U Rotterdamu vyroste největší větrná turbína, její rotor má průměr 220 metrů
Společnost GE Renewable Energy and Future Wind ve středu oznámila podepsání smlouvy o výstavbě 1. prototypu větrné turbíny Haliade-X v lokalitě Maasvlakte-Rotterdam. Výstavba turbíny má být provedena během letošního léta. Uzavřená dohoda zahrnuje také dohodu o pětiletém testovacím období a 15letém provozu a údržbě.
Haliade-X je největší větrnou turbínou na světě. Její instalovaný výkon je 12 MW, průměr rotoru je 220 metrů. Haliade-X má být také nejúčinnějším typem přímořské turbíny.
Díky kombinaci obrovského rotoru a delších listů je turbína méně citlivá na změnu rychlosti proudění a je tak schopná vyrobit více energie za pomalejších rychlostí vzduchu. Ročně by turbína tohoto typu měla být schopná vyrobit zhruba 67 GWh elektrické energie.
Uvedení na trh se plánuje v roce 2021
Ačkoliv je turbína určena pro použití na moři, nový prototyp bude z důvodu snazšího přístupu k provádění testů postaven na souši. Během počátečního provozního období tak bude GE schopná shromáždit všechna data potřebná k obdržení typového osvědčení, které je klíčové pro uvedení turbíny na trh v roce 2021.
„Jsme hrdí na to, že GE Renewable Energy a SIF využijí náš přístav jako testovací lokalitu pro vývoj nejvýkonnější větrné turbíny na světě.“ – Allard Castelein, výkonný ředitel Přístavu Rotterdam
Aktivity na přípravu lokality na budoucí výstavbu již započaly. Gondola turbíny má být vyrobena ve Francii v Saint-Nazaire, tři 107 metrů dlouhé listy mají být rovněž vyrobeny ve francouzském Cherbourgu. Samotná věž bude vyrobena ve Španělsku. Všechny jednotlivé části budou dopraveny do Rotterdamu, kde bude turbína složena a instalována.
Prototyp turbíny v Rotterdamu je součástí investice do projektu Haliade-X, která má činit 400 milionů dolarů a která byla GE oznámena minulý březen. Projekt má za cíl snížit náklady na přímořské větrné elektrárny a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost.
Zdroj úvodního obrázku: GE Renewable Energy
Mohlo by vás zajímat:
To je úžasné, pokrok ve větrných elektrárnách se nezastavil, a předpokládaný koeficient využití, když si to spočítáte je 64%. Mimochodem, pro srovnání, v roce 2015 či 16 měly jaderné elektrárny v Číně koeficient využití 65%.
Mno, ale v roce 2008 EWEA očekávala rychlejší růst výkonu turbín, viz graf:
No hlavně je z toho úžasného zvětšování mořských větrníků jasné, že dotovat výstavbu větrných elektráren v Česku je totální plýtvání domácími prostředky.
Raději by jsme se měli připravovat na tím způsobené sucho a přenosovou nestabilitu ze zahraničí, a rychle přestavovat naše vodní elektrárny na hlavních řekách na přečerpávací.
Plus mít při krizovém suchu možnost zastavit odtok naší vody do zahraničí.
1) Porcujete medvěda, který Vám ještě běhá někde po lese, protože ta turbína zatím vyrábí elektřinu jen na papíře.
2) Když už chcete porovnávat rekordmana (který ještě ani nestojí), tak jej porovnávejte také s rekordmanem. A jak jste jistě zaznamenal, první blok JE Kaiga dosáhl nedávno rekordního koeficientu využití 99,3%. A to je reálné číslo, žádné spočítané někde v kanceláři.
3) V roce 2016 měly jaderné elektrárny v Číně koeficient využití 72,2%, nikoliv 65%. Pro rok 2015 už Vám to hledat nebudu.
Ano máte pravdu je to pokrok. Němci s turbínami 10MW a většími , které se budou instalovat v severním moři a na umělých ostrovech počítají jako s hlavním zdrojem pro svoje hospodářství - odstaví jádro , odstaví uhlí budou jezdit na elektřinu a všechno to mají obstarat tyto obří stavby , které budou zálohovány plynovými elektrárnami - bude to drahé, ale pro ně přijatelně a má to reálný technický základ. Jenže co to znamená pro nás když nemáme moře kde takto fouká ? Nic u nás se nepostaví jediná taková elektrárna v zimním období u nás neexistuje OZE , které by poskytlo energii pro vytápění budov a výrobu el. energie , jediné co můžete je za ohromných nákladů krýt zimní období pomocí syntetických paliv , které se budou vyrábět z letních přebytků výroby z FV elektráren a nebo pokud chcete omezit fosilní zdroje postavit energetiku převážně na jaderných zdrojích.
Nezapominejme take na to, ze se tim vytvari pevne spojenectvi Nemecko - Rusko.
A to pevne spojenectvo je zle, alebo dobre? Pretoze ja som tiez za to, aby obidva staty boli prinajmensom vo vojnovom stave a nase staty bojovym polom.
Nějak se mi nezdá ta výroba 67 mil.KWH za rok z větrníku o 12 MW. To jako je uvedené možné maximum výroby, kdyby se větrník točil 365 dní v roce při optimálním větru ?? Pak bych těch 67 mil. KWh bral, tedy jako teoreticky možné maximum v ideálním případě, který ale nikdy nenastane. Proč se mi to nezdá ? 10 ks těchto větrníků o 120 MW by dodalo 670 mil.KWh a 100 ks těchto větrníků o 1200 MW by dodalo 6,7 mld. KWh, tedy v podstatě stejně jako uhelná elektrárna stejného výkonu. Ovšem koeficient využití uhelné elektrárny je nesrovnatelně větší jak větrníku. Američané to umí s atomem a tak mají z 1000 MW stabilně ročně 8 mld. KWh , využití přes 90 %. Využití větrníku bych dal někam na 30 až 60 % ročně a pak asi ovšem nevytočí těch udávaných 67 GWh.
Nevím, jak jste počítal, ale teoretické roční výrobní maximum (tedy 100% využití) této 12MW turbíny je 105,1 GWh/rok, takže pokud uvádějí očekávanou roční výrobu 67 GWh/rok, pak očekávají průměrný koeficienty využití 63,7 %. U další hodiny matematiky na shledanou :-)
Mno, realita využití bude někde o 15-20% níže. Není každý měsíc na vítr tak bohatý jako leden, také je potřeba počítat s nějakými poruchami a odstávkami na údržbu. Ale musím uznat, že GE Renewable Energy a SIF mají dobrého drzého propagandistu.
Tu vaši hodinu matematiky si můžete strčit někam. Stačí se podívat na aktuální výrobu elektřiny v USA a jsme rázem v realitě. Atom o výkonu 100 GW tam ročně dodává 800 mld. KWh, tedy 1 GW dodá do sítě 8 mld. KWH ročně, u uhlí je výkon elektráren 266 GW a dodaly roku 2016 - 1239 mld. KWH, tedy necelých 5 mld.Kwh na každých 1000MW a vítr tam měl instalovaný výkon 81 GW a do sítě dodal 227 mld.KWh , tedy jen asi 2,8 mld. Kwh elektřiny. Zhruba se dá tedy říci, že v USA dodává 1000 MW výkonu větrných elektráren jen polovinu elektřiny oproti 1000 MW z uhelných a jen třetinu elektřiny oproti 1000 MW z jaderných. Kdyby u uvedeného 12 MW větrníku bylo oněch ročních 67 mil.KWh běžným průměrným výkonem, pak by svou účinností v dodávkách přeskočil plynové a uhelné elektrárny a byl by "na dohled" těm atomovým. To považuji za nesmysl, z jednoduchého důvodu ,když zavezu do jaderného reaktoru palivové tyče, tam mi může jet celý rok bez omezení na 100 % výkonu, těžko ale udělám něco s výkonem větrníku, když se nad oblastí usadí tlaková výše, přijde sluníčko a bezvětří na dobu 30 dnů a lopatky se zastaví. Takže trvám na svém předchozím vyjádření.
Sandbank mel v roce 2018 koef. vyuziti 51.8%. DanTysk 49.9%.
To znamena, ze pokud ted osadi nejmodernejsi turbinu na vhodnem miste, muze mit koef. vyuziti bez problemu pres 50%.
Jediný smysluplný výpočet koeficientu využití musí být založen na deseti či dvacetiletých průměrech průběhu síly větru v té či oné lokalitě, kde se plánuje stavba. U fotovoltaiky se používá hlavně dat z letišť, data lokálně varírují jen málo, u větru by to chtělo hustší síť, ať už lokálně tak i výškově.
No a pak je nutno zahrnout "performance ratio" , které zahrne ztráty vůči ideálním laboratorním podmínkám.
Nyní i FVE lze dělat lokalizované předpovědi dosti přesně, jak je to u větru to by nám musel říci nějaký specialista z oboru. V žádném připadě ale nelze mluvit o číslu s 3 platnými číslicemi....
To : vaněček
Souhlas, u větrníků, solárů i vodních elektráren je pro dosažení průměrné účinnosti nutné vzít 10 nebo 20 let nazpět přírodní podmínky. Platí to i pro vodu, třeba Brazílie, kde vyrábí většinu elektřiny z vody měli nedávno obrovské potíže s dodávkami, neboť vody bylo málo. Výkon uhelné či atomové elektrárny ovlivňuje jen člověk , když včas dodá uhlí nebo uran, tak se vyrábí , ovšem větru a Slunci zatím neporoučíme.
Krásný větrník, škoda že se u nás mohou stavět jen dle stavebních úřadů nehyzdící kouřící komíny a chladící věže.
Ten větrník bych ti postavil 100 metrů od baráku abys pochopil i jeho podstatné nevýhody jako je např. zvukový projev.
Nevím jak vy, ale já už osobně navštívil pěkných pár větrných elektráren a ve vzdálenosti 100 metrů vyluzovaly zvuky na hranici slyšitelnosti, i při plném provozu.
Nehledě na to, že tyhle věci jsou konstruované na moře, 20 a více km od pobřeží, za horizontem.
Pane Veselý, šíření hluku větrných elektráren ovlivňují stovky proměnných. Takové tvrzení, že "já jsem tam byl a nic jsem neslyšel" je k smíchu. I těch 100m může být zavádějících a třeba ten samý park je na vzdálenost 2-3km po větru slyšitelný více než výrazně. Je fajn, že tahle obluda bude na moři, já bych od ní nechtěl být trvale ani na 10km.
Tak si (a nám) to přiznejte. Vás prostě tahle technologie uráží a hnusí se vám a hledáte si kdejakou výmluvu, aby jste jí pohaněl.
Pokud byste měl totiž problémy s hlukem, v první řadě byste řval proti přebujelé automobilové dopravě. Nebo byste alespoň velmi hlasitě podporoval elektromobilitu, protože EV nemají řvoucí motory.
Já bydlel 5 let v Praze 200 metrů od magistrály, to se nedá srovnat.
Chladící věž 100m od baráku mají také úžasný zvukový a světelný projev a co teprve když pojišťováky začnou vypouštět páru ven, to je potom projev po celém okrese a jestli je den nebo noc nikoho ve velíně nezajímá.
Ukažte mi nějakou chladící věž 100m od domu určenému k trvalému bydlení.
Vypouštěná pára dělá kravál na kilometry, nicméně se tak ději při poruše bloku a to zas tak často není.
Jan Veselý. Ne, neuráží mě, jen mě vadí, že se tyto stavby provádí bez pravidel a pravidla, která už stanovena jsou, se obchází vyjímkami.
Bydlení vedle magistrály vám, bez ironie, nezávidím a klidně uznám, že je to ještě horší než větrná farma, nicméně záleží taky trochu i na jiných okolnostech. Já zase bydlím už 10 let ony 2 km po směru převažujících větrů od větrné farmy Kryštofovy Hamry a mám tedy naposloucháno víc než kdokoli jiný. Problém je v tom, že než postavili farmu, měli jsme tu ticho. To už skončilo a navíc nám reálně hrozí stavba dalších, možná více než stovky větrníků, z nichž třetina by měla být v docela blízkém okolí a investor nechce respektovat ani celkem blahoskonný odstup, který vyžaduje náš Územní plán.
Jak říkám, je třeba nejdřív stanovit jasná pravidla a až potom stavět.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se