Domů
Úřady a instituce
Aktualizace směrnice EU může způsobit masivní odlesňování. Za biomasu považuje pokácené stromy

Aktualizace směrnice EU může způsobit masivní odlesňování. Za biomasu považuje pokácené stromy

Aktualizace evropské směrnice o obnovitelných zdrojích (2009/28/EC) by mohla mít za následek  masivní odlesňování. Bude totiž počítat se dřevem těženým přímo pro výrobu energie jako se zdrojem s uhlíkově neutrálním charakterem. Vědci varují před tímto kontraproduktivním krokem.

„Riziko, že směrnice EU bude podporovat plošné kácení stromů a tím bude docházet ke zničení přírodních ‚zachytávačů‘ oxidu uhličitého, je extrémně vysoké. Řežeme si větev, na které sedí celé lidstvo. Směrnice ve své současné formě vytvoří velký požadavek po dřevě, které přispěje k ničení lesů. Je to katastrofa,“ uvedl Jean-Pascal van Ypersele, profesor na Université Catholique de Louvain.

Evropská myšlenka spočívá v tom, že uhlíková neutralita může být dosažena vysazením nových stromů. Nové stromy mají zachytit oxid uhličitý uvolněný spálením vykácených stromů.

Tato myšlenka má ovšem zádrhel. Růst stromů může trvat desítky let nebo i staletí. Nahrazení fosilních paliv dřevem do roku 2050 pravděpodobně způsobí dvakrát až třikrát více oxidu uhličitého v atmosféře na GJ konečné energie.

Opačný názor ovšem zastávají společnosti, které myšlenku náhrady fosilních paliv dřevem plně podporují a vidí v tom správný směr.

„Nové stromy mohou již v průběhu několika let až desetiletí znovu absorbovat oxid uhličitý vyprodukovaný již spálenými stromy. Kritéria udržitelnosti jsou zárukou, že stávající opatření na ochranu lesů jsou aplikována na dřevo použité pro výrobu energie. Členské státy EU již uplatňují silné politiky v oblasti lesnictví,“ uvedl Nino Aveni, mluvčí obchodního sdružení Bioenergy Europe.

Autor úvodní fotografie: Sander van der Wel, Wikimedia Commons

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Vladimír Wagner
18. září 2018, 22:09

Tak se mi zdá, že obavy, které jsem vyjádřil v těchto článcích, se začínají naplňovat: http://oenergetice.cz/nazory/dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-dansku-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu/

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2017/cislo-6/drevem-misto-uhlim.html

http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/energetika/Wagner_Slovgas.htm

Kácet vzrostlé stromy, aby se využívaly jako masivní náhrada uhlí a ještě se třeba přitom převážely přes Atlantik je opravdu ekologické. Připomeňme, že podle Greenpeace a dalších našich zelených by u nás měla být dominujícím zdrojem, který nahradí fosilní biomasa.

Připomeňme, že spalování biomasy neprodukuje jen CO2, ale i další škodliviny.

Vláďa
19. září 2018, 07:16

V běžném domě se spálí za topnou sezonu cca 100 m3 uhlí. Když toto množství budu chtít nahradit dřevem musím mít k dispozici prostor 18,6 m3, navíc musím mít nový kotel protože v původním kotli na uhlí budu spalovat dřevo s podstatně nižší účinností. Stejné to je i u energetických kotlů. Běžné kotle s práškovým spalováním se nedají použít pro spalování dřevní hmoty. Dřevní hmotu nelze umlít na stejnou zrnitost jako uhlí tak že ji nelze použít v práškových hořácích. Tak že i nedávno propagované spoluspalování dřeva s uhlím je velký nesmysl. Uhlí se spálilo stejně ale byla dotace a ta byla důležitá.

Vláďa
19. září 2018, 08:18

Chyba v kubatuře uhlí místo 100 m3 má být 10 m3. Omlouvám se.

Lubos Vozar
19. září 2018, 09:24

Vase obavy zdielam, pan Wagner, ale Biomasu by som ako taku nezatracoval. V kazdom pripade je treba zakazat dovoz Biomasy (stepky) z inych statov a optimalizovat vykon biomasovych energetickych zariadeni s prirodzenym prirastkom nie prirodzeneho lesa ale lesa hospodarskeho, idaelne z rychlorastucich drevin. Priestorov kde by sa dali vysadzat taketo "lesy" je v nasich koncinach dost. Biomasa by mal byt podla mna lokalny zdroj a zverstva typu Drax povazujem ciny negativne ovplyvnujuce mienku o tomto zdroji energie. Svedi to maju trosku krajsie premyslene, lokalne zdroje biomasy -> lokalna vyroba EE/Tepla/Bioplynu -> Odpad po spaleni/digestaci sa vracia do prirody. S takym pristupom nemam absolutne ziadne problemy.

Vláďa
19. září 2018, 11:02

Biomasa má jednu nevýhodu která se opomíjí. Je to rozdílná vlhkost. Jedna vlhkost je při sklizni a jedna je při vstupu do spalovacího procesu. Pokud je biomasa skladovaná pod střechou tak vlhkost klesá s časem. Bohužel je skladovacích prostorů málo. Příroda sušení omezuje počasím.

Petr
20. září 2018, 09:16

Nejvýhodnější pro budoucnost jsou okresní kogenerační teplárny na biomasu (se spoluspalováním vytříděného odpadu a uhlí) a ty už můžou být snadno stavěné i tak, aby vyhřívali a vysušovali i velký přilehlý sklad štěpky.

Vláďa
20. září 2018, 09:53

Máte představu jak velká musí být skládka štěpky pro zdroj o výkonu 10 MW při vrstvě 3 m? Vyšší vrstva je nepoužitelná protože vlhkost ve spodní vrstvě zůstává.

Lubos Vozar
20. září 2018, 16:40

S tym susenim mate pravdu, chce to viac priestoru, ale pre ilustraciu toho, ze sa to da prikladam 2017 mapku Biomass teplaren vo Svedsku aj s dodanou energiou. napada ma len prirovnanie s houbami po desti.

http://www.europeanbioenergyday.eu/wp-content/uploads/2017/08/Bioheat-map-2017.pdf

Martin Pácalt
19. září 2018, 11:02

Tohle riziko odpadá, jsou-li zaručeny dvě podmínky: 1) má-li stát zaručenou roční limitní těžbu. Např. Slovinsko má ve svém lesnickém hospodářství zásadu , že se netěží více než kolik přiroste, 2) CO2 zachycují nejen nově vysazené, ale i dorůstající stromy, které se ještě nebudou těžit dalších 60,40 či 20 let.

Regulace může mít i víceletý rámec, např. že se těžba zastropuje na delší časový úsek např. 5 let - důvodem mohou být kůrovcové kalamity, kdy je zbytečné těžit zdravé stromy, protože je na trhu dost těch kalamitních.

Samozřejmě pokud někdy na tyhle limity nehledí, pak bude bilance CO2 horší.

Martin Hájek
19. září 2018, 13:03

To jsou všechno pěkná předsevzetí. Ale pokud bude dále sucho, tak lesy v ČR během pár let sežere kůrovec a nikdo s tím nebude schopen nic udělat. To dřevo nepůjde rozumně využít materiálově, jen energeticky. Lesy ČR už plánovanou těžbu prakticky zastavily, řeší jen kůrovcovou kalamitu, i tak těžba dřeva stoupá a pokud nebude víc pršet, tak bude ještě hůře.

Petr
19. září 2018, 12:06

Hlavní problém biomasy jsou dotace podporující její dálkové převážení, pak hrozí, že někteří dobroserští kolonizátoři budou devastovat své tradiční kolonie.

Ale o masivní nasazení v samostatných národech bych se tak nebál, většina států světa má funkční omezení proti odlesňování, Čína dokonce stejně jako třeba Česko už léta masivně zalesňuje.

Martin Hájek
19. září 2018, 13:05

Česko donedávna zalesňovalo. Ale poslední dva roky je to už jinak, kůrovec je surovec.

Carlos
19. září 2018, 16:13

Vidím to každý týden na nádraží jak jsou tam vlaky dřeva nachystané na export. Ovšem tento "Signle Event" bych nepřeceňoval. Dá se s tím snadno něco udělat a ideální by bylo nevysazovat monokultury a nechat tomu částečně volný průběh.

Martin Hájek
19. září 2018, 19:43

:-) Single event - obávám se, že nikoliv. Pokud nepřijde pár hodně vlhkých let, tak kůrovce nic nezastaví. Nechat tomu volný průběh zkusil kdysi Bursík na Šumavě a víme, co se stalo. Nechat kůrovci volný průběh v hospodářských lesích je sebevražda. Až zmizí lesy, zmizí i voda, sucho bude ještě horší a rozsáhlé paseky bude velmi obtížně zalesnit, čímkoliv. Nevysazovat monokultury je sice skvělá knížecí rada, jenomže ony už jsou jaksi vysazené, že.

Carlos
19. září 2018, 21:16

Myslím obnově po kůrovci, pan Veselý, myslím, tu jednou popisoval takovou přirozenou obnovu v Nízkém Jeseníku. První se chytly břízy, pak pokračovaly trvalejší dřeviny, po deseti letech průřez...

Ze Šumavy osobní zkušenost nemám, mám to z ruky, ale podle nějakých fotek z nedávno doby (snad na ihned.cz?) ta samoobnova nevypadá tak zle. Před lety jsem ale byl na Bílé Opavě, pokaždé s odstupem pár let, první asi dva roky po tom polomu, pak zase po nějaké době a ta samoobnova nevypadala tak zle.

Co se teď s tím dá dělat? Snad jedině pořádně přes zimu zkontrolovat stromy a kde hrozí nebezpečí tak okamžitě k zemi a odstranit. Mezitím snad zkusit během takové těžby se snažit mezi to dostat nějaké listnáče.

Co by se dalo dělat snad celkem rychle, byť dnes problematicky, je obnovení maxima rybníků, dělám si takovou vlastní minipřehledovou tabulku, hádám že by to mohlo být kolem 200 větších i menších vodních ploch bez kolizí se současnou zástavbou, které by mohly být dostupné k obnovení a zadržení té trochy vody v krajině.

Ze zajímavosti, neznáte nějakou dobrou práci vysvětlující změny klimatu od roku cca 1000 n.l. nechápu tam pár pro mne záhadných změn v oblastí Sýrie a pod. Kdysi vyšel na Oslovi článek ale jen se o to otřeli, moc tam toho o této události nebylo, jedině že došlo k vyschnutí do dnešní podoby. Kdybychom to věděli, tak třeba by se dalo něco udělat. Celkem by bylo zajímavé zjistit jak se na klimatu a jeho podobě podepsala Aralská katastrofa.

Vinkler
20. září 2018, 07:50

Hercynský les je skutečně ještě pořád mocný. Dnes je každá aspoň 30 let opuštěná pastvina či úhor zarostlý, ve městě i na vesnici.

Martin Hájek
20. září 2018, 19:09

Spíš nemocný. Je stavěný na nižší teploty a hlavně na podstatně vyšší srážky. Je také hodně velký rozdíl mezi zabuřeněním a obnovou lesa.

ST FORD
22. září 2018, 11:33
Sailfish
22. září 2018, 11:38

Já už s EU ztratil trpělivost. Nejdřív nařídí biopaliva v benzínu a naftě, což je kardinální blbost a teď tohle.

Sailfish
22. září 2018, 11:43

Pro Carlose citace z jednoho článku (Odlesňování a klima).

„Úlohu lesních komplexů ve vodním cyklu (mechanismus, jak les „přitahuje vodu“) vysvětlují nově Makarieva a Gorškov. Tito teoretičtí fyzici z Petrohradu zhodnotili závislost úhrnu srážek na vzdálenosti od moře na zalesněném a nezalesněném území. Hodnotili až několik tisíc kilometrů dlouhé úseky. Závěr je jednoznačný: na nezalesněných územích srážky se vzdáleností od moře rychle klesají, zatímco na územích pokrytých přirozenými lesy úhrny srážek se vzdáleností od moře neklesají, v některých případech i stoupají. "

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se