Projekt Hornsea 4 zrušen: Otřásají se britské sny o čisté energii v základech?
„Labouristickému termínu pro čistou energii do roku 2030 fouká špatný vítr,“ napsal deník The Guardian v reakci na zrušený projekt Hornsea 4. Pro britské ambiciózní plány v oblasti obnovitelných zdrojů, zejména v oblasti offshore větrné energie, to představuje výraznou komplikaci, která už tak napjatý časový harmonogram ještě více ohrožuje.
Když státní provozovatel národního energetického systému (NESO) v listopadu loňského roku zveřejnil nezávislou analýzu možných cest k dosažení ambiciózního cíle Čistá energie 2030 (CP2030), označil celý plán za mimořádně náročný. Podle jeho slov „posouvá hranice toho, co je možné realizovat“, přičemž ale dodal, že „na okraji ještě existuje určitá flexibilita“. Tato flexibilita však nyní prochází tvrdou zkouškou.
Offshore větrné parky jako páteř dekarbonizace
Podle NESO je právě offshore větrná energie páteří celého plánu. Spojené království má ideální geografické a klimatické podmínky – přístup k rozsáhlým mořským lokalitám a stabilní větrné proudění – což z něj činí jednoho z celosvětových lídrů v této oblasti. NESO proto tvrdí jasně: pokud má země do konce dekády skutečně vyrábět elektřinu bez emisí, musí se tento cíl opírat především o větrníky v Severním moři.
Analýza stanovuje, že k naplnění scénáře CP2030 bude třeba do roku 2030 navýšit instalovaný výkon větrných elektráren na moři na 43 až 50 GW – více než trojnásobek současného výkonu 15 GW. To znamená výstavbu dalších 28 až 35 GW během pouhých pěti let. I přesto, že fronta plánovaných projektů v tuto chvíli počítá až s 54 GW potenciální kapacity, NESO varuje: dosažení i dolní hranice tohoto rozmezí bude mimořádně náročné.
Výzvy nejsou jen technické
Realita projektu Hornsea 4, zrušeného navzdory velkým očekáváním, ukazuje, že výzvy nejsou jen technické, ale i finanční, regulatorní a logistické. Více než třetina připravovaných kapacit je teprve ve fázi předběžného plánování nebo raného vývoje a pravděpodobně nestihne vstoupit do provozu před rokem 2030. NESO proto zdůrazňuje, že tempo uzavírání smluv a výstavby musí být „bezprecedentní“, a to i ve srovnání s dosud rekordním kolem aukcí v roce 2022, kdy bylo přiděleno 7 GW.
CP2030 proto zůstává pro Spojené království ambiciózním majákem, ale současný vývoj kolem offshore projektů ukazuje, jak křehká může být jeho realizace. Plán stojí na technicky proveditelných základech, ale jejich naplnění vyžaduje nebývalou politickou vůli, rychlou byrokracii, masivní investice i spolupráci mezi státem, developery a místními komunitami. Pokud se klíčové prvky nezačnou hýbat s potřebnou rychlostí už v příštích měsících, může se stát, že CP2030 zůstane spíše vizí než realitou.
Mohlo by vás zajímat:
Cituji: "CP2030 proto zůstává pro Spojené království ambiciózním majákem, ale současný vývoj kolem offshore projektů ukazuje, jak křehká může být jeho realizace."
A dodávám: když cílový rok 2030 nedává smysl (to samé co o off shore VtE platí i o Hinkley Point 3 a další plánované a odkládané JE ...), tak je potřeba ukončit snění a vrátit se ke smysluplné realitě: POZVOLNÉHO energetického přechodu.
Když bylo silné Spojené království prvé ve světě s uhelným energetickým přechodem tak současné slabé Spojené království asi nemůže být prvé s OZE energetickým přechodem...
Asi už ekonomiku UK zatěžují příliš balvany na noze z minulosti. Stačí zmínit například
projekt Hywind Scotland (první komerční větrná farma na světě s plovoucími turbínami. Realizační náklady na 30MW instalovaného výkonu byly 264 milionů liber. Při přepočtu na stejnou produkci s jedním blokem Temelína to obnáší 404mld Kč. Kromě toho má dotační kompenzace z certifikátů obnovitelného závazku ve výši 165,27 GBP/MWh (4776Kč/MWh). Fakta jsou snadno dohledatelná. U nás zase každý z nás již dlouhá léta doplácí na bursíkovský fotovoltaický tunel 500Kč za každých 1000kWh. Dotační ekonomika má zkrátka své meze. Když nevycházejí finance na projekty VE v UK (s ročními faktory okolo 50%), na co se můžeme těšit u VE a FVE v Česku? Proč dostává ČEZ 25% dotace na nové fotovoltaické parky?
To, že přírodní zákony nelze obcházet ani pomocí VE, můžeme podobně sledovat i v Dánsku. Stačí si zobrazit na Energostatu dánskou „vyrovnanou“ bilanci za poslední měsíc s „krásnými“ třemi týdny větrné bídy.
Odsouzeno k zániku při zrodu.
Čína jede oze úplně jinak.
Oze Musí zajistit stabilitu sítě.
Jsou na to metody a jsou drahé.
Fantasmagorie jak "čína jede oze úplně jinak" bere vážně jen ten co žere seno.
Odsouzeno k zániku při zrodu.
Čína jede oze úplně jinak.
Oze Musí zajistit stabilitu sítě.
Jsou na to metody a jsou drahé.
Proč dostává ČEZ 25% dotace na nové fotovoltaické parky? Aby si je zasloužili, měli by dostat povinnost nevyhazovat soustrojí ze zrušených uhelných elektráren do šrotu, ale alternátory se setrvačníkem (místo turbíny) instalovat do velkých FVE parků. Samostatným měničem by se nejdříve rozběhl ten alternátor a nafázoval do sítě jako synchronní kompenzátor / vyrovnávací setrvačnost. Pak by teprve solární park mohl dodávat do sítě a měl by k sobě setrvačnost, jejíž provozní spotřebu a náklady by hradila ta fotovoltaika. Po doplnění úložiště se stejným výkonem a minimálně 15 min akumulací by tato jednotka stabilizovala frekvenci a byla by krátkodobě přetížitelná na dvojnásobný výkon. A podobné zásady držet i pro VE.
Především labouristickému termínu pro čistou energii do roku 2030 foukalo od samého počátku notně pod tašky.....
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se