavi a Brandyse nad Labem by mohli vypravet jak jim pamatkari znemoznuji zatepleni. Samozrejme se bavime o historickych objektech, ne o novostavbach v satelitech.

Takze tva teze je sice formalne spravna, ale prakticky neproveditelna.

Jan Veselý
24. duben 2022, 11:05

Sorry, ale já logiku "někde to nejde, proto se to vůbec nevyplatí" neuznávám.

Hlavně když ty "protipříklady" kulhají na obě nohy.

Staré baráky mají obvykle tlusté zděné zdi, které stačí vysušit. A jestli dám pod střechu/pod půdu izolaci, to může být ochranářům jedno. A izolační okna mohou klidně být i dřevěná a kastlikova. Jde jen o to přestat se vymlouvat a začít se snažit.

Stejně ubohý je argument s chudými lidmi. Chudší lidé to holt musí udělat jako můj soused nebo můj strýc. Ti barák zateplili postupně a svépomocí. Platili svou prací a svým časem. Každý kousek pomohl. Moc dobře si pamatuju jak si strejda pochvaloval, jak mu díky zateplené střeše (výdaj menší než 10 tisíc) šetří peníze a zvyšuje komfort bydlení. Ale platil za to i několika týdny své práce.

A mimochodem, nebylo by pro ty lidi s nic moc příjmy lepší ten barák radši prodat a zařídit si levné a pohodlné bydlení v bytě?

Ivan Novák
24. duben 2022, 13:38

"Stačí vysušit' ... a předtím podříznout a odizolovat, pro amatéra brnkačka.

Bob
24. duben 2022, 14:07

Evidentně jste z té sorty, pro které "nic není problém", speciálně, když jde o obhajobu green dealu a OZE. Jenže zjevně ignorujete nejen možnosti ekonomické, ale i fyzikální zákonitosti.

Na úvod: mnoho let jsem pracoval ve firmě zabývající se zateplováním, nyní v energetice a přitom vlastním přes sto let starý dům se stěnami 65 cm plná cihla. Ten postupně svépomocí renovuji. Sám si též dělám tepelné výpočty stavebních konstrukcí a topení.

Nyní jsem ve stavu: vytápěná část přes 100 m čtverečných, podlahové topení (tedy zateplené podlahy), plynový KK 12 kW, okna směs renovovaných původních dvojitých dřevěných, kde vnější sklo zaměněno dvojsklem a plastových s dvojsklem, částečně zateplené stropy a nezateplené stěny.

ad) vysušení stěn (provedení izolací proti vodě). Je základem i pro zateplení. Mimo financí je spíše problémem, když tam bydlíte to provedení (stavební práce, prach, nové omítky).

Bez ohledu na to, že to není památka jsou u takových domů limity fyzikální. Prakticky nejdou odstranit tepelné mosty, zvláště z cihelných stěn do kamenných základů. Pro moji vytápěnou část je to zhruba 35 m čtv. plochy. Podobně o něco menší plocha zdí u střechy. Teoreticky by se daly vložit pod stěny bloky pěnového skla tak, že by se postupně stěny podbourávaly, ale jen cena toho pěnoskla by byly vyšší, než cena zateplení ploch všech stěn. Takových omezení je ale více. Třeba při zateplení podlah, ale i stropů a střech v podkroví jste omezen konstrukční výškou stropů. I v případě, že výška je pro dodatečné zateplení dostatečná, tak třeba v případě obytné podsklepené místnosti to obnáší při navýšené podlahy: problémy se schody (nesouhlasí výška) a předělání všech oken a dveří včetně příslušných překladů.

A ty "knížecí rady" jako, že bychom se měli raději odstěhovat do nájmů do města, případně domy zbourat a postavit nové si nechte "od cesty".

Pro naši obec by to znamenalo, že by v ní zůstalo bydlet asi tak 3% z původních obyvatel v domech postavených tak 10-15 let dozadu. O sociálních a enviromentálních dopadech raději pomlčím. Toho materiálu a energií potřebných pro stavbu a výrobu materiálů pro ně....

P.s. Podílel jsem se loni na zateplení panelového domu vytápěného z CZT. Předělávka (zatepleno původně v 90. letech 5 cm EPS), zdegradovaná vata na půdě. Stržení původního KZS, nové zateplení 20 cm EPS, na půdě 15 cm tvrdé pěny (více nevešlo), okna trojskla. I s dotací v cenách energií minulého roku finančně nenávratné v horizontu trvanlivosti. Teprve s nynějšími cenami energií to je v poměru k ceně tepla návratné. Ovšem problém je v tom, že financuje město, ale šetří nájemníci a kompenzace zvýšením nájmu je legislativně velmi omezená a tak je otázka, jestli se to městu někdy finančně alespoň vrátí.

Bob
24. duben 2022, 14:21

Pps. Zateplení stěn by bylo žádoucí, ale kromě jiných problémů: kolik by to asi stálo (i kdybych část dělal svépomocí) a kolik bych asi tím ušetřil energií, když i nyní mám kotel o výkonu jen 15 kW a všechny tepelné mosty z fyzikálních důvodů nejsem schopen odstranit a tedy např. na nízkoenergetický standard se dostanu těžko a na pasivní vůbec.

Instalace FVE mi na snížení spotřeby a nákladů na topení taky moc nepomůže. V době, když potřebuju ten výkon 15 kW FVE skoro nic nevyrobí a když by vyráběla, tak i v současném stavu spotřebuji na topení jen výkon nižších jednotek kW. A to by mi FVE pomáhala jen ve dne, kdy i solární zisky přes okna budou na udržení vnitřní teploty dostatečné. Zvláště, když ještě snížím tepelné ztráty objektu.

Rejpal
25. duben 2022, 00:09

Co se týče dotací na zateplení pak ty se nevyplatí , protože si je do koruny naúčtuje registrovaná zateplovací firma to je stejně jako u FVE tam také si firma vezme svých 200k za pár dní práce. Dotace nejsou pro lidi , ale pro firmy. Jinak pokud mám dům s 25 kWh ztrátou a po výměně oken a zapeplení to padne na 12kW , pak dostat se na 5kW , což by při dnešních cenách energií chtělo je ekonomicky nereálné. V podstatě potřebujete izolovat podlahy , zvedat střechu aby se Vám vešlo více izolace do podkoví budovat rekuperaci a znovu měnit okna za 3 skla a znovu zateplovat fasádu. A Vaše tupá přestava, že lidé budou na stáři prodávat baráky , aby za to koupili garzónku kde budou do smrti živořit, tak to by pak ani nemělo smysl si dům kupovat a nebo ho stavět nemyslíte ? Vláda je odpovědná především za to, že zajistí obyvatelům přijatelné ceny energií a potravin. A toto se dnes neděje. Místo toho tady posloucháme propagandu jak z 50 tých let.

Ale abychom se vrátili k těm úsporám pak lze uspořit velké množství plynu jenže ne tím ,že kompletně přestavíme miliony budov , které se tady stavěly 200 let. Stát může jedině udělat legistlativu na to ,aby se budovy které se přestavují postavili jako energeticky velmi úsporné a zakázat prodej izolační 2 skel do vytápěných budov. Dále pak zakázet plynové vytápění pro nové budody a pro budovy po kompletní rekonstrukci. Dá se totiž očekávat , že tyto budovy budou splňovat stadnart pasivního domu. No a za 70 -100 let bude taková drtivá většina domů. Jenže to není řešení pro rok 2022....

energetik
24. duben 2022, 11:47

Největšími škůdci pro památkové chráněné budovy jsou často sami památkáři. Je tu spoustu příkladů kdy po jejich požadavcích a zásazích byla budova bezcenná a k demolici.

Tak ať si tam bydlí památkáři nebo aspoň sponzorují tu zbytečnou energii a údržbu navíc.

Nám zateplili byt v paneláku dva místní romové za 20 tisíc i s materiálem 12 cm kamenná vata (kvůli požární odolnosti) a spokojenost na obou stranách. Sice se to nikdy nevrátí, protože doplácíme na ostatní v baráku kteří nemají zájem ani vyměnit okna, protože jsou v nájmu tak je to pochopitelné, ale aspoň už nemáme studené plesnivé stěny. A rozdíl mezi dvojskly a trojskly mezi všemi okny se třemi balkonovými dveřmi na lodžie byl celkem pouhých 6 tisíc Kč, takže tady nebylo co řešit. Přesto město (provozovatel CZT) stále montuje ty nejhorší okna s obyčejnými dvojskly. Už dokonce musí znovu měnit i ty co měnili před cca 20 lety, protože z nich v zimě teče voda a jsou plné plísně a při velkých mrazech voda zkondenzovaná v rámech ty rámy trhá. Ale nájemníci a odběratelé tepla z městského CZT kterým je zakázáno se odpojit to vše zaplatí, takže není snaha o zlepšení.

Turby
24. duben 2022, 12:50

S tim ze pamatkari jsou obvykle skudci souhlasim, tezko to ale zmeni fakt, ze oblepit historicke budovy EPS a vyresit u nich veskere tepelne mosty proste fakticky nejde.

A muzou me besy vzit kdyz se nejaky asocialni chytrak povysuje nad chudsi, kteri nemaji ekonomicke kapacity na to vyresit svou svizelnou situaci. A dotace to opravdu nevyresi. Jen aby se nimi zde nekdo neohanel. Ti chudsi nedosahnou ani na dotace a nemaji kapacity uhradit pridruzene naklady. Viz treba dotovana vymena kotlu. Co je platne vymenit kotel na uhli za TC v objektu se samotiznym systemem ve starem objektu? Lide kteri ji provedou spachaji vlastne ve sve naivite ekonomickou sebevrazdu.

Bob
24. duben 2022, 14:32

Z toho co píšete (zateplení jen Vašeho bytu) mi vychází, že jde o vnitřní zateplení.

V tom případě jste použili zcela nevhodnou (asi úplně nejhorší možnou) technologii. Pokud to nebylo excelentně navrženo a provedeno (ta nejlepší parozábrana a hlavně zcela nepropustné napojení na ostatní konstrukce). To asi u těch Romů nehrozí. Potom čekejte o to větší kondenzaci na vnitřním povrchu původní stěny (nyní bude studenější). Vy to sice nevidíte, ale bude tam růst plíseň a vata časem zdegraduje (bude mokrá). Se všemi zdravotními následky.

energetik
25. duben 2022, 21:47

Bob

tak blbý nejsem ani ti romové. Jasně že je to z venku. Minerální vatu bych si do bytu nedal.

JVr
25. duben 2022, 11:00

"snížená DPH na elektřinu" = "valná část budov přešla na vytápění pomocí tepelných čerpadel"

Nejsem si jist, tímto. Obecně ano, pokud bude topení plynem dražší jak elektřinou, tak lidé přestanou topit plynem, a začnou topit TČ (nebo něčím jiným co je levnější jak topit plynem – skoro vše).

Osobně mám názor, že jakékoliv neuvážené zásahy do cen energií mohou způsobit více problémů než přínosů. Zásah na straně snižovaní DPH v situaci, kdy máme deficit rozpočtu takový, jaký máme a ten ještě ke všemu poroste, je minimálně nezodpovědné a zadělali bychom si tím na více problémů, než bychom tím vyřešili. Ano okolní levičácké a populistické vlády vymýšlí různé cesty, ale zda jsou správné, je pochybné.

Jakékoliv snižování cen energií vede k jejich plýtvání. Zkrátka pokud mi zlevníte EE budu spokojeně topit EE a nebudu zateplovat, protože ta návratnost zateplování bude nižší. Obdobně se vám vy****u na budování fotovoltaiky s baterií, protože ta návratnost bude v nedohlednu.

Jakékoliv zvyšování cen energií má feedback v jejich úsporách, naopak zlevňování má feedback v plýtvání. Tedy pod záminkou toho, že podpoříme nízkopříjmové skupiny apod. snížíme cenu všem, aby mohli spokojeně dál plýtvat a nemuseli s tím nic dělat není cesta.

Pokud máme cíl snížit vytápění plynem z RF, tak je třeba naopak uvalit na ten plyn z RF clo, a tím pádem jeho spotřebu redukovat. Zprvu nedává smysl uvalovat vysoké (nebo jakékoliv clo) nicméně už jen oznámení, že v budoucnu (třeba z rok) bude, může lidi a firmy v jejich plánování ovlivnit a umožnit jim postupný přechod na zdroje tepla, které budou pravděpodobně výhodnější.

Dle kalkulátoru na TZB (který nebere jen náklady na palivo, ale i rozpočítává investiční a servisní náklady a ohřev teplé vody) je pro dům s 10 kW ztrátou současně nejvýhodnější: štěpka -> kusové dřevo -> hnědé uhlí -> dřevní brikety -> pelety -> LPG (propan) -> TČ (vzduch (země)/voda) -> LTO -> Zemní plyn -> Elektřina. Rozdíly když jsem modeloval domy s vyšší či nižší ztrátou jsou minimální. Někde je výhodnější uhlí jak brikety, ale jinak rozdíly spíše nehledejte.

Zemní plyn už je teď jeden z nejdražších způsobů vytápění RD, má ale svá specifika v tom, že není třeba sklad paliva (v některých domech problém) a v tom z výše zmíněných cenově konkuruje pouze TČ, které už nyní vychází výhodněji (30-40% nákladů „ročně“ dolů vůči ZP). Země/voda nebo vzduch/voda je celkem jedno, rozdíl je jen v investičních a provozních nákladech, ale pokud se to rozpočte do roků vyjde to obdobně (tzn. kde je problém s vzduch/voda [hluk] lze jít za cenu vyšší investice do země/voda). Jiné způsoby vytápění jsou levnější (dřevo až 55% nákladů dolu vůči ZP), ale vyžadují určitý způsob skladování paliva.

Rejpal
25. duben 2022, 00:42

to bob : Ano máte pravdu zateplení starých domů je prakticky nemožné. Jedinná technologie jak tyto domy levně vytápět bylo využití tepelného čerpadla země/voda a podlahového topení. Takový dům potřebuje asi 35 MWh ročně - s novými okny = 7KWh el. energie při topném faktoru 1:5. Což ty čerpadla do podlahovky dosahují . Pak dříve byla cena za vytápění asi 14 tisíc ročně. Což bylo velmi slušné dnes když ČEZ chce 9,5kč /KWh ( "na rok v akci" ) viz ceník ČEZU od 5.4 pak je to ročně jen za topení 66 tisíc. Kdo má TČ vzduch / voda do radiátorů zaplatí přes 100 000. Plyn je to samé , takže jedinné řešení pro běžného člověka je návrat k pálení tuhých paliv. Tepelné čerpadlo se hodí jen pro domy s minimální spotřebou. Pro staré domy je už k ničemu a kdo si pořídil TČ země voda třeba za 500 000 s tím že bude levně topit pak v háji. Ono na mnohé lidi to ještě nedolehlo, protože oni mají fixace. Ale během 18 ti měsíců to dolehne na každého. a nějaké FVE nepomohou , protože sice elektřinu vyrábí jenže od 2 poloviny podzimu až do konce února je výroba nízká . A aby eletrárna pomohla vytápění domu pomocí TČ musí mít řádově desíky kW a akumulaci tak 40-50kWh. a to už se bavíme o milionových částkách.

Martin W
26. duben 2022, 11:08

Ke starsim neizolovanym domum s radiatory a TC - myslim ze to ma smysl, ale nesmite si nechat od firmy vnutit poddimenzovany stroj, vypocet/odhad bivaletni teploty je zaklad. Pokud firma nechce zaslat hodnoty vykonu TC pro vetsi mrazy a zaroven vysokou teplotu v topnem okruhu napr. A-7/W45 nebo A-7/W55 nema cenu se s nimi dale bavit.

V ramci rodiny jsme davali TC do starsiho domu (TZ 13kw pri -15C), ponechali jsme kotel na uhli a pridali tam 1000L akumulacni nadobu. Komfort pro starsi lidi se zvedl, nemusi denne zatapet uhlim/drevem a chodit tam kazdych 6 az 12 hodin prikladat. Vetsinu topne sezony TC funguje efektivne. Kdyz jdou teploty cca. pod minus pet muzete roztopit kotel na uhli a odlehci tak TC (tj. ucty za elektrinu). Diky akumulacni nadobe se teplo z kotle lepe rozlozi v case. Bivalentni teplota je kolem -7C ale tato zima byla mirna, nevidel jsme zapnuty elektricky dotop. V pripade blackoutu je tu stale kotel na uhli pouze se musi zajistit aby bezelo obehove cerpadlo na nejakou mensi UPS).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se