25. červenec 2016
Přetížené sítě v Nizozemsku nutí developery k instalaci baterií u větrných a solárních parků

Dlouhé čekací lhůty na připojení k síti a časté záporné ceny elektřiny urychlují v Nizozemsku rozvoj bateriových úložišť instalovaných přímo u větrných a solárních elektráren. Baterie sdílející připojení s obnovitelnými zdroji umožňují výrobcům využít stávající kapacitu připojení a omezit nucené omezování výroby.
Nizozemsko, stejně jako například Německo, v posledních letech čelí výraznému přetížení přenosových i distribučních sítí. Řada nových výrobců elektřiny i velkých odběratelů čeká na připojení k síti roky. Tento stav vytváří silnou motivaci pro projekty, které dokážou využít již existující nebo schválenou připojovací kapacitu. Jedním z řešení je instalace bateriových úložišť přímo u obnovitelných zdrojů, typicky u solárních a větrných parků.
Rychlý nástup baterií sdílejících připojení s OZE
Trh s bateriovými úložišti napojenými přímo na výrobní zdroj se v Nizozemsku formuje teprve poslední dva roky, ale očekává se jeho rychlá expanze. Podle odhadů společnosti TenneT by mohl výkon těchto zařízení dosáhnout 1 GW do roku 2030 a do roku 2035 téměř 2 GW.
Provozovatel distribuční soustavy Liander uvádí, že v jeho projektovém portfoliu je přibližně padesát projektů, které kombinují výrobu z obnovitelných zdrojů s bateriemi. Část z nich představuje dodatečné instalace baterií k již existujícím parkům, jiné jsou navrženy od počátku jako nové výrobní lokality s integrovaným úložištěm.
Klíčovou výhodou projektů je možnost využít stávajících nebo již schválených připojení k síti. V situaci, kdy jsou nová připojení často odmítána kvůli nedostatku přenosové kapacity, představuje sdílení připojení mezi výrobou a baterií významnou konkurenční výhodu.
Ochrana proti záporným cenám a omezování výroby
Počet hodin s nulovými nebo zápornými cenami na denním trhu v Nizozemsku od roku 2021 stabilně roste a v minulém roce dosáhl rekordu. Podle studie Montel EnAppSys vedly tyto situace k omezení výroby zhruba o 0,8 TWh. Provozovatelé obnovitelných zdrojů tak čelí tlaku na tržní výnosy.
Propojení solárního nebo větrného parku s baterií umožňuje výrobcům místo okamžitého prodeje za záporné či velmi nízké ceny dodávku elektřiny do sítě přesunout do období vyšších tržních cen. Podle banky Rabobank zvyšuje možnost řízené dodávky elektřiny ekonomickou atraktivitu projektů, protože obnovitelné zdroje získávají flexibilitu, kterou dosud nabízely převážně konvenční elektrárny.
Analytici společnosti Kyos v nedávné studii ukázali, že baterie připojená k solární farmě zaznamenala o 16 % vyšší výnosy na denním trhu ve srovnání se samostatným bateriovým úložištěm. Důvodem je možnost nabíjet přímo z vlastní výroby bez nutnosti nakupovat elektřinu na velkoobchodním trhu.
„Spolupráce bateriového úložiště se solárními nebo větrnými aktivy přináší několik strukturálních výhod, kterým samostatné projekty prostě nemohou konkurovat,“ uvedla mluvčí nizozemské společnosti Greenchoice zabývající se obnovitelnou energií.
Nová forma podpory?
Nizozemská vláda v současné době připravuje novou formu podpory pro řízené dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do sítě za využití baterií.
Provozovatelé sítí však také vyzývají k opatrnosti při rychlém zavádění baterií, protože pokud by byly ponechány v provozu výhradně v tržně orientovaném prostředí, mohly by zhoršit lokální situaci zejména v distribučních sítích.
„I baterie sdílející připojení s obnovitelnými zdroji mohou někdy způsobit další přetížení. Například pokud baterie dodávají elektřinu zpět do sítě, když je v dané oblasti k dispozici velké množství elektřiny ze solárních nebo větrných elektráren,“ uvedl mluvčí nizozemského provozovatele distribuční soustavy Stedin.
Mohlo by vás zajímat
19. srpen 2016
16. říjen 2017
11. únor 2018
24. duben 2018
9. červen 2020
21. duben 2025
1. srpen 2025
Komentáře (42)
To je ten správný směr: Baterie přímo v areálu FVE, nebo VtE. Ne FVE a VtE bez baterií a BESS bez vlastních zdrojů, kde nárazové sdílení elektřiny ze zdroje do akumulace přetěžuje sítě.
I dotace ať už investiční, nebo provozní pro FVE a VtE by měly být vázány na akumulaci schopnou dodávat po určený čas jmenovitý výkon.
Postupně přejít i pro tyto zdroje na odpovědnost za odchylku.
A pokud budete chtít elektřinu jak z FVE, tak i z té baterie ve stejnou dobu, tak to nepůjde, protože dráty nebudou mít dostatečnou kapacitu.
Baterie u FVE jsou k tomu, aby byla zajištěna dodávka elektřiny, když nesvítí. Typicky po západu slunce ve večerní a pak ranní odběrové špičce.
Fyzika je jen jedna. Konečně nějaké řešení, které se nepříčí zdravému rozumu. Udělat z občasných zdrojů alespoň kvazistabilní zdroj, u kterého bude dost času na spuštění záložního zdroje. Zajímavé bude, kdy to napadne Helmuty.
Že, konečně nějaké pořádné skladování elektřiny, nějaký buffer v systému. Ne ta just-in-time pitomost tradiční elektroenergetiky.
Na ten buffer k občasným zdrojům si budete muset Vy i my všichni připlatit. Jde jen o to, aby se z nás netahaly peníze na dvou nezávislých frontách. Jak na straně na tzv. levné OZE zdrojů (solárním baronům a prioritizovanému solárnímu byznysu), tak ještě nezávisle na další náklady AKU batům na rejžo za komerčně budovaná úložiště v místech nesouvisejících s OZE.
OZE jasně házejí do energetiky vidle nebývalé nestability. Protože energetika vyžaduje vyrovnanost výkonové bilance na úrovni jednotek milisekund, je jasné, že buffer má být především v místech té nestability. Kumulace nestabilní výroby a bufferu do jednoho místa alespoň o něco sníží ty celkové náklady na tzv. levnou produkci z OZE.
"Na ten buffer k občasným zdrojům si budete muset Vy i my všichni připlatit."
A teď počítejte i přínosy - podstatně odolnější síť, lepší kapacitní využití přenosových a distribučních sítí, podstatně levnější SVR, ... Nebo to nechcete vidět?
Ty další fantasmagorie, které se hlavně vůbec netýkají Nizozemí, nebudu ani reagovat.
Prohlašovat nutný imperativ trvalé milisekundové vyrovnanosti energetické bilance (just-in-time) za pitomost může jen ten, kdo nechápe, jak energetika funguje.
Ano je to pitomost, protože to dělá provoz celé soustavy dražší a náchylnější na průšvihy. To, že se to před 100 lety líp neumělo, ještě neznamená, že se to tak nutně musí dělat jednou provždy.
Skladování elektřiny funguje trošku doma , pro celkovou energetickou síť je to technický a finanční nesmysl. A ještě dlouho to bude tak o vykrytí špičky v minutách. Ani roční celosvětová výroba BES nestačí na 8h spotřeby naší soustavy.
Průměrná spotřeba elektřiny v ČR za 8 hodin je cca 55 GWh. Podle IEA byla loňská (uspokojená) poptávka po Li-ion bateriích 1590 GWh. Jinými slovy, nechápu kde na ty nesmysly chodíte.
Správný směr je to jen tehdy, pokud to bude zcela bez dotací. Jinak je to další solární tunel. Dotace na FVE a VE nás stály už skoro bilion a vyrábí ročně směšných 6 % elektřiny. Většinu v době, kdy jí nkdo nechce. Za bilion by byly postavené Dukovany2, Temelín 2 + Tušimice 1 blok , které by vyrobily ročně 50% elektřiny a to řízeně celý rok, tak jak je potřeba v soustavě.
Otázkou však zůstává, jak to bude vypadat za 15 a více let. Rychlost změny v energetickém rezortu je nevídaná a je třeba s tím ne jenom trochu počítat a nehrát vabank s velkými JZ, i když se to může zdát na první pohled průchodné.
jak jako vabank s jadernými zdroji? vabank je to v podání občasných zdrojů kdy se celá energetika na úrovni státu opírá o technologii která ještě nebyla vynalezena nebo odladěna nebo provozována dlouhodobě, nebo snad víte o nějakých zázračných bateriích s nízkou cenou a vysokou životností? v tom případě se neupejpejte a sem s nimi
Za 15 a vice let skončí životnost současných OZE, takže se budou muset znovu postavit (zase s dotací?) Kdezto jádro by bylo teprve na začátku své životnosti. Taže vabank je to s OZE. A ano, rychlost změny v energetice je přímo umerná vyši dotací. Ale jen do té doby než dojdou peníze.
Nepřestávají mě fascinovat ti naivkové, kteří si myslí, že by výstavba JE v ČR kolem roku 2010 mohla dopadnout dobře, když politické vedení země totálně nezvládlo tak jednoduchou věc, jako je nastavení výkupních cen za FVE.
Jak by asi vypadal největší infrastrukturní projekt, gigantická státní stavební zakázka, v době OpenCard, IZIP a ředitele ČEZ rozdávajícího na Úřadě vlády kabelky od Vuittona?
Jadernou elektrárnu nestaví "politické vedení země" a nebyla to "státní stavební zakázka".
Takovému nesmyslu snad nevěříte ani vy, Emile.
Právě proto, že tomu nesmyslu co jste napsal nevěřím, tak jsem na něj reagoval.
Nastavení výkupních cen FVE před rokem 20210 bylo téměř doslova "opsáno" z příslušného Německého zákona. Bursík chodil s překladem z Němčiny a loboval všude za to, aby se to v té formě přijalo i u nás.
Naštěstí alespoň u jádra Němce nekopírujeme.
Ano, "téměř". Jen ta garantovaná cena za kWh byla u nás VYŠŠÍ než v Německu. Kdyby to bylo opačně, tak by ten tunel absolvovali Němci a ne 2x chudší Češi. A Němci by ho nenechali běžet tak dlouho, reagovali by rychleji.
To jsou ta slovíčka "téměř", .... "to nééjde" a pod
Okopíruju Vám reakci na "solární tunel", kterou jsem Vám pánům Vaněčkovi a Veselému napsal už dříve:
Přesněji řečeno u FVE to bylo takto:
Na počátku roku 2010 výkupní ceny z FVE
Německo 0,43 €/kWh = 11 kč/kWh
ČR 12,15 kč/kWh
Žádný velký rozdíl
V Německu došlo pak k postupnému snižování výkupních cen v průběhu 2010 na
0,39 €/kWh a koncem roku ještě o dalších 25%. tedy na 7,5 Kč/kWh
V ČR k razantnímu snížení od počátku 2011 na 5,5 kč/kWh.
Německo mělo v instalacích v roce 2010 nainstalováno podstatně více FVE, takže tam to byl vlastně ještě větší průšvih, než u nás. Taky proto, že následně v roce 2011 měli zase podstatně vyšší výkupní cenu, než ČR.
Takže nešiřte pane Veselý a Vaněčku tu zelenou propagandu, jak to byl u nás největší a jedinečný fotovoltaický tunel. Byl velký, ale v tom Německu v součtu ještě větší.
Bobe, samozřejmě je to obrovský rozdíl, ne v tom množství jedné kilowatthodiny ale v těch zhruba 80 tisícich terrawatthodin vyplacených celkem u nás za 20 let (pořád to platíme). Halíře dělají miliardy, nešiřte desinformace.
Samozřejmě, kdo nabídne (především) zahraničním investorům nejvíce, třeba jen z počátku o 10% a v roce 2010 o 20% a více, tak ten strhne ten zájem na sebe.
A když si uvědomíte, že ty investory to taky něco stojí a cenu investice odečtete, tak ten zisk naroste ne o 10 či 20% ale třeba o 50% a více. To opravdu stojí za to, nebuďte naivní.
Bobe musíte říci vždy kontext a všechny informace, jinak je to šíření desinformací
oprava: má být 40 terawatt hodin, Bob mě tak rozčílil, že jsem se spletl.
Je to obrovské číslo, dalo to obrovský zisk....
A jak vysvětlíte, že Němci byli po kolapsu cenu FV panelů po roce 2009 schopni 3x za rok upravit výkupní ceny elektřiny, aby odpovídaly žádané 15-leté návratnosti investice, zatímco v ČR reakce fakticky trvala 2 roky??? Tohle konkrétně byl ten solární tunel. Celá odborná veřejnost řvala, že je s tím problém. Martin Bursík osobně volal, že je s tím problém.
Německo do toho netahejte, Bursíka do toho netahejte. Můžou za to Topolánek, Fischer, Nečas a jejich vlády a poslanci a senátoři Parlamentu ČR z té doby.
Jo, a za co tehdy lobboval generální ředitel ČEZu Beneš, nosící milence premiéra Nečase luxusní kabelky, to nechám jako otevřenou otázku.
Tehdejší FVE tunel byl extrem, ale oni ani ty investiční dotace v posledních 3 letech na FVE nejsou z laciného kraje. Tehdy jsme za 800 miliard získali 2% elektřiny,(tehdy ještě se ale dala udat do soustavy i v poledne) dnes je to "jen" za 100 miliard další 3%, kterou ale v poledne v létě nikdo nechce. Zlaté Dukpvany 2 , kdy za 400 miliard bude 20% rozložená stabilně celý rok , v noci i v zimě, přesně podle potřeby. A bez nurtnosti hory baterek za další stamiliardy.
Jo, jasně, tady už se "po hubě" staví jaderné elektrárny 20 let a ještě dlouho budou než z nich vyleze první Joule elektrické energie. Pak si můžeme sednout a popovídat kolik vlastně stála. Zatím to jsou jen nějaké (nejen) vaše jaderné sny.
Nestaví. Byl tu neúspěšný pokus o tendr, který skončil v roce 2014, druhý tendr, tentokrát už úspěšný, byl vypsán až v roce 2022. Mezitím uplynulo 8 let. Nevymýšlejte si.
Jasně, jedna vláda za druhou tady deklarují svojí náklonost k jaderné energetice a jak hrozně chtějí, aby se stavělo. Všichni se připravují "jak chudý král do války" a roky letí. Kdy nějaké tendry byly nebo nebyly, je irelevantní.
1) Popíráte sám sebe, cituji vás: "Že někdo něco opravdu chce se pozná podle toho, že aspoň začne stavět."
2) Ta údajná "náklonost k jaderné energetice" se v roce 2014 projevila hlavně tím, že vláda odmítla jakkoliv projekt v Temelíně podpořit a tím projekt zastavila. Nový tendr se rozběhl až v roce 2022, takže nemáte pravdu.
3) Ne, kdy nějaké tendry byly nebo nebyly není irelevantní, naopak to byla nutná podmínka k tomu aby se skutečně něco stavět začít mohlo.
Od zeleneho ideologa ta kritika sedi. Způsobíte problém a pak ho donekonečna budete kritizovat.
To byl jediný zásadnější rozdíl mezi Německým zákonem a naší jeho "kopií". V Německu stačilo ke snížení podpory upravit vyhlášku, u nás jsme to měli zakotveno přímo v zákoně. Navíc u nás v té době padla vláda, takže i z toho důvodu se to zdrželo.
Mimochodem to % o kolik se mohla ročně snížit podpora FVE bylo na poslední chvíli ještě sníženo pozměňovacím návrhem poslankyně, jejíž jméno jsem už zapomněl.
A pak lobovali zástupci Solární asociace apod., že mají rozjeté projekty a známé "pláče" o stabilitě a předvídatelnosti legislativy, takže platnost snížení podporu byla odložena skoro o rok.
Jéžišku, to je nesmyslných výmluv. Cituji Wikipedii:
V reakci na strmý vzestup instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v roce 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu v srpnu 2009 uvedlo, že chystá novelu zákona umožňující razantní snížení výkupních cen, když tato novela měla být účinná již od 1. ledna 2010. Krátká novela byla však vládou Jana Fischera schválena až v listopadu 2009 a umožňovala snížení výkupních cen až od 1. ledna 2011. Poslanecká sněmovna sice měla možnost novelu pozměnit a přijmout ve zrychleném řízení (podobně jako obměněná sněmovna přijímala novely na konci roku 2010), její jednání však bylo blokováno obstrukcemi ODS, takže ke schválení novely došlo až v roce 2010. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v květnu 2010. Podpora byla dále snížena v září 2010, kdy vláda nechala v režimu legislativní nouze schválit novelu zákona, která pro další nově postavené solární elektrárny, zejména velkoplošné, podporu dále omezila.
Máte tam trestuhodnou nedbalost vlády a parlamentu ČR a obstrukce ODS obzvláště. Výsledkem byl roční stavění FVE jako o závod a zbytečné výdaje na úrovni stovek miliard.
To co jste citoval není v žádném rozporu s tím, co jsem napsal předtím já.
1) Padla vláda, celá agenda se odsunula
2) Vláda j. Fischera nechtěla činit žádná závažná rozhodnutí. Deklarovala to už při svém jmenování a netýkalo se to jen podpor FVE.
3) Mnoho politiků (a jejich známých) bylo zainteresováno ve FV byznysu a to nejen v ODS, ale napříč politickým spektrem.
4) Celou dobu by tvrdý lobing Solární asociace a podobných, o zmařených investicích a hrozbě žalob na stát kvůli rozestavěným kapacitám FVE, kde se počítalo s původními vysokými výkupními cenami.
5) No a potom známé případy podvodů jichž se jen část podařilo prokázat s připojením FVE k síti k 31.12.2010, kde někdy ještě ani nebyla instalována celá technologie.
Tu máte stručnou chronologii solárního tunelu:
Už začátkem roku 2009 upozorňovaly státní instituce (ERÚ, MPO, distributoři), že:
• výkupní ceny jsou neudržitelné,
• náklady FVE padají mnohem rychleji než umožňuje zákonný limit −5 %,
• hrozí masivní připojování velkých FVE projektů,
• a že je nutné okamžitě změnit zákon.
Březen 2009 – Pád vlády Mirka Topolánka
Duben 2009 – Květen 2010 – Úřednická vláda Jana Fischera
• Fischerova vláda má omezený mandát.
• Sněmovna je rozhádaná, opozice blokuje většinu zásahů.
• Není politická vůle otevřít zákon 180/2005 Sb.
• ERÚ opakovaně žádá o možnost snížit výkupní ceny o více než 5 %, ale vláda ani sněmovna to neřeší.
• Tím se otevřely dveře k boomu 2010.
24. 8. 2009 MPO oznámilo, že prosadí snížení výkupních cen od 1. 1. 2010, k čemuž ale nemohlo dojít, protože nebyl změněn zákon.
19. 10. 2009 vyšla na TZB-info k tématu přiměřených výkupních cen seriózní analýza, v níž je jasně uvedeno, že pokud nebude přijata novela s účinností od 1. 1. 2010, „dojde v příštím roce ke skokovému růstu výkonu“
18. 11. 2009 – vláda předložila sněmovně návrh novely zákona č. 180/2005 Sb., která by umožnila ERÚ snížit výkupní cenu pro fotovoltaiku o více než 5 %,
10. 2. 2010 – klíčová tisková zpráva ČEPS: ČEPS oficiálně žádá distributory o pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojení nových FVE a VTE. Argument: součet instalovaného a již schváleného výkonu je „za hranicí bezpečné hodnoty“ pro soustavu.
V reakci na to v 2/2010 SVP solar např. jeden z bodů: ČEPS, a.s. svým rozhodnutím podporuje spekulanty a naopak poškodí seriózní investory.
Květen 2010 – Volby, další paralýza
Podzim 2010 Vláda předkládá novelu zákona 180/2005 Sb. Cíl: umožnit ERÚ snížit výkupní ceny o více než 5 %. Sněmovna návrh schvaluje, ale až v listopadu 2010
1.1.2011 dle zákona výměr ERU, který radikálně snižuje od tohoto data výkupní ceny z FVE
A alespoň některé důležité odkazy:
Vidím, že to musím vysvětlit ještě jednou, abych osvětlil šíření Bobových desinformací:
Bobe, samozřejmě je to obrovský rozdíl v penězích, ne v tom množství jedné kilowatthodiny ale v těch zhruba 80 tisícich terrawatthodin vyplacených celkem u nás za 20 let (pořád to platíme). Halíře dělají miliardy, nešiřte desinformace.
Samozřejmě, kdo nabídne (především) zahraničním investorům nejvíce, třeba jen z počátku o 10% a v roce 2010 o 20% a více, tak ten strhne ten zájem na sebe.
A když si uvědomíte, že ty investory to taky něco stojí a cenu investice odečtete, tak ten zisk naroste ne o 10 či 20% ale třeba o 50% a více. To opravdu stojí za to, nebuďte naivní.
Bobe musíte říci vždy kontext a všechny informace, jinak je to šíření desinformací
oprava, správně má být ..40 terrawatthodin.... (nebo 40 tisíc GWh)
Obrovské číslo.
Pane Vaněčku můj příspěvek z 23. únor 2026, 19:07 je celý pravdivý souhrn informací právě i v kontextu s politickou situací. Jestli Vám tam něco důležitého chybí, tak můžete doplnit. Ale ne Vaše dojmy, ale konkrétní informace s datem.
Doporučuji Vám přečíst alespoň ty dva odkazy, ale mohl bych Vám dát i další.
Vyberu z toho zvláště 2 aspekty:
1) To, že u nás byl největší solární tunel je jen dezinformace, v Německu byl podstatně vyšší, protože tam bylo FVE podstatně více, jak v absolutním počtu, tak v % zastoupení instalovaného výkonu v mixu.
Počátek 2009 ČR 0,3% FVE, výkupní cena 500 €/MWh. Součin=150
Počátek 2009 Německo 7% FVE 430 €/MWh Součin=3 000
Počátek 2011 ČR 11% FVE 220 €/MWh součin= 2 420
Počátek 2011 Německo 17% FVE 300 €/MWh součin= 5 100
Výsledek:
Ve 2009 byl Německý "solární tunel" cca 20 krát větší, než v ČR a v roce 2011 pak cca 2 krát větší.
Bavíc od 2014 už u nás žádná garantovaná výkupní cena z FVE není a v Německu v tom roce byla ještě cca 100 €/MWh při průměrné burzovní ceně 42,5 €/MWh. Takže ještě dost podstatná dotace.
2) Ještě po zastavení připojování nových FVE (kdy se dávno vědělo, jaký to bude "průšvih") solární loby protestuje, snaží se nám namuvit, že FVE mají nárok na ty vysoké výkupní ceny, hrozí arbitrážemi, atd.
Bobe, přečtete si znovu:
"Samozřejmě, kdo nabídne (především) zahraničním investorům nejvíce, třeba jen z počátku o 10% a v roce 2010 o 20% a více, tak ten strhne ten zájem na sebe.
A když si uvědomíte, že ty investory to taky něco stojí a cenu investice odečtete, tak ten zisk naroste ne o 10 či 20% ale třeba o 50% a více. To opravdu stojí za to, nebuďte naivní.
Pane Vaněčku, podívejte se znovu na ta čísla výkupních cen v kritické počátku roku 2009.
U nás byla výkupní cena na 116%ˇvýkupní ceny v Německu. 16% není žádný propastný rozdíl, aby se všichni zahraniční (Němečtí) investoři vrhli na to stavět FVE zrovna u nás.
Tenkrát to bylo hlavně o tom, kdo měl připravený vhodný pozemek a známosti. A to byli čeští podnikatelé a investoři, ne zahraniční, kteří by u nás hromadně stavěli FVE.
Bobe, chápete ten můj text? cituji:
"Samozřejmě, kdo nabídne (především) zahraničním investorům nejvíce, třeba jen z počátku o 10% a v roce 2010 o 20% a více, tak ten strhne ten zájem na sebe.
A když si uvědomíte, že ty investory to taky něco stojí a cenu investice odečtete, tak ten zisk naroste ne o 10 či 20% ale třeba o 50% a více."
Bobe, třeba i na dvojnásobek či více.
To je pak jasné že se toho nechtěli vzdát, byly samé odklady s ukončením toho "tunelu".
Vaněčku: realita stavby velké pozemní FVE je úplně od počátku, když nemáte vlastní vhodný pozemek (a byla i v 2009) zhruba taková:
Koupě pozemku se zápisem do katastru 1-3 měsíce
Územní rozhodnutí 3-6 měsíců
Stavební povolení 2-4 měsíce
Smlouva o připojení 1-3 měsíce
Samotná výstavba 3-5 měsíců
Celkem 10-21 měsíců.
Abyste to stihl připojit do 1.1.2011, musel byste začít nejpozději někdy v polovině 2009. A to byly ty rozdíly ve výkupních cenách pouze 16% a nikdo nevěděl, jaký ten poměr a hlavně výkupní cena bude během 2010.
Znovu kopíruji: "18. 11. 2009 – vláda předložila sněmovně návrh novely zákona č. 180/2005 Sb., která by umožnila ERÚ snížit výkupní cenu pro fotovoltaiku o více než 5 %"
V roce 2009 se reálně dalo čekat, že snížení výkupních cen se stihne od 1.1.2010, nebo jen o něco později.
To znamená, že pro investory včetně zahraničních nebyl žádný důvod začít investice do FVE v roce 2010. To byly vše investice započaté někdy do 1/2 roku 2009 a s ohledem na výkupní ceny a ceny komponent FVE platné u nás a v Německu na počátku roku 2009.







