Domů
Uhlí
Obyvatelé Uhelné žádají, aby se důl Turów nepřibližoval k české hranici
Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org
Zdroj: Wikimedia Commons / Anna Uciechowska / CC BY-SA 3.0

Obyvatelé Uhelné žádají, aby se důl Turów nepřibližoval k české hranici

Uhlí
4 komentáře
26. květen 2021, 13:07
ČTK

Obyvatelům Uhelné na Liberecku nestačí kompenzace z Polska, žádají, aby se hnědouhelný důl Turów nerozšiřoval k české hranici. Otevřeným dopisem, který má ČTK k dispozici, se Sousedský spolek Uhelná obrací na ministry i libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj). Uhelná a sousední Václavice jsou na české straně polskému hnědouhelnému dolu nejblíž. Už teď mají tamní obyvatelé problémy s mizející vodou, a nechtějí se za pár let dívat přímo do těžební jámy.

„Každým dnem se směrem k našim domovům přibližují rypadla a prohlubují se negativní vlivy, které těžba způsobuje. Dopadají v prvé řadě na nás, obyvatele příhraničních obcí, ale také na další tisíce lidí žijících v Libereckém kraji. Poslední studie České geologické služby zjistila, že množství odtékající vody z českého území se dál zvyšuje, jen v loňském roce poklesla hladina spodní vody o neuvěřitelných osm metrů. Přitom již dnes lidé v sousedních Václavicích pociťují nedostatek vody ve studních a v některých měsících roku vodu nemají vůbec. Proto by podle našeho přesvědčení byla v této situaci, kdy máme všechny trumfy v rukách, zásadní chyba žalobu stáhnout na základě nyní navrhované dohody,“ uvádí se v otevřeném dopise.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, ta stejně jako důl patří společnosti PGE. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedních zemí o šest let prodloužilo firmě koncesi na těžbu. Letos v dubnu polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka povolil těžbu do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní terénu. Obyvatelé příhraničí se obávají ztráty pitné vody, hluku a zvýšené prašnosti. Negativní dopady na české území potvrzují i měření. Evropský soud minulý pátek předběžným opatřením nařídil těžbu zastavit, Poláci to odmítli.

Dopis Sousedského spolku Uhelná je reakcí na informace, že Česko jedná o uzavření dohody s Polskem, jejímž obsahem má být primárně úhrada kompenzací za vodní infrastrukturu a monitoring.

Hnědouhelný lom Garzweiler (Germany) lignite. Zdroj: RWE
Ilustrační foto

„Jsme tímto postupem zděšeni. Vyjednání budoucích kompenzací a následné stažení žaloby neřeší urgentní ohrožení nedostatkem pitné vody. Hlavní podmínkou, která musí být obsahem této dohody je proto právě nepřibližování těžby k české hranici,“ stojí v otevřeném dopise.

Soudní dvůr Evropské unie se podle lidí z Uhelné minulý pátek Česka zastal a potvrdil, že hrozící škody na zdraví českých obyvatel a životního prostředí jsou nevratné a nenahraditelné. „Zatímco na polské straně se jedná o škody finanční povahy, které nahraditelné jsou. Polsko dlouhodobě tvrdí, že těžba na naši zemi nemá žádný vliv a odmítá změnit svůj plán těžit pár desítek metrů od společné hranice až do roku 2044. Při povolování těžby ignorovalo českou vládu, která vydala negativní stanovisko v procesu EIA,“ připomíná v otevřeném dopisu Spolek.

Podle odpůrců rozšíření Polsko dlouhodobě šíří dezinformace, že těžbu nelze přerušit kvůli energetické bezpečnosti. Polští experti přitom potvrdili, že přerušení je možné a po roce 2026 se polská síť bez Turówa obejde, uvádí spolek. „Dokud se bude těžba přibližovat k našim domovům, ohrožení ztrátou vody trvá a zbudování vodovodů v okolních obcích je otázkou mnoha let,“ upozorňují ve svém dopise členové Spolku.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Energetik 007
27. květen 2021, 06:05

Důl bych do 2044 vydržel - pak tam bude krásné jezero.

Polské PGE už dávno mělo vybudovat na svoje náklady a zdarma dodávat vodu v postižených obcích. Pokud to stát nezajistí tak by postižené obce a občané měli dávat žaloby na ČR.

U obcí je to povinnost podle pravidla správného hospodáře.

Josef
27. květen 2021, 11:36

Obec nemá povinnost dodávat Vám vodu, pokud nemá vodovod pokud ho má je to něco jiného, ale problém je jinde. Pokud vezmu sekeru a pokácím Vám jabloň asi nebudete rád, když Vám jako kompenzaci budu prodávat jablka a o tom to je , vodovod se postaví , ale ta voda ze studny byla zadarmo kdežto zde jí budou muset vodu obyvatelé platit. Kompenzace není o stavbě vodovodu, ale o dodávkách vody za zlomek běžné ceny a do toho se z logiky věci nikomu nechce, už jen proto ,že až se důl zastaví tak tam sice vznikne jezero, ale jeho hladina už nevystoupá do původní hladiny spodních vod a proto toto jezero bude stejně jako ten důl do sebe stahovat vodu z okolí a nedostatek vody tak může být trvalým důsledkem těžby v oblasti. I u nás máme takové oblasti, jsou to poddolované obce, kde je spodní voda odváděna původním důlním systémem a není využitelná pro obyvatelstvo.

Energetik 007
27. květen 2021, 12:24

Důl Turow je od 1962, úřady to měli řešit dříve.

Vodu prodávat za náklady, které budou odpovídat čerpací práci a amortizaci studny.

Obce by měli jednat na základě toho že PGE znehodnocuje vysušováním jejich majetek.

V ČR máme to samé zámek Jezeří jezero Jezeří pak důl ČSA a za chvíli zase jezero pár km od Německa

Miloslav Černý
29. květen 2021, 15:02

Mezi ČSA a Německem je nepropustná hradba Krušných hor. Do budoucna zatopený důl nabízí podmínky pro vybudování velkokapacitní PE vzhledem velkému převýšení s Krušnými hory. Doplnění VTE na horách s plovoucími FTE na obou vodních plochách by vznikl stabilní zdroj v řádu GW. A to pomíjím výhodné zadržení vody v krajině. Veškerá infrastruktura v blízkosti je dostupná. Jde už jenom o max. nejefektivnější využití těchto příhodných budoucích podmínek.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se