Dekarbonizace ekonomiky s sebou přináší spoustu výzev a jednou z těch největších je ozelenění energeticky náročného průmyslu, obzvláště pak toho těžkého. Prakticky všichni výrobci na starém kontinentu tak hledají způsob, jak dosáhnout ekologičtější, zelenější výroby. Ostatně své o tom vědí i výrobci oceli v ČR. Ve Švédsku možná našli způsob, kterým lze něčeho takového dosáhnout.
Start-upová společnost H2 Green Steel byla založena s cílem dekarbonizovat evropský ocelářský průmysl. V plně integrované, digitalizované ocelárně v Bodenu na severu Švédska bude vyráběna zelená ocel. Při její výrobě jsou emise CO₂ sníženy až o 95 procent ve srovnání s tradiční výrobou oceli. Integrované procesy a nové technologie ve výrobě, jako například nový typ elektrické obloukové pece, by zároveň měly umožnit snížení spotřeby energie.
Ocelárna nahradí uhlí zeleným vodíkem, kdy vedle ní vyrostou i velké elektrolyzéry, které ji budou zásobovat. Bohužel v současnosti není jasné, odkud budou elektrolyzéry brát elektřinu a jak moc "zelený vodík" bude opravdu zelený.
Ocelárna by měla být spuštěna v roce 2026 a v roce 2030 by měla každoročně vyrábět okolo 5 mil. tun zelené oceli. Pro srovnání, v celé ČR se za rok 2023 vyrobilo 3,4 mil. tun surové oceli, ocelárna tak disponuje značnou kapacitou.
Investoři mají důvěru v zelené projekty
H2 Green Steel si nedávno zajistila další financování ve výši 4,2 mld. eur a celkově se jí podařilo zajistit zdroje financování ve výši 6,5 mld. eur. Financování projektu bylo zajištěno institucemi jako BNP Paribas, Societe Generale, ING, Evropská investiční banka a Svensk Exportkredit. Dodatečné zdroje financí se podařilo získat od Microsoft Climate Innovation Fund, a Siemens Financial Services, a grant ve výši 250 milionů eur z Inovačního fondu Evropské unie.
"Žádný z našich projektů neprošel tak důkladným zkoumáním jako ten, který podporují naši financující partneři. Tento masivní závazek ze strany našich věřitelů, investorů a Inovačního fondu je opravdovým uznáním kvality naší firmy. Je to také velké vítězství pro klima, neboť doufáme, že náš model bude inspirací pro financování dalších iniciativ na dekarbonizaci v odvětvích s obtížně snížitelnými emisemi," uvedl Henrik Henriksson, generální ředitel společnosti H2 Green Steel.
Společnost chce cílit využití svých odborných znalostí, které načerpá při uvedení první takové ocelárny do provozu, při dekarbonizaci dalších těžkých průmyslových odvětví.
Obdobné projekty lze najít i na další místech v Evropě. V Duisburgu v Německu má dojít k dekarbonizaci stávající ocelárny společnosti ThyssenKrupp, která by v roce 2037 měla využívat pouze zelený vodík a produkovat 2,3 mil. tun zelené oceli ročně. Obdobné plány lze najít i ve Francii a Belgii, kde společnost ArcelorMittal obdržela dotace ve výši 850 mil. eur od Evropské unie na dekarbonizace svých provozů.
Snaha o dekarbonizaci těžkého průmyslu skrze využití nových technologií a především pak zeleného vodíků se jeví jako cesta, kterou se evropské ocelárny vydají. Jaká bude konkurenceschopnost zelené oceli na globálním trhu se ukáže až v budoucnu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.