Uhelná komise by měla poprvé zasednout v létě

24. červen 2019, 11:53
DomůUhlíUhelná komise by měla poprvé zasednout v létě

Nová uhelná komise by měla poprvé zasednout o prázdninách. V tuto chvíli má 16 nebo 17 členů, bude mít paritní zastoupení ministerstev průmyslu a životního prostředí. Novinářům to dnes po zahájení Konference ekonomických diplomatů v pražském Černínském paláci řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) hovořil o založení komise po vzoru Německa poprvé v březnu.

Předsedat komisi budou Brabec a Havlíček. „Komise má v tuto chvíli 16 nebo 17 členů. Jsou to ti nejvýznamnější hráči jak v oblasti těžby, zaměstnavatelských svazů, odborů, regionů, tak v oblasti ekologických institucí, takže to bude zcela vyvážené,“ přiblížil Havlíček. „Troufám si tvrdit, že v průběhu prázdnin už bude první zasedání. Na nic nečekáme, musí se rozjet střelhbitě, máme hodně co řešit,“ doplnil.

Jednání by se mělo opakovat zhruba každý měsíc. Uhelná komise musí podle Havlíčka dohlížet nejen na náležitosti spojené s útlumem těžby, ale současně má řešit poplatky za těžbu, sanace a rekultivace či podporu regionů. „Je tam obrovské množství velmi citlivých aktivit, které musíme velmi vyváženě umět rozhodovat i s ohledem na budoucí energetický mix,“ poznamenal ministr. Brabec již dříve řekl, že by komise měla debatovat o možnosti přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie a jádro.

Ilustrační foto

Uhelná komise v Německu se na konci ledna usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Uhelná komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost má vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.

Brabec dříve uvedl, že není možné ukončit používání energie z uhlí nárazově, neboť česká energetika je historicky založena právě na uhlí. Podíl se ale podle něj výrazně snižuje, podle Státní energetické koncepce by se měl k roku 2040 snížit na deset až 15 procent. S rostoucí cenou emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky a které umožňují vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, by se mohl podíl redukovat ještě rychleji, uvedl také.

Podle dat Energetického regulačního úřadu se v ČR nejvíce elektřiny loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). V ČR se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česko se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.