7. únor 2026
ČSÚ: Dvě třetiny domácností bydlí v domě se zateplením, 91 pct má vyměněná okna

Dvě třetiny domácností v Česku bydlí v zatepleném domě. Devět z deseti domácností má pak vyměněná okna s dvojitými či trojitými skly. Za poslední dva roky domácností, které podnikly tyto úsporné kroky, mírně přibylo. Za elektřinu, teplo, plyn a paliva utratila domácnost loni v průměru 61 procent svých měsíčních výdajů na bydlení. Údaje o životních podmínkách zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Na úsporné renovace lidé dřív využívali podporu z programu Nová zelená úsporám. Přijímání žádostí se zastavilo. Premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně před týdnem řekl, že projekt byl dobrý a vláda na něj bude hledat peníze.
Statistici mapují životní podmínky v Česku od roku 2005 pravidelně každý rok na jaře. Loni se zapojilo 8500 domácností. Odpovídaly i na otázky o bydlení. Jeden z dotazů se týkal renovací kvůli energetické účinnosti.
"Více než dvě třetiny domácností uvedly, že mají zateplenou fasádu, střechu nebo podlahu. Pokud jde o výměnu starých, netěsnících oken za nová s lepšími termoizolačními vlastnostmi, tak je zjevné, že naprostá většina českých domácností už má okna s dvojitými nebo trojitými skly. Oproti roku 2023 těchto renovací pro úsporu energií postupně mírně přibývá," uvedla statistička Simona Měřinská.
V Česku je 4,59 milionu domácností. Z nich 56 procent bydlí v bytových domech, necelých 44 procent v rodinných domcích a zhruba půl procenta pak v jiných objektech. Zateplenou fasádu, střechy či podlahu mělo loni 67,3 procenta domácností. V roce 2023 to bylo 65,6 procenta. Okna s dvojitými a trojitými skly si opatřilo 91,1 procenta domácností. V roce 2023 je mělo 87,8 procenta.
Domácnosti v průměru za bydlení loni utratily 8897 korun měsíčně, tedy 15,9 procenta svých čistých příjmů. Elektřina vyšla průměrně na 2698 korun, plny na 1415 korun, teplo a teplá voda na 933 korun a paliva na 369 korun. Představuje to skoro 61 procent průměrných měsíčních nákladů na bydlení.
Nejvyšší průměrné výdaje za bydlení mají domácnosti v Praze. Platí skoro o 2000 korun víc, než je celorepubliková částka. Průměrné náklady dosahují 10.872 korun, tedy 17,4 procenta čistého příjmu rodiny. Na energie připadá polovina výdajů.
Program Nová zelená úsporám pro bytové i rodinné domy podle svého webu podpořil 374.000 projektů. Žadatelé na úsporné renovace získali 86 miliard korun. Průměrná dotace činila 230.000 korun.
Babišova vláda v programovém prohlášení slibuje, že u energií podpoří moderní technologie a úspory. Ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) v lednu řekl, že na program Nová zelená úsporám nejsou peníze a musí se upravit. Oznámení sklidilo kritiku. Premiér pak před týdnem v televizi Nova uvedl, že program je pro lidi velmi dobrý, pomohl jim snižovat náklady a podporoval i investice, takže se k němu vláda bude chtít vrátit a bude na něj hledat peníze. Opoziční lidovci vyzvali k podepisování petice za zachování programu.
Mohlo by vás zajímat
28. březen 2026
27. březen 2026
31. březen 2026
29. březen 2026
1. duben 2026
30. březen 2026
31. březen 2026
Komentáře (2)
Citát: "Dvě třetiny domácností bydlí v domě se zateplením, 91 pct má vyměněná okna"
Dává falešný pocit, že můžeme být "happy". Přitom opak je pravdou.
Dnes.
Údaj o tom, že „91 % domácností má dvojskla nebo trojskla“, je zavádějící. Dvojskla z roku 2000 měla Ug kolem 1,1–1,4, ale celkové Uw okna bylo běžně 1,6–2,0. To dnes už nevyhovuje – současné požadavky splňují prakticky jen okna s trojskly. Stejně tak údaj o „zateplení“ nic neříká o tloušťce izolace. Většina zateplení z let 2005–2015 má 6–10 cm EPS, což je hluboko pod dnešními standardy.
Přitom existuje centrální registr PENB, vedený podle zákona č. 406/2000 Sb. a vyhlášky č. 264/2020 Sb., kde je u každé budovy uveden průměrný součinitel prostupu tepla (Uem) a třída obálky budovy A–G. To jsou přesně ta data, která by umožnila objektivně vyhodnotit skutečný stav českých budov. Stát je ale neanalyzuje a veřejnosti neposkytuje, přestože jsou strojově čitelná a anonymní agregace je plně v souladu s GDPR.
Podle nové směrnice EPBD (recast 2023/2024) musí být všechny nebytové budovy do roku 2030 minimálně ve třídě E a do roku 2033 ve třídě D. U obytných budov musí ČR do roku 2030 snížit spotřebu energie o 16 % a do roku 2035 o 20–22 %, přičemž 55 % úspor musí pocházet z obálky budovy. Reálně ale tyto požadavky dnes splňuje maximálně 15–20 % českých budov.
Odkaz: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2024-0138_EN.html







