Čína od roku 2021 ukončí dotace pro nové větrné elektrárny na pevnině
Čína na začátku roku 2021 ukončí dotace pro nové projekty větrných elektráren na pevnině. Oznámila to dnes čínská Národní rozvojová reformní komise (NDRC). Rozhodnutí je milníkem v sektoru obnovitelných zdrojů energie, který tradičně spoléhá na dotace a další výhody, které mají podpořit výstavbu těchto zařízení. Rozhodnutí staví nové projekty větrných elektráren na stejnou úroveň jako nové projekty uhelných či plynových elektráren.
Čína platí relativně vysokou sazbu za kilowatthodinu (kWh) elektřiny z větrných nebo solárních elektráren. Prosazuje ale takzvanou paritu rozvodné sítě, tedy aby elektřina z alternativních zdrojů byla vyráběna za náklady, které jsou stejné nebo nižší, než je cena za nákup elektřiny z rozvodné sítě. To znamená, že cena elektřiny z obnovitelných zdrojů je shodná nebo nižší s cenou z tradičních zdrojů výroby elektřiny, jako je uhlí.
Čína už snížila dotace na větrné a solární elektrárny po prudkém poklesu nákladů na jejich výstavbu a vybavení. Loni energetický regulátor uvedl, že bude vyvíjet dodatečný tlak na poskytnutí technologické a politické podpory obnovitelnému sektoru, aby bylo zajištěno, že je schopen provozu bez dotací.
Čína také v lednu zahájila několik projektů větrných a solárních elektráren bez dotací a upozornila, že náklady na výstavbu solárních elektráren v Číně mezi roky 2012 a 2017 klesly o 45 procenta a větrných o 20 procent.
Studie zveřejněná minulý týden Severočínskou univerzitou elektrické energie ukázala, že využití uhlí pro výrobu elektrické energie by se mělo dostat na vrchol v příštím roce, kdy dosáhne 1,32 miliardy tun.
Cílem vlády je pouze 1,23 miliardy tun. Podíl nefosilních paliv na celkové výrobě elektřiny se má příští rok pohybovat mezi 32 až 34 procenty, vládní cíl je 31 procent, uvedla agentura Reuters.
Mohlo by vás zajímat:
Snižování dotační úrovně je správná cesta, pokud by však Čína chtěl nastavit skutečně tržní prostředí v jejich elektroenergetickém sektoru, měla by vyjádřit doposud nevyjádřené náklady výroby elektrické energie v elektrárnách produkujících emise, tedy by měli zavést pro tyto elektrárny emisní povolenky.
Velmi dobrá práce v Číně. Vítr od 2021 bez dotací. S ním asi brzy i solár. Uvidíme ,co to udělá s ročními přírůstky nové kapacity. Snad to vyjde . I prý tzv. "nelidský režim" dovede jak je vidět "máknout" v oblasti vědy a výzkumu".
A nebo spíš Čínské vládě prostě dochází dech a peníze a nemá už na dotování soláních a větrných zbytečností. I to je samozřejmě dobrá zpráva.
Zpráva ze včera: Čínská vláda (politicky a správně) podpoří 21 GW projektů fotovoltaických a větrných elektráren bez finančních datací. Peníze nedošly, spíše docházejí důvodu proč je vlastně dotovat.
Díky za článek, jenom mi není jasné, v čem spočívá ta "politická podpora". Jestli v tom, že stát vybuduje potřebné vedení, tak je to malinko z bláta do louže. Ty "grid parity" projekty jsou totiž o výkonu vysokých desítek MW (donedávna spíše 100+). To do hustě osídlené oblasti opravdu nedáte. Takže se to bude stavět "někde v poušti", kde je sice půda samozřejmě levná a svítí tam slunce, ale pak stojí ranec tu elektřinu dopravit ke spotřebitelům.
Pane Hájek, pochopte to, to je cesta. Nejprve již zrealizované FVE nad 100 MW, potom o rok či dva později i pod 100 či 90 či 50 MW a nakonec velké střešní nad 100 kW a nejpozději do 10 let i malé střešní cca 5-10 kW s akumulací.
Třeba snad EU konečně dojde, jakou hru s námi Čína ohledně snižování emisí a respektování Pařížské dohody hraje. No a pokud dva hlavní emitenti, USA a Čína tuto dohodu skrytě nebo otevřeně nerespektují, tak nemá hodnotu ani toho sběrového papíru. EU by měla přestat dělat celému světu idiota a začít řešit své zájmy, tedy především adaptaci, která na rozdíl od podpory dováženého zboží z Asie zaměstná občany EU.
EU možná dělá idiota, ale zároveň se svým (někdy naivním přímočarým ) způsobem snaží chránit zdraví jejich obyvatel. Možná se v tom často babrá, první pokusy (biopaliva 1. generace) jsou průser, zbytečně zvýšené nároky při stavbách JE apod. , ale nemyslím si, že by bylo dobře , kdyby na všechno "dlabala".
To já si nemyslím také, že by měla EU na všechno "dlabat". Ale neustálé pěstování mesiášského komplexu a dotování hlava nehlava všeho možného nakonec často vede k velmi tragickým výsledkům.
Vede to k tomu ,že si ostatní počkají až to tady zaplatíme a pak si koupí levné technologie. FV panely nebo VTE.. Čína i USA samozřejmě na nějakou dohodu kašlou navíc CO2 nezpůsobuje současné klimatické změny. Navíc podle části vědců nás čeká 30 let ochlazování.
Asi narážíte na měny v arktické oscilaci(tryskovém proudění) ?
Pokud se tak stane, budou opět zajímavé zimy až do roku 2050, vč. zásob vody pro krajinu.
No, osobně jsem už několik let utvrzený v názoru, že se má "bojovat" proti lokálnímu a globálnímu znečištění životního prostředí. Globální "boj s CO2" je diskutabilní, proto by neměl hrát první housle, i když jsou k němu dobré argumenty. Souhlasím s tím, že se musí spojit celý svět, že to Evropa nemůže hasit sama, i když má díky své historii v emisích "náskok" a tedy jako první (spolu s USA) by měla šlápnout do řešení co s tím. Na druhou stranu si rozvojový svět začal užívat všeho, co se v euroatlantické civilizaci tím průmyslovým vývojem vymyslelo, vyzkoušelo a zavedlo...
Společným minimálním základem všeho je přes všechny nejistoty ochrana lokálního prostředí (saze, chem. postřiky v zemědělství, snižování "antropogenní radioaktivity" až po detaily jako je čistá kojenecká výživa nebo dřevěné hračky namísto těch čínských plastových shitů (Loudile, Číňanům je totiž u zadku, kolik dětí vyroste v dospělé s poruchami reprodukce apod.) . Ona je totiž prosperita a majetek fajn jen do doby, dokud z ní můžou těžit i vaši zdraví potomci.
Pane Pácalt, konečně s Vámi mohu souhlasit, ano, má se bojovat proti lokálnímu i globálnímu znečištění životního prostředí.
EU cesta ke "světlým" zítřkům formou dotací na ztmavování svého obyvatelstva, to hovoří za vše.
Doporučuju poslední rozhovor Prostor X s Laco Deczim. ;-) - jeho osobní zkušenosti z USA.
Ano, EU vymýšlí číčoviny, jmenujme třeba zákaz žárovek (osobně bych chtěl vidět zacyklení někoho z nich kdybych jim řekl že se vlákno dá dělat z uhlíku a je to tedy bio, 100% recyklovatelné a tedy dobré pro ŽP. :D ), který ale zase na druhou stranu vedl ke změně jakou se přemýšlí o světlech, zbavili jsme se staletého diktátu E27. Na druhou stranu je to jediné uskupení států, které se o nějaké zlepšení snaží. USA jsou ze hry tak nějak, tam jim energetická efektivita nic moc neříká. Čína, kdyby neexistoval impuls ze strany EU, také nic moc dělat nebude.
Samozřejmě je dotování hlava nehlava jedna z nejpitomějších politik podpory, která existuje, ale co máme za jiné, další alternativy k tomu? Existuje něco takového? Vezměme si třeba právě emise CO2 a změnu klimatu. Máme realizovatelnou alternativu ohledně změny klimatu? Máme způsob jak udělat změnu v krajině tak, aby oteplení snáze snesla? Máme technologicky a politicky realizovatelné řešení co s přebytečnou vodou po tání ledovců? Kam šla voda co jsme vypudili z krajiny (4 mld krychlových metrů) od 50.? Je politicky realizovatelné to aby se tato v krajině opět zadržela? (Stavět 6 orlíků je podle mne, předesílám, pitomost.) Na kolik je třeba politicky reálné plně využít možností podkrušnohorských lomů po rekultivaci? Místo toho aby byly zatopeny po vrch a volně spojeny se řekami se zatápí na úroveň několik desítek metrů pod nimi, čímž nemají tlumicí efekt na kolísavé průtoky. Medard, Most, v budoucnu ČSA, Vršany, Bílina, Jiří/Družba, by klidně mohly výrazně omezit povodňové stavy na Bílině, Ohři a Labi.
Je technologicko-politicky průchodné řešení například pro zatopení (řízené), proláklin na severu Afriky? Je nějaké politicky schůdné řešení pro přivedení více vody z Colorada do Saltonského moře? Případně do povodí Colorada nad Hooverovou přehradou? Je technologicky/politicky řešitelné rozšíření Irtyšsko-Karagandského kanálu a převod vody až do povodí Sarysu a pak se modlit aby to doteklo do Syrdarji? Kolik se toho může z Irtyše beztrestně odebrat? Kolik se dá poslat do Bělaje aby se to nějak neprojevilo? Nakolik se tato dá regulovat? Bude třeba odběre odpovídající 100m3/s celoročně mít vliv na světový oceán při tání ledovců? Jsou to 3km3 vody ročně.
Jak by takové změny ovlivnily klima? Jak místní, tak celosvětové.
Nebo bude na konec levnější to co dělá EU?
Dobrý den,
Fascinuje mě Váš velký záběr znalostí a lehkost se kterou by jte plánoval takováta obří díla.
Ad lomy na severu Čech. Co kdyby jste pohledal po internetu, informace ze Severočeských Dolů o způsobu zatopení a důvodech proč zrovna takto, plus zkušenosti ze stávajícího dolu Ležáky. Vím že asi před rokem jsem našel důvodovou zprávu na stránkách mostecké uhelné a stav rekultivací. Nejsem stavař, jsem strojař takže tomu zas až tolik nerozumím, ale co si pamatuji z toho co jsem četl:
Jsou obavy hory aby neklouzly, takže se dělají přitěžovací stabilizační násypky na kritických místech svahů na úpatí. I proto nesmí voda výše než, aby se to nepodmáčelo a nezměnila se konzistentnost svahů.
Krajina není rovina ve které je díra lom, ale je zvlněná. Nad nějakou kótu by to obnášelo vyšší desítky kilometrů hrází aby nedošlo k zatopení další krajiny a obcí mimo lomy - cena, riziko protržení během dlouhých desítek až stovek let - takže údržba a zase cena.
Nutné zajištění budoucího dna na mnoha místech jílem - riziko nežádoucího louhování podloží v některých místech, příliš vysoká propustnost, ...
Hladina by neměla moc kolísat, ohromné ztráty vody prosycháním břehu do hloubky odparem na obnažených březích při kolísání. Stávající problém jezera Most - důl Ležáky, kde z těchto důvodů zrušili kolísání.
Nutnost omezeného odběru z řek aby se nenarušil jejich minimální průtok. Ono v létě ani v zimě v Ohři pod Nechranicema už toho tolik neteče. Kvalita vody při využití mimořádných průtoků - usazeniny. Kvalita důlních vod pokud by se použili i ty. Kvalita vody z řeky Bílina, její ekologická zátěž - samotná voda je již lepší, ale na dně jsou usazeniny co se občas rozvíří a způsobí výraznou kontaminaci. Cena za vodu s tím úzce souvisí a není zanedbatelná.
A jistě spousta dalších problémů které ani neznám nebo jsem si nezapamatoval.
K vaší oblíbené teorii přečerpávaček. Přidejte si prosím do souvislostí výškový rozdíl mezi vzniklými jezery a délky přivaděčů. Velké ztráty = účinnost by asi nebyla žádný zázrak.
Musím jen opakovat (kopírovat) co jsem napsal do diskuse pod jiný článek:
"To že Čína konečně ukončí podporu fotovoltaiky a větrníků je výborná zpráva pro oba zdroje. To znamená že Čína, která zoufale potřebuje čisté zdroje v blízkosti obrovských městských aglomerací konečně bude instalovat FVE a VtE bez dotací.
V Evropě totéž začalo Španělsko a snad brzy bude vybudován i prvý podobný velký projekt v Německu.
Konečně nastává doba rozvoje OZE BEZ FINANČNÍ PODPORY.
Továrny v Asii i USA každoročně zvyšují produkci, nejkvalitnější nejúčinnější panely si musíte dopředu nasmlouvat, zájem je obrovský.
Jak píši v jiné diskusi, v příští dekádě už bude rozhodnuto, OZE bez biomasy více než trojnásobně předstihnou JE a budou dávat více než upadající uhlí (v USA je to už pár měsíců po sobě nyní, v Číně začne klesat uhlí až napřesrok).
Nedá mi to, abych k tomu nepřidal jedno číslo. Instalovaný výkon FVE panelů v Číně za první čtvrtletí letošního roku propadl meziročně o 46 %.
I já přidávám pár čísel, aby pan Hájek viděl jak produkce fotovoltaických panelů a jejich export v Číně letos roste, i přes překážky ve vývozu do USA a Indie, dominují Vietnam a Nizozemí ( "India fell to third place in the Q1 export ranking, overtaken by Vietnam and the Netherlands".)
Růst exportu 77% v prvém čtvrtletí, cituji z pv-magazine:
"However, with strong new import markets emerging in Mexico, Turkey, Ukraine and the UAE, China’s first-quarter panel exports were still worth around $4.4 billion as they posted a 77% rise in volume compared with the same period a year earlier. And despite the big beasts of solar already possessing an annual module production capacity of around 93 GW – and China expected to be only a 40 GW marketplace this year – Chinese manufacturers show little sign of reining in their ongoing desire to build more PV production lines to feed almost 190 export markets.
With market research company IHS Markit predicting a 123 GW global solar marketplace this year /to je opět růst cca 20%/, the China Photovoltaic Industry Association says a redoubling of cost-cutting efforts in manufacturing and ever growing production capacity will see Chinese exports continue to rise."
Tož taková jsou globální čísla, již realizovaná v prvém čtvrtletí a očekávaná na konci roku.
Mimo jako vždy. To, že na to Čína ukončí finanční dotace, naopak znamená, že budou pokračovat jen dotace na připojení, a větrníky i soláry se naopak budou ještě víc stavět ve větších vzdálenostech od obrovských městských aglomerací.
Ano, roční instalace soláru v Číně letos opět klesnou , zatím odhady čekají 35 až 40 GW. Je to způsobeno nejistotou v časech dvouleté přípravy /2019-20/ /bezdotačního období - od 2021. Peníze na dotace čínská vláda má - její devizové rezervy : 3 000 000 000 000 Dolarů.
Tak zrovna na domácí větrníky a soláry vyráběné v Číně dolary moc nepotřebují, jde prostě jen o tu příšernou neefektivitu neustálých dotací na spotřebu už dávno masově vyráběných věcí.
Čína včera představila prototyp svého maglevu ,vlaku pro jízdu cestovní rychlostí 600 Km/h. Nyní 2 roky zkoušek pak začne vozit Číňany. Jaká je vlastně spotřeba elektřiny u vlaků na magnetickém "polštáři" oproti běžným rychlovlakům jezdícím jen 300 Km/h ?
Si spočítejte aerodynamický odpor.
Ale musím Vás upozornit, že pokud to má aktivní systém levitace, tak to bude mít spotřebu jak rozvojový stát.
To jo, ale ropu pro výrobu leteckého paliva musí Čína dovážet, zatímco elektřinu si v klidu vyrobí ze svého uhlíčka - klima neklima. Takže jako náhrada leteckého spojení na nejvytíženějších trasách to smysl má. Jenom tedy nevím, jak to souvisí s fotovoltaikou, o které je tento článek :-).
Tož to já také ne.
Ale tak si říkám že pro letectví si to palivo taky mohou udělat přes F-T syntézu.
Spíš to vypadá na další případ "Koukejte jak jsme vyspělí", asi jako když si stát kdesi v Africe s celou stovkou MW prastarých elektráren usmyslí stavbu JE, což jsem nikdy nepochopil proč nelektrifikují zdola. Ale asi jsem hrozně nepokrokový tvor myslící si že by měli první jít přes MVE a až jim bude síť trochu běhat, tak pak teprve přidávat velké elektrárny.
TO : carlos
nezdá se mi to na variantu : "koukejte, jak jsme vyspělí". Podíl prodeje elektromobilů na celkových prodejích aut 5 % ,tuším víc jak v bohatém Německu. Délka vysokorychlostní železniční sítě v Číně = 26 000 Km = 66 % globální, když je obyvatel Číny - 18 % světa a jezdí v 66 % světové délky HSR tak mají velmi silný nadprůměr. Nebo platby mobilem pomocí QR kódu jsou tak rozšířené, že jsou na světové špici bezhotovostních plateb. Čínský Maglev souvisí s výrobou a spotřebou elektřiny, mne osobně tedy dost zajímá, jaký objem elektřiny by třeba trať o délce 1500 Km spolykala.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se