IEA: Do roku 2050 může být sever Evropy uhlíkově neutrální

Severské země Evropy mají výborné předpoklady být uhlíkově neutrální do roku 2050. Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury a výzkumníků ze severní Evropy, může pro dosažení redukčního cíle pomoci hlubší regionální spolupráce. Spolu se zaměřením na sektor dopravy a průmysl by tak mohla být severní Evropa jednou z prvních uhlíkově neutrálních oblastí ve vyspělém světě. Zpráva počítá i se zapojením technologie skladování uhlíku a kompletní transformací sektoru dopravy.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala spolu s agenturou Nordic Energy Research (NER) zprávu Nordic Energy Technology Perspectives 2016. Cílem bylo zhodnotit technický a ekonomický potenciál redukce emisí CO₂ ve všech sektorexh souvisejících s energiemi. Model počítá s 85% snížením emisí do roku 2050 ve srovnání s referenčním rokem 1990. Výsledek je povzbuzující, neboť říká, že cíl je dosažitelný, a to při zvládnutelném nárůstu investic. Na vytvoření zprávy se podíleli vědečtí pracovníci všech pěti severských zemí Evropy (Island, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko) spolu s IEA.

“Severské země jsou lídry v čisté energetice a nabízí řadu ukázkových politik a technologií, které jsou nezbytné pro dosažení globálních závazků, ke kterým se země připojily během Pařížské klimatické konference“

Fatih Birol, Výkonný ředitel IEA

Pro dosažení uhlíkově neutrálního systému bude ovšem v zemích nutné restrukturalizovat sektor dopravy, zrychlit inovace v oblasti redukce průmyslových emisí a zajistit větší flexibilitu energetického systému z důvodu zapojení velkého množství různorodých OZE.

Doprava jiná než dnes a průmysl s CCS

Podle zprávy musí největší redukce emisí proběhnout v dopravě, a to i přes její narůstající intenzitu. Dnes je již například více než pětina aut v Norsku poháněná elektřinou, ovšem k dosažení vytyčeného cíle bude třeba elektrifikovat drtivou většinu osobních automobilů. Pro dálkovou dopravu osob pak bude třeba zvýšit využívání autobusové dopravy a zaměřit se na využívání pokročilých biopaliv. V oblasti nákladní dopravy se pak počítá s výraznějším přesunem nákladů na železnici.

V regionu severní Evropy se nachází i řada energeticky náročných průmyslových odvětví (např. zpracování železa a oceli), která mají zároveň vysoký podíl emisí skleníkových plynů vznikajících při procesech zpracování. Možnosti snížení emisí skrze optimalizaci procesů a vyšší energetickou účinnost spolu s využíváním OZE jsou omezené. Zpráva proto počítá i se zavedením technologie zachytávání CO₂ (CCS), která by dle odhadů mohla být komerčně atraktivní během 15 – 20 let. Takto by měla být do roku 2050 zachycena až třetina průmyslových emisí CO₂.

Energetika téměř uhlíkově neutrální

Severské země Evropy dnes provozují energetický systém,  který bývá často dáván za vzor. Region například již dnes produkuje 87 % elektrické energie z bezuhlíkových zdrojů a emise CO₂ na jednotku vyrobené elektřiny jsou nyní na úrovni, které by mělo lidstvo dosáhnout okolo roku 2045 (pokud nemá dojít k nárůstu globální teploty o více jak 2°C).

Velký potenciál má pro oblast využití větru a vody. Větrná energie by tak do roku 2050 měla v celém regionu narůst na 30 % (v roce 2013 přitom tvořila jen 7 %) a například v Dánsku by tento podíl měl být až 70%. Ke zvládnutí integrace OZE však bude třeba dále rozvíjet flexibilitu celého systému. Počítá se například s dalším propojením zemí mezi sebou a kontinentální Evropou, využíváním skladování energie v přečerpávacích vodních elektrárnách, DSR v průmyslu a budovách, nebo vyšším zapojením kogenerace a tepelných čerpadel v systémech CZT.