Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
Ne všechny pobřežní oblasti jsou pro jejich instalaci vhodné, kdy hlavní překážkou může být přílišná hloubka moře. Tuto překážku nicméně mohou odstranit větrné turbíny na plovoucích platformách, které jsou k mořskému dnu pouze ukotveny lanem. Zároveň mohou být snadněji smontovány a usazeny v přístavu a následně odtaženy na místo, kde budou vyrábět elektřinu.
V Evropě vyrábí elektřinu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw" target="_blank" rel="noopener">již několik plovoucích větrných parků</a>, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-ctvrtleti-provozu-plovouci-vetrne-farmy-hywind-predcilo-ocekavani" target="_blank" rel="noopener">první zkušenosti z jejich provozu jsou zatím pozitivní</a>. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise" target="_blank" rel="noopener">Další jsou přitom v plánu</a>. Podobně jako u běžně kotvených turbín se dodavatelé snaží navyšovat jejich výkon, což má pomoci snížit náklady na elektřinu, kterou dodávají.
<h1>Nový rekordman na světě</h1>
Výrobce offshore větrných turbín MHI Vestas Offshore Wind nyní usadil na plovoucí platformu svou turbínu V164, která disponuje instalovaným výkonem 9,5 MW. <a href="https://mhivestasoffshore.com/first-ever-v164-9-5-mw-turbine-installed-on-a-floating-wind-project/" target="_blank" rel="noopener">To z ní podle společnosti v současné době činní vůbec největší a nejvýkonnější plovoucí turbínu na světě</a>.
Tato turbína je první z pěti, které spolu s jednou další 2MW turbínou budou následně tvořit plovoucí offshore větrný park Kincardine, jenž se bude nacházet přibližně 15 km od pobřeží Skotska. Hloubka moře se v této oblasti pohybuje okolo 60 až 80 metrů, což není vhodné pro instalaci konvenčních turbín, které jsou napevno kotveny k mořskému dnu. Tato první turbína by podle společnosti měla dorazit na místo budoucího parku v průběhu letošního prosince.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas Offshore Wind

Větrné elektrárny

Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři

Zatímco v období posledních několika let padal v Německu téměř každoročně nový rekord v objemu zprovozněných větrných elektráren, v loňském roce došlo k výraznému poklesu nových instalací. K výraznému meziročnímu poklesu však nedošlo pouze na souši, v případě větrných elektráren na moři poklesl nově instalovaný výkon meziročně o čtvrtinu. Vyhlídky na následující roky přitom nejsou lepší.
Výkon offshore větrných elektráren v Německu <a href="https://www.windguard.com/publications-wind-energy-statistics.html" target="_blank" rel="noopener">dosáhl ke konci loňského roku podle dat Deutsche WindGuard bezmála 6400 MW</a>. Za rok 2018 byly u německého pobřeží zprovozněny větrné elektrárny o celkovém výkonu 969 MW, ve srovnání s rokem 2017 se jedná o pokles o 23 %.
Německo tak již ke konci loňského roku téměř splnilo svůj cíl 6,5 GW, další elektrárny čekaly na připojení či jsou stále ve výstavbě. Ke konci letošního roku by Německo mohlo dosáhnout 7,7 GW výkonu ve větrných elektrárnách na moři. Současné plány německé vlády však zatím rychlejšímu rozvoji větrné energetiky na moři nenahrávají.
V letech 2017 a 2018 v Německu proběhly aukce na výstavbu dalších offshore větrných elektráren. <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci/" target="_blank" rel="noopener">Zatímco v prvním kole byly vysoutěženy i nabídky bez cenové podpory</a>, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/druha-nemecka-aukce-offshore-elektrarny-prinesla-vyrazne-vyssi-prumernou-cenu/" target="_blank" rel="noopener">v druhém kole uspěly i projekty s cenou téměř 100 EUR/MWh</a>. Vysoutěženo bylo celkem 3,1 GW výkonu, který by měl být do sítě připojen mezi lety 2021 a 2025. Po roce 2020 by tak měl růst instalovaného výkonu zpomalit v průměru na 620 MW ročně. do roku 2025 by tak celkový výkon dosáhl 10,8 GW
Pro rok 2030 Německo počítá s 15 GW výkonu v offshore elektrárnách, během 5 let by tak muselo na moři vybudovat další turbíny o výkonu minimálně 4,2 GW. <a href="https://www.wind-energie.de/presse/pressemitteilungen/detail/ausbau-der-offshore-windenergie-in-2018-erfolgreich-fortgesetzt-branche-fordert-schnelle-erhoehung/" target="_blank" rel="noopener">Podle německých asociací je nicméně 15 GW málo pro dosažení 65% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030</a>, a cíl by měl být navýšen na 20 GW v roce 2030 a 30 GW v roce 2035.
<h2>Výstavba vázne i na souši, Německo je pro investory čím dál méně atraktivní</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nove-instalace-nemeckych-onshore-vetrnych-elektraren-se-vyrazne-propadly/" target="_blank" rel="noopener">Instalovaný výkon větrných elektráren v Německu loni rostl výrazně pomaleji než v roce 2017 i na pevnině</a>. V meziročním srovnání bylo připojeno o téměř polovinu méně výkonu – do konce listopadu celkem 2,6 GW, během listopadu pouhých 98 MW.
I přes zpomalení výkon obnovitelných zdrojů v Německu loni nadále rostl a celkově tak jejich výroba dosáhla i díky příznivým podmínkám rekordní hodnoty.
Přesto však nejsou pro větrné elektrárny vyhlídky do budoucna nejlepší. <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem/" target="_blank" rel="noopener">Nízká podpora a stále obtížnější podmínky pro výstavbu větrných parků se podepisují i na atraktivitě německého trhu, jehož stav investoři v současné době hodnotí spíše jako negativní</a>.

Německo

Výstavba větrných elektráren v Německu zpomaluje i na moři, zrychlení na obzoru není

Německý offshore větrný park Arkona o výkonu 385 MW je nejrychlejší instalací na světě. 60 turbín bylo nainstalováno za méně než tři měsíce. Německo by mělo v letošní zimě dosáhnout 6GW hranice instalovaného výkonu v offshore větrných parcích.
Zpravodajský portál <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102418-german-385-mw-arkona-offshore-wind-farm-built-in-record-time">Platts</a> informoval o rekordně rychlé výstavbě větrného parku Arkana v Baltském moři. Offshore větrný park Arkana je společným projektem německého <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/skupine-e-on-v-cr-stoupl-zisk-o-18-na-925-miliardy-kc/">E.ONu</a> a norské společnosti Equinor v hodnotě 1,2 miliard euro.
<h2>Rekordní výstavba</h2>
Arkana začala dodávat elektřinu do sítě již v září a plné uvedení do provozu je plánováno na začátek příštího roku. Instalace 60 turbín zabrala méně než 3 měsíce, což je považováno za světový rekord.
<blockquote>
„E.ON a Equinor si zaslouží velké uznání. Instalace 60 turbín za méně než 3 měsíce je nejrychlejší instalací kdy dosaženou po celém světě,“ uvedl Jörg Kuhbier, čestný předseda Offshore Foundation.
</blockquote>
V současné době E.ON uvádí do provozu jednotlivé turbíny poté, co byla dostavěna suchozemská rozvodna. Zapojení větrného parku do sítě má na starosti německý 50 Hertz a mělo by být uskutečněno v roce 2019. Za prodej vyrobené elektřiny, odhadem 1,5 TWh ročně, bude na příští 4 roky zodpovědná společnost Engie.
<h2>Německo na větrné cestě</h2>
Arkona přinese do energetického mixu <a href="http://oenergetice.cz/plyn/nemecko-povazuje-nord-stream-2-kvuli-ocekavane-rostouci-spotrebe-plynu-jako-uzitecny/">Německa</a> 385 MW. Další téměř hotové německé offshore projekty jsou Merkur s výkonem 396 MW a Borkum Riffgrund 2 s výkonem 450 MW. Tyto projekty posunou instalovaný výkon německým offshore parků v letošní zimě nad hranici 6 GW.
Zbylé projekty, které již získaly provozní podporu, dostanou celkový offshore výkon do konce roku 2020 na hodnotu 7,7 GW. V dlouhodobých plánech má Německo dosáhnout 15 GW instalovaného výkonu offshore větrných parků do roku 2030.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-09-30&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba německých offshore větrných elektráren v prvních třech čtvrtletích letošního roku.&#8220;,&#8220;sources&#8220;:&#8220;;wind_offshore&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-09-30&#8243;}
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen na webu commons.wikimedia.org

Německý offshore větrný park Arkona byl vybudován v rekordním čase

Nizozemsko zahájilo svou cestu za offshore větrnými elektrárnami, které mají být provozovány bez státní podpory. V právě probíhající <a href="https://www.offshorewind.biz/2017/10/18/dutch-govt-to-launch-first-subsidy-free-tender-on-15-december/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">aukci se soutěží o výstavbu dvou parků o celkovém výkonu 700 MW</a>. Velké evropské utility se k soutěži staví rezervovaně, přesto však již například Vattenfall svou nabídku podal. Pokud z aukce nevzejde žádný vítěz, tak se v lednu pro soutěžené lokality uskuteční klasická aukce s možností získat státem garantovanou cenu elektřiny.
Nizozemsko se inspirovalo <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">výsledky letošní německé aukce</a>, ve které dosáhla společnost Ørsted (dříve známá pod názvem DONG Energy) historického milníku. Nabídka společnosti Ørsted byla unikátní v tom, že nepožadovala provozní dotace na vyrobenou elektřinu pro dva ze tří projektů offshore elektráren, se kterými v aukci uspěla. Země tulipánů a větrných mlýnů se nyní pokusí o získání obdobné nabídky také ve své aukci.
Právě probíhající nizozemský tendr je v pořadí třetím z celkem pěti plánovaných aukcí, ve kterých je ve hře výstavba větrných elektráren o celkovém výkonu 3,5 GW. V průběhu následujících šesti let pak mají být zdroje, které v aukci uspějí, uvedeny do provozu. Aktuálně probíhající aukce je unikátní v tom, že požaduje od účastníků soutěže dodávku elektřiny do sítě pouze za tržní cenu. V obou lokalitách, jež jsou pro aukci k dispozici, bude soutěžen výkon 350 MW. Zájemci mohou podávat své nabídky na výstavbu nedotovaných větrných parků od včerejšího dne až do 21. prosince.
<blockquote>
„Zajímá nás, zda zavedené společnosti podají důvěryhodné nabídky na výstavbu elektráren bez garantované ceny elektřiny. Uvědomujeme si, že také nemusíme dostat žádnou relevantní nabídku. Trh si musí sám zvážit rizikovost takovéhoto byznys modelu,“ uvedlo k třetí aukci nizozemské ministerstvo hospodářství.
</blockquote>
Ze strany velkých evropských energetických společností zaznívaly spíše skeptické hlasy, které se snažily mírnit očekávání nizozemské vlády související s touto aukcí. Například nizozemská společnost Eneco, jež patří k největším producentům zemního plynu, elektřiny i tepla v Nizozemsku a která také působí v oblasti výstavby větrných elektráren, považuje takovouto aukci předčasnou. Dle společnosti Eneco náklady na výstavbu offshore větrných elektráren zatím neklesly natolik, aby bylo možné obejít se bez garantované ceny elektřiny. Ovšem to, zda se Eneco nakonec aukce zúčastní, či nikoliv společnost nespecifikovala.
<h2>Bude Vattenfall jedinou společností v soutěži?</h2>
Skepticky se k aukci bez možnosti dotací původně stavěl také švédský Vattenfall, <a href="https://www.windpoweroffshore.com/article/1452992/vattenfall-bids-no-subsidy-duch-tender" target="_blank" rel="noopener noreferrer">který ovšem nakonec svou nabídku do výběrového řízení podal</a>. Za rozhodnutím Vattenfallu účastnit se tendru stojí silný závazek Nizozemska k podpoře obnovitelných zdroj, ze kterého plyne stabilní regulatorní rámec. Pro účast Vattenfallu v tomto tendru byla klíčová i státní podpora projektu ve formě poskytnutí připojení k síti.
Německá elektrárenská společnost EnBW vyjádřila svůj zájem umístit své projekty v soutěžených lokalitách. U EnBW však není zřejmé, zda se zúčastní již této aukce, nebo zda chce počkat až na případnou lednovou standardní aukci pro právě soutěžené lokality, ve které již bude možné žádat garantovanou cenu elektřiny. Tato dodatečná aukce se ovšem uskuteční pouze, pokud z právě probíhající soutěže nevzejda žádná relevantní nabídka.
<h2>Absence garantované ceny a brzký termín realizace jsou velkou výzvou</h2>
Otázkou zatím zůstává, zda skeptická prohlášení velkých hráčů vyjadřují skutečné obavy společností nebo zda se jedná o strategickou kouřovou clonu, která jim má pomoci v aukci uspět. Jasné je to, že kvůli absenci garantované ceny elektřiny, bude mnohem obtížnější předpovídat výnosy větrných parků. Pokud zůstanou ceny elektřiny nízké, mohou ohrozit ekonomiku celého projektu.
Výzvou je také termín realizace offshore parků, jež musí být v provozu už v roce 2022, tedy o dva roky dříve než v německé „nedotované“ parky Ørstedu. Dřívější termín realizace tak neumožňuje plně využít potenciál očekávaného technologického pokroku, který stojí za dlouhodobým trendem poklesu nákladů na výstavbu větrných elektráren. Na tento trend však spoléhají všechny společnosti, které o výstavbě offshore větrných parků bez dotací uvažují.

Nizozemsko otestuje aukci na offshore VtE bez dotací

V letošním prvním pololetí vyrobily německé offshore větrné elektrárny připojené do sítě TenneT v Severním moři o 50 % více elektřiny, než tomu bylo v loňském roce. Na nárůstu se podílel zejména zvýšený výkon elektráren, který meziročně vrostl o 46 %. 
Nadprůměrné pololetí za sebou mají offshore větrné elektrárny v Severním moři. Díky jejich zvýšené výrobě se podílely na celkové německé elektřině z větrných elektráren 16,5 procenty. Celkem bylo pouze ze Severního moře, kde je většina instalovaného výkonu německých offshorů, přeneseno na pevninu 7,77 TWh elektřiny.
Příznivé podmínky již nyní vyhnaly výrobu na 72 % toho, co se v offshore větrných elektrárnách vyrobilo loni. V loňském roce byla celková výroba těsně pod 11 TWh.
V letošním případě je nutné podotknout, že za nárůstem nestály primárně lepší povětrnostní podmínky. Především se do výsledků promítl stále se zvyšující výkon offshorů u pobřeží Německa. Jen za první pololetí přibylo u tohoto pobřeží přes 690 MW instalovaného výkonu, meziročně se pak jedná o nárůst o 1 400 MW.
Vývoj by přitom mohl být nárůstu výroby offshore větrníků nakloněn i v dalších letech. Podle <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/windeurope-az-11-elektriny-eu-mohou-vyrabet-offshory-potencial-maji-nizozemsko-francie/">analýzy WindEurope</a> má v německých vodách do roku 2030 vyrůst dalších cca 12 GW větrných elektráren. Podmínky jsou přitom  pro výstavbu nových parků více než příznivé, klesá jak cena za vyrobenou MWh, tak <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cena-pripojeni-offshore-parku-klesa-dolwin6-bude-15-levnejsi/">cena připojení parku na pevninu</a>.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;sources&#8220;:&#8220;wind_offshore&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-03-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-03-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba offshore větrných elektráren v Německu v posledním měsíci letošního prvního pololetí&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-03-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-03-31&#8243;}
Offshore parky mají přitom řadu pozitiv. Kromě toho, že odpadá řada problému spojených s vlivem na obyvatele v blízkosti turbín (hluk, stínění atd.), mají offshore elektrárny i lepší podmínky pro výrobu. Proudění větru je na moři stabilnější a díky tomu dosahují elektrárny vyššího koeficientu využití instalovaného výkonu.
<h2>Připojení offshore parků bude mít kapacitu 10 GW v roce 2025</h2>
V červnu letošního roku překročil instalovaný výkon německých offshorů 4 GW a přenosová kapacita ze Severního moře byla ještě o 1,2 GW vyšší. Provozovatel přenosové soustavy TenneT upozorňuje na to, že ze čtyř pětin již splnil cíl pro rok 2020, který je stanoven na 6,5 GW přenosové kapacity.
Vládní cíl dokonce překoná, podle tiskové zprávy budou do roku 2019 hotové další tři projekty přípojek, díky kterým se přenosová kapacita na pevninu zvýší na 7,2 GW.