Domů
Uhlí
Německá vláda schválila pomoc regionům, které nejvíce zasáhne odklon od uhlí
Uhelné doly v USA

Německá vláda schválila pomoc regionům, které nejvíce zasáhne odklon od uhlí

Uhlí
3 komentáře
22. květen 2019, 12:34
ČTK

Německá vláda hodlá finančně podpořit strukturálně slabé regiony, které postihne plánovaný odklon od těžby a spalování uhlí. Oblastem, ve kterých se v příštích letech uzavřou doly a tepelné elektrárny, hodlá přispět na rozvoj miliardami eur. Vyplývá to z dokumentu, která dnes schválil kabinet kancléřky Angely Merkelové, informovala agentura DPA. Německo plánuje přestat používat uhlí pro výrobu elektřiny do roku 2038.

Čtyřem spolkovým zemím, které plánovaný odklon od uhlí nejvíce postihne, tedy Severnímu Porýní-Vestfálsku, Braniborsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku, slíbila německá vláda do roku 2038 finanční pomoc ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun). Na okamžitou pomoc vyčlenila 240 milionů eur (šest miliard korun).

V tradičních uhelných revírech v Porýní, v Lužici a ve středním Německu závisí na těžbě uhlí stále ještě desítky tisíc pracovních míst. Podporu dostane také okolí města Helmstedt v Dolním Sasku, kde se nachází hnědouhelný revír. Těžba v něm byla ukončena již v roce 2016.

Uhelná elektrárna
Ilustrační foto

Ministr hospodářství Peter Altmaier po schválení strategického dokumentu uvedl, že odklon Německa od uhlí bude díky finanční pomoci spolkové vlády pro postižené regiony šancí na budoucí rozvoj.

Premiéři postižených spolkových zemí schválení vládního dokumentu přivítali. Také podle nich slíbená podpora nejrůznějších projektů položí základy pro další hospodářský růst v uhelných regionech. Braniborský premiér Dietmar Woidke chce pomocí slíbených peněz z Lužice vytvořit region, který by byl v oblasti ochrany klimatu vzorem pro celou Evropu.

Předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet uvítal mimo jiné příslib, že miliardovou pomoc dostanou nejen oblasti, ve kterých se uhlí těží, ale také ty, ve kterých stojí tepelné elektrárny.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
petr
22. květen 2019, 13:32

Toto je vysoce iracionální rozhodnutí. Nevytěžené zásoby uhlí jsou v řádech miliard tun a v ceně primární energie cca 2 eura za GJ v palivu...

Tedy asi 0,007 eura za kWh a pak při účinnosti cca 38 % jsou to necelé 2 centy za kWh tedy přesně 18,93 eura za 1 MWh elektrické energie v palivovém nákladu tepelné uhelné elektrárny...

Takže rychle to zavřeme ať to proboha nekonkuruje zemnímu plynu či větrákům...

Milan Vaněček
22. květen 2019, 14:38

Palivové náklady větrníků, fotovoltaiky a průtočné vody jsou NULA, doplňuji Vaše srovnání.

petr
22. květen 2019, 22:03

Palivové náklady u větráků a panelů jsou nulové, avšak uhelné elektrárny stoji, jsou vesměs zcela zaplacené a jsou schopny vyrábět 8 760 hodin v roce - údržba.

Investice cca 500 mld. euro do OZE je však taková darda, že by uhlí mohlo stát mnohonásobně více a ještě by to vycházelo.

Souhlasím však s vámi že OZE je hezká hračka pro velké kluky, ale zaplatíme to všichni...

Na té situaci s uhelkami mi jen vadí že skoro nové a vysoce účinné uhelky mají jít do šrotu, tak jako jaderky. To řádný hospodář nedělá...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se