V roce 2020 Tykač sliboval přípravu na přísné emisní limity. Nyní chce pro Počerady výjimku do roku 2027

Když skupina Sev.en Pavla Tykače přebírala od ČEZ v roce 2020 o tři roky dříve hnědouhelnou elektrárnu Počerady, vysvětlovala to tím, že se chce včas připravit na plnění emisních limitů. Nyní žádá o jejich prodloužení na rtuť o další téměř tři roky.

Provozovatel Počerad si podal žádost o prodloužení současné emisní výjimky nyní na počátku roku. Zástupci ekologických organizací upozorňují na to, že již stávající výjimky pro mnohé provozy v Česku byly diskutabilní, nicméně jednoznačně měly stačit na to, aby se příslušné společnosti limitům známým již od roku 2017 přizpůsobily.

Současná výjimka pro rtuť má v Počeradech končit u dvou kotlů 30. června 2024, pro jeden kotel 31. prosince 2024 a pro poslední dva 30. června 2025. Provozovatel ji chce nicméně u všech kotlů prodloužit až do konce dubna 2027. Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA a expertní skupina Frank Bold považují udělení takové výjimky za nepřijatelné a v rozporu se zákonem, proto se přihlásí do správního řízení o výjimce.

Elektrárnu Počerady koupila skupina Sev.en od polostátní firmy ČEZ. Původně ji měla převzít až letos v roce 2024. Firmy se ale domluvily na předání už ke konci roku 2020. Důvodem pro rychlejší předání elektrárny měla být podle vyjádření nového vlastníka paradoxně příprava na včasné splnění emisních limitů.

„Po vyjednávání s ČEZ koupí Sev.en Energy elektrárnu sice za vyšší cenu, ale o tři roky dříve, než bylo původně plánováno. Chceme totiž co nejdříve připravit Počerady na plnění přísných emisních limitů Evropské unie platných od roku 2021,“ řekl generální ředitel skupiny Sev.en Energy Luboš Pavlas v říjnu 2020 irozhlasu.

Společnost Elektrárna Počerady utržila v roce 2022 (což jsou poslední zveřejněné výsledky v obchodním rejstříku), 14,5 miliardy korun (o 4 miliardy více než o rok předtím) a vydělala 930 milionů korun.

„Času bylo dost”

Emisní limity, které platí od roku 2021 a známy jsou od roku 2017, nařizují znečišťovatelům nevypouštět více než sedm mikrogramů rtuti na metr krychlový spalin. V současnosti může elektrárna Počerady kvůli udělené výjimce vypouštět 28 mikrogramů rtuti na metr krychlový, reálně však v letech 2021 a 2022 elektrárna dosahovala emisní koncentrace ve výši 15 – 17 ug/m3. Nová výjimka má mít limit v rozmezí 22 až 26 ug/m3.

„Elektrárna Počerady dostala před několika lety výjimku z emisních limitů – a stala se tak jedním z největších zdrojů toxické rtuti do ovzduší – proto, aby do termínů, které si provozovatel sám stanovil, znečišťování rtutí snížila. Žádost o návaznou výjimku o další dva roky je tedy absolutní drzost a bezohlednost k životnímu prostředí a zdraví lidí. Jedná se o klasickou salámovou metodu. Napřed výjimka na tři až čtyři roky, nyní prodloužení na šest. Co by asi tak přišlo potom? Že by další prodloužení? Úřady takový přístup nesmí tolerovat, apeluje na úředníky vedoucí energetického programu Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

„O emisní výjimku jsme požádali ze stejného důvodu jako naprostá většina z ostatních dvaadvaceti velkých českých elektráren a tepláren: Abychom získali čas na aplikovaný výzkum k odstranění emisí rtuti, pro kterou tehdy neexistovalo funkční řešení. A výzkum nyní konečně přinesl své ovoce! Díky intenzivní spolupráci s Elektrárnou Chvaletice, ČVUT a dalšími subjekty jsme po letech testování zjistili, že lze využít aditivum, které dokáže problematickou látku efektivně navázat. V současnosti jsme již vybrali nejvhodnější metodu aplikace této látky i zhotovitele příslušného dávkovacího zařízení. Máme stanovený harmonogram prací s pevnými termíny do roku 2027 a výjimku potřebujeme prodloužit pouze z toho důvodu, abychom zvládli technologii nainstalovat, vyladit a řádně otestovat,“ napsala manažerka komunikace Sev.en Eva Maříková.

Výjimky byly slabé od začátku

Expertní skupina Frank Bold nicméně podporuje stanovisko Hnutí DUHA a trvá na tom, že provozovatel měl času dost. „Již tehdy (v roce 2021) jsme upozorňovali, že rozhodnutí o výjimce neobsahuje dostatečné záruky, které by provozovatele opravdu vedly k úpravám elektrárny v požadovaném časovém úseku. To se nyní plně projevilo – provozovatel po dobu trvání výjimky nic nedělal a nyní pouze žádá o delší výjimku. Takový postup je zjevně v rozporu se smyslem zákona o integrované prevenci. Divila bych se, pokud by krajský úřad takovou výjimku znovu povolil,“ sdělila právnička Frank Bold Eliška Beranová.

„Uhlobaron Pavel Tykač musí být ten největší chudák mezi miliardáři. Na energetické krizi sice vydělal přes 90 miliard korun, které mu zaplatili obyčejní lidé v platbách za elektřinu a teplo, ale zřejmě musel všechny tyhle peníze někde prošustrovat, nebo mu je někdo ukradl. Jak jinak lze vysvětlit, že nemá na investici do nových filtrů pro elektrárnu Počerady? Vzhledem k tomu, jakým způsobem jeho jmění narostlo, jde pro Tykače o drobné. Přesto je odmítá investovat do životního prostředí a do zdraví lidí, rozčiluje se Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR.

Maříková nicméně oponuje výsledky sporů kolem výjimky u Chvaletic, která je už od počátku udělena až do roku 2027. „Jsme smířeni s tím, že se ekoaktivisté budou snažit náš záměr blokovat podobně, jak tomu bylo v uplynulých pěti letech. Ostatně také krajský soud v Ostravě nedávno zamítl žalobu, kterou aktivisté podali na Ministerstvo životního prostředí kvůli obdobné emisní výjimce pro jiný náš uhelný zdroj – Elektrárnu Chvaletice,“ sdělila.

Podle Koželouha nicméně ještě v této věci běží kasační stížnost.

V Tušimicích to zvládli

O prodloužení výjimky budou nyní rozhodovat úředníci na Krajském úřadě Ústeckého kraje, proti jejich rozhodnutí však mohou účastníci řízení podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí. Současná vláda přitom ve svém programovém prohlášení na straně 50 uvádí, že chce výjimky umožňující znečišťování ovzduší omezovat.

„Je vidět, že pokud je vůle, lze změny docílit rychle. Například v Tušimicích, které patří ČEZ, už splnili limity během roku 2022 a jsou v podstatě na půlce emisního limitu. Celou výjimku ani nevyužili, přitom se jedná o starou elektrárnu, podotýká Koželouh.

„Žádosti o výjimku lze vyhovět, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, napsala mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková s tím, že v případě, že by po projednání záměr nesplňoval požadavky zákona o integrované prevenci, může krajský úřad žádost zamítnout.

Uhelné elektrárny rtuť nejen vypouští. Česko kvůli tomu také podle dat z roku 2012 patřilo mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr, přičemž 55 procent tohoto spadu pocházelo ze zdrojů na území České republiky, uvádí Frank Bold. Česko patřilo paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře.

Rtuť se ve sladkovodním i mořském prostředí mění na methylrtuť, která má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Ukládá se v lidském těle a během těhotenství se postupně dostává do vyvíjejícího se organismu dítěte, připomíná organizace.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.