Je den větrné energie, ČR podle oborových svazů zaostává za Evropou čím dál více

Dnes je světový den větrné energie, pošestnácté si ho připomíná i Česko. V roce 2005 začal platit zákon, který vznik nových tuzemských větrných elektráren umožnil, v jejich využívání však ČR v porovnání s Evropou stále víc a víc zaostává, sdělili ČTK zástupci České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) a Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE). Komora už dříve uvedla, že například loni v Česku nevznikla žádná větrná elektrárna.

Oborové svazy připomněly, že od přijetí zákona bylo za 16 let v tuzemsku zprovozněno celkem 340 megawattů (MW) větrných turbín. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW. Z větru podle svazů pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny v ČR. Celoevropský průměr přitom činí 16 procent, respektive 13 procent po odečtení větrných zdrojů na moři, uvedly svazy. Například Rakousko podle nich z větru pokrývá přibližně 12 procent spotřeby elektřiny.

„Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí podle svazů dostatek elektřiny pro 4000 domácností. „Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 16 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,“ řekl Michal Janeček, předseda ČSVE, která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent.

Podle zástupců oboru není problémem ani často zmiňovaná nechuť obcí mít větrný zdroj na svém katastru. Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují.

„Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty, jako jsou Břežany u Znojma či Horní Řasnice na Liberecku, už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší – vědí do čeho jdou,“ řekla Michaela Lužová z firmy W.

E.B Větrná Energie, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s partnery připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.