Infrastrukturní projekty spojené s využíváním zemního plynu by podle aktuálních návrhů Evropské komise již neměly mít nárok na finanční podporu z unijních prostředků. <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/revised_ten-e_regulation_.pdf" target="_blank" rel="noopener">V rámci návrhu reformy regulace rozvoje evropských energetických sítí</a> (TEN-E) Komise naopak navrhuje zaměřit se na vodík.
V rámci regulace TEN-E (Trans-European Networks – Energy) jsou identifikovány důležité infrastrukturní projekty pro rozvoj evropské energetické infrastruktury známé jako projekty společného zájmu (PCI). Tyto projekty mohou v rámci nástroje Connecting Europe Facility, který běží do konce letošního roku, čerpat podporu v podobě financování z unijních fondů o celkové výši 5,35 miliard eur.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/121520-ec-proposes-excluding-gas-projects-from-pci-funding-focus-on-hydrogen" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru S&amp;P Global</a> poslední verze seznamu schválených PCI projektů z letošního roku zahrnuje pět LNG terminálů, pět zásobníků a dále významné plynovodní projekty jako například přeshraniční plynovody IGB (Interconnector Greece-Bulgaria), TAP (Trans Adriatic Pipeline) nebo EastMed, který má propojit Izrael, Kypr a Řecko.
<h2>Cíl kritiky environmentálních organizací</h2>
Podpora projektů spojených s využíváním zemního plynu je však dlouhodobě cílem kritiky environmentálních organizací, jelikož se neslučuje s cílem EU snižovat emise oxidu uhličitého.
Evropská komise tak nyní navrhuje infrastrukturní projekty pro zemní plyn vyřadit. Podle Komise však jedním z hlavních důvodů, proč byly tyto projekty vůbec podporovány, bylo zajištění bezpečnosti dodávek plynu do Evropy, která se díky jejich realizaci v posledních letech výrazně zlepšila, a další podpora tak není nutná.
Ne všechny infrastrukturní projekty by však musely o podporu přijít. Jelikož má být podpora dostupná pro projekty spojené s dodávkou a přepravou vodíku, žádat by o ni mohly i projekty spojené s konverzí současné infrastruktury na vodík. Konkrétně by se mohlo jednat o plynovody, zásobníky či terminály na dovoz plynu.
Autor úvodní fotografie: Jay Phagan @flickr.com

Plynárenství

Evropská komise navrhuje vyloučit infrastrukturu na zemní plyn z unijního financování

Japonsko chce do roku 2030 vytvořit z vodíkových elektráren hlavní zdroj energie v celé zemi. Jejich výkon by měl odpovídat 30 jaderným reaktorům. Japonská vláda investuje do vývoje bezemisních vodíkových generátorů elektřiny téměř 20 miliard dolarů. Oznámila to nově vzniklá Japonská vodíková asociace, ke které se připojilo 88 firem včetně automobilky Toyota, největší japonské rafinerie Eneos Holdings Inc a obchodní společnosti Mitsui &amp; Co Ltd.
Japonsko se nedávno oficiálně přihlásilo k cíli dosáhnout emisní neutrality do roku 2050. V současnosti ale po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě z roku 2011 stále vyrábí většinu energie spalováním uhlí a zemního plynu. Ty by měl nahradit vodík spolu s větším využitím solárních zdrojů a větrné energie.
Rozvoj komerční vodíkové technologie je zatím v plenkách, nicméně na něj tlačí snaha o urychlení přechodu na bezemisní a obnovitelné zdroje energie, aby se zabránilo rozsáhlým dopadům změny klimatu.
<figure id="attachement_81961" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/4329839553_43f42cd028_k-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/4329839553_43f42cd028_k-800x532.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Jedním z cílů asociace bude dramaticky snížit náklady na spalování vodíku, které jsou v porovnání s ostatními spalovacími zdroji zhruba desetkrát vyšší. Do roku 2030 by se mělo spálit zhruba deset milionů tun nového paliva, které emituje pouze vodní páru.
Vodík jako ekologické palivo se stále více uplatňuje v dopravě. Toyota již několik let nabízí osobní vůz na vodíkové články Mirai, který by se měl příští rok začít dovážet do Česka. Do dvou let chce spolu se společností Hino zahájit testovací provoz těžkých nákladních aut a v příštím roce plánují oba výrobci ověřit provoz lehkých vodíkových dodávek o hmotnosti do tří tun. Spolu s portugalskou CaetanoBus pak Toyota vyvíjí vodíkové autobusy.
Rozšíření vodíkových dopravních prostředků zatím brání nedostatek producentů vodíku i čerpacích stanic. Těch je v celé Evropě zhruba 400 a v Česku vzniknou první tři až v příštím roce.

Energetika v zahraničí

Japonsko chce v roce 2030 vyrábět většinu elektřiny z vodíku

Trh s vodíkem a první obchodní toky s touto komoditou by v Asii mohly být k vidění dříve, než se očekávalo. Austrálie totiž zvyšuje své úsilí v budování exportní infrastruktury, zatímco možní importéři, nacházející se převážně v severní Asii, formulují svou politiku a legislativu s předpokladem vyššího využití vodíku a jeho zařazením do energetického mixu, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112420-asia-may-surprise-with-early-start-of-hydrogen-trade-flows-summit">jak zaznělo na asijsko-pacifickém vodíkovém summitu</a>.
<h2>COVID-19 urychluje přechod k OZE</h2>
Energetičtí producenti v Asii dle zahraničního portálu Platts <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/rozsireni-vodiku-usilovne-pracuje-nekolik-asijskych-zemi">přidělují více prostředků</a> na „zelené“ projekty v rámci snah urychlit své zotavení po COVID-19. Výjimkou pak není ani přidělování většího objemu prostředků na rozvoj vodíkového hospodářství. To by mohlo vyústit, dle názoru několika delegátů summitu, v první nákladní toky vodíku v horizontu 5 let, jelikož se předpokládá, že některé státy, jako například Japonsko nebo Jižní Korea, budou spoléhat převážně na import vodíku.
Do jaké míry a jak rychle se ovšem podaří vodík implementovat do energetického mixu zemí, které se nacházejí v regionu do značné míry závislém na ropě a uhlí, bude dle názoru účastníků summitu záviset na transparentnosti tvorby ceny, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">rychlosti snižování výrobních nákladů vodíku – buď skrze zvýšení výroby nebo skrze technologický pokrok</a>, přepravní konkurenceschopnosti a implementaci bezpečnostních předpisů.
<blockquote>„Zrychlení energetického přechodu [od uhlí a ropy k čistějším zdrojům energie] asijsko-pacifického regionu je hlavní hnací silou pro vlády a společnosti, aby zahrnuly vodík do svého plánu na cestě k udržitelné ekonomice,“ domnívá se Edgare Kerkwijk, člen asijsko-pacifické vodíkové asociace.</blockquote>
<h2>Plány Jižní Koreji</h2>
Výkonný viceprezident v nově utvořené vodíkové divizi společnosti Korea Gas Corporation, Chun Soo Kim, se nechal slyšel, že pro rozvoj vodíku bude zapotřebí nových technologií, zvláště pak aby se vodík jako palivo stal konkurenceschopným. Poté by mohl dle jeho názoru začít rychle nahrazovat fosilní paliva.
Jižní Korea již v roce 2019 představila svou vizi o rapidním nárůstu výroby vozidel na vodíkový pohon, stejně jako nárůstu výroby elektrické energie prostřednictvím spalování vodíku.
<blockquote>„Vodíková energie bude nezbytná, nikoli volitelná. Přechod na vodík je nutností, nikoli volbou,“ říká Chun.</blockquote>
<h2>Ambice Austrálie</h2>
Austrálie má ambici stát se významným exportním bodem na trhu s vodíkem, zatímco zmíněné Japonsko a Jižní Korea jasně naznačily záměr dovážet čistý vodík od států, které dovedou vodík vyrábět konkurenceschopně a spolehlivě. Austrálie-Japonsko a Austrálie-Jižní Korea by tedy mohly být dvě hlavní přepravní trasy v regionu.
<blockquote>„Domníváme se, že můžeme mít ukázkový příklad exportu čistého vodíku v provozu do roku 2025, za pouhých 5 let. Jižní Austrálie má v tomto ohledu výhodu, jelikož začala jako první jednat,“ nechal se slyšet na konferenci Dan van Holst Pellekaan, ministr energetiky a těžby Jižní Austrálie, s odkazem na export v asijsko-pacifickém regionu.</blockquote>
Pellekaan uvedl, že se Austrálie zaměřuje na rozvoj prvního velkého exportního uzlu s vodíkem prostřednictvím konkurenčního programu o celkové hodnotě 70 milionů dolarů, od kterého si slibuje jednotkové snížení výrobních nákladů vodíku.
<blockquote>„Mohu prohlásit, že Jižní Austrálie je na cestě k tomu, aby se stala producentem čistého vodíku světového kalibru a podporuje australský národní plán vyrábět vodík za méně než 2 $/kg.“ dodal.</blockquote>

Komoditní trhy

Jižní Austrálie chce zahájit export zeleného vodíku již do 5 let

Britský ropný koncern BP a dánská energetická společnost Ørsted plánují projekt na výrobu zeleného vodíku v německém Lingenu. Předmětem projektu je kombinace z offshore větrné energie a elektrolýzy vody v areálu místní rafinérie BP. Firmy společně zažádaly o finanční podporu z Inovačního fondu EU.
<a href="https://www.theguardian.com/business/2020/nov/10/bp-plans-move-into-green-hydrogen-production?fbclid=IwAR39iZmUEu4PiF6Rhv5mkARXqk16dwWymEV-yEchGsOwbVTjpo7M01OEnq8">Společnost BP chce učinit první kroky směrem k vodíkovému hospodářství.</a> V partnerství s <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/danske-spolecnosti-predstavily-plan-vybudovani-13gw-zarizeni-produkci-zeleneho-vodiku">dánskou společností Ørsted</a> plánuje instalaci jednotky pro elektrolytickou výrobu vodíku o celkovém výkonu 50 MW v Lingenu na severovýchodě Německa v areálu jedné ze svých rafinérií. Společnosti o svém záměru informovaly 10. listopadu 2020.
Uvedení jednotky do provozu se chystá na rok 2024. Systém umožní produkci 1 tuny vodíku za hodinu a bezmála 9000 tun za rok. Množství vyrobeného vodíku tak má pokrýt zhruba 20 % stávající výroby vodíku na bázi fosilních paliv v uvedené rafinérii, v důsledku čehož dojde k úspoře emisí ve výši 80 000 tun CO2 za rok. Tato hodnota odpovídá emisím z přibližně 45 000 aut.
Smyslem projektu má být přispění k dlouhodobější ambici vybudovat v areálu zázemí pro elektrolytickou výrobu zeleného vodíku, která má v budoucnu dosáhnout desetinásobku původního výkonu tj. 500 MW. Touto cestou by se dal vyrábět vodík nejen pro účely místní rafinérie, ale mohl by posloužit i jako vstupní surovina pro budoucí výrobu syntetických paliv.
<h2>Energie z větru, finance z Inovačního fondu</h2>
Obnovitelnou elektřinu pro elektrolýzu má obstarat offshore větrný park společnosti Ørsted v Severním moři. Součástí záměru projektu je kromě výroby zeleného vodíku také maximalizace účinnosti elektrolytického systému, umožnění jeho flexibilního provozu a integrace do uvedené rafinérie.
BP a Ørsted společně zažádaly o dotaci na tento projekt z <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-spousti-inovacni-fond-celkove-nabidne-10-miliard-eur-ciste-technologie">Inovačního fondu, jednoho z největších evropských fondů současnosti zaměřeného právě na inovativní nízkoemisní technologie</a>. To, zda-li se na projekt podaří získat peníze z evropských dotačních programů, do značné míry ovlivní konečné investiční rozhodnutí BP ohledně projektu, které bude učiněno v roce 2022.
<blockquote>Podle slov šéfa úseku pro obchod s nízkoemisními technologiemi BP Dana Senyala, je vodík na správné cestě k tomu, aby hrál v přechodu na čistší zdroje energie významnou roli. „­[Společnost BP] je odhodlána získat na tomto rostoucím trhu vedoucí pozici,“ prohlásil.</blockquote>
Odhodlání britského ropného giganta začít vyrábět zelený vodík vychází ze závazku stát se uhlíkově neutrální společností do roku 2050. BP plánuje v následující dekádě snížit produkci fosilních paliv o 40 % a čím dál více investovat do udržitelných energetických řešení, například do obnovitelné energie, <a style="font-size: 1rem;" href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">zeleného vodíku</a> a <a style="font-size: 1rem;" href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro záchyt CO2</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Akumulace energie

Partneři BP a Ørsted plánují v Německu vyrábět tisíce tun zeleného vodíku ročně

Španělská vláda schválila národní vodíkovou strategii, která počítá s rozvojem zeleného vodíku. Do roku 2030 by se země měla podílet z desetiny na celkovém instalovaném výkonu elektrolyzérů v EU.  Strategie obsahuje cíle v oblasti dopravy i průmyslu do roku 2030. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/spain-approves-hydrogen-strategy-to-spur-low-carbon-economy/">Uvedl to web Euractiv</a>.
Španělská vláda v úterý 6. října schválila svou národní vodíkovou strategii. Ta může být chápána jako součást aktuální intenzívní diskuze, která se vede na půdě EU, jednotlivých členských států i ostatních zemí světa. EU svou Vodíkovou strategii vydala v červenci 2020. Mezi státy, které vodíkovou strategií mají, patří například Portugalsko, Německo nebo Japonsko.
Jednou z ambicí <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/iberdrola-seat-volkswagen-spain-spoji-sily-pri-rozvoji-udrzitelne-mobility-ve-spanelsku/">Španělska</a> je vodík exportovat. A to díky dobře rozvinuté plynárenské soustavě včetně zásobníků a zároveň díky velkému potenciálu pro rozvoj solárních a větrných elektráren.
<h2>Výhled do roku 2050</h2>
Španělská <a href="https://www.miteco.gob.es/es/ministerio/hoja-de-ruta-del-hidrogeno-renovable.aspx">vodíková strategie</a> obsahuje časové výhledy pro roky 2030 a 2050. Konkrétní cíle jsou ovšem ve strategii formulované pouze pro rok 2030, po roce 2030 se pouze očekává větší a rychlejší rozvoj vodíkových technologií. Strategie by měla být každé tři roky aktualizována a přehodnocena na základě dosaženého pokroku.
Země očekává, že do rozvoje vodíku dle představené strategie bude nutné během nadcházejících 10 let investovat 8,9 miliard eur (přibližně 241,9 miliard korun). Strategie očekává, že většina této částky bude pocházet ze soukromého sektoru.
<h2>Desetina výkonu elektrolyzérů celé EU</h2>
Prvním krokem má být rozvoj 300–600 MW elektrolyzérů do roku 2024. Do roku 2030 by mělo Španělsko dle plánu instalovat 4 GW elektrolyzérů. Evropská vodíková strategie do stejného roku plánuje instalaci 40 GW, Španělsko by tak tvořilo celou desetinu instalovaného výkonu elektrolyzérů v EU.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-planuje-roku-2040-dekarbonizovat-kanarske-balearske-ostrovy/">Španělský</a> průmysl každý rok spotřebovává téměř 500 000 tun vodíku vyráběného z fosilních paliv. Jedním z cílů španělské vodíkové strategie je nahradit čtvrtinu této spotřeby tzv. zeleným vodíkem, tedy vodíkem vyrobeným elektrolýzou pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Další cíle se týkají sektoru <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/airbus-pripravuje-prvni-modely-komercnich-letadel-pohanene-vodikem/">mobility</a>, kde plán očekává do roku 2030 flotilu alespoň 150 autobusů, 5 000 lehkých a těžkých vozidel a 2 komerčních vlakových linek poháněných zeleným vodíkem.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Čistá mobilita

Španělsko zveřejnilo svou vodíkovou strategii. V roce 2030 chce mít desetinu výkonu elektrolyzérů co celá EU

Podle nové studie by britské vodíkové hospodářství ve spojení s offshore větrnou energií zemi mohlo přinést 320 miliard GBP a 120 000 pracovních míst do roku 2050. Jak soukromý, tak veřejný sektor však musejí začít jednat. 
<h2>Řešení ekonomických a klimatických výzev</h2>
<a href="https://renewablesnow.com/news/uk-economy-can-get-gbp-320bn-boost-by-future-offshore-wind-to-hydrogen-industry-712941/?fbclid=IwAR24vbocenLqOsxbuio3alUp6QfB5i1uwicDq23qVlLDJ4vEUeCJMyNPn5g">Hrubá přidaná hodnota vodíkového hospodářství ve Spojeném království (UK) by mohla v roce 2050 dosahovat 160 až 320 miliard liber (zhruba 4,6 až 9,1 bilionu korun).</a> Rozvoj sektoru by zároveň vedl k vytvoření více než 120 000 nových pracovních míst, která by nahradila ty stávající v britském ropném a plynárenském průmyslu. Tvrdí to nová zpráva s názvem The Offshore Wind and Hydrogen: Solving the Integration Challenge Report. Tu v úterý 8. září vydalo fórum <a href="https://www.owic.org.uk/">Offshore Wind Industry Council (OWIC)</a> společně s inovačním a výzkumným centrem <a href="https://ore.catapult.org.uk/">Offshore Renewable Energy (ORE) Catapult</a>.
Zpráva se zaměřuje na vodík zejména s ohledem na vyrovnávání výkyvů v dodávkách energie během postupného zvyšování podílu větrné energie v energetickém mixu UK. Zároveň zdůrazňuje jeho významnou roli při plnění národních klimatických cílů a dosažení uhlíkové neutrality.
<h2>Výhody Spojeného království pro růst sektoru</h2>
Spojené království má podle zprávy vynikající podmínky pro rozvoj udržitelného vodíkového hospodářství a rozšiřování výroby a distribuce bezemisního <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">zeleného vodíku</a> vyrobeného elektrolýzou vody. To může vést ke snížení jeho tržní ceny do roku 2050, a to zejména ve srovnání s modrým vodíkem vyrobeným z metanu za použití <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro záchyt oxidu uhličitého (CCS)</a>.
Studie považuje za relativní výhody UK především kapacitu instalovaného výkonu větrných elektráren, silnou průmyslovou základnu a znalostní bázi vycházející z výzkumu britských univerzit, které se řadí k nejlepším na světě.
Aby se dala příznivá výchozí pozice UK zúročit, musí však veřejný sektor začít podnikat rázné kroky pro podporu nabídky a poptávky v nově vznikajícím odvětví. Stimulace vodíkového sektoru vyžaduje koordinovaný a komplexní přístup vlády a koherentní národní strategii, stejně jako příslušné regulace a legislativu, cílený výzkum a vývoj, a výstavbu potřebné infrastruktury.
<blockquote>„Vítr z offshore větrných elektráren je na správné cestě k tomu, aby se stal páteří naší elektrické přenosové soustavy, a jeho role nabude na ještě větším významu v momentě, kdy se stane hlavní zdrojem energie pro nízkonákladovou výrobu obnovitelného vodíku ve velkém. Spojené království potřebuje začít realizovat plnohodnotné průkopnické projekty co nejdříve, aby upevnilo naši pozici světového lídra v tomto velice zajímavém spojení inovativních technologií,“ prohlásil Benj Sykes, předseda průmyslu v OWIC.</blockquote>
Celá studie je k dispozici <a href="https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.newore.catapult/app/uploads/2020/09/07105124/Solving-the-Integration-Challenge-ORE-Catapult.pdf">zde</a>.

Větrné elektrárny

Studie: Větrná energie a vodík jako slibné řešení britské energetické transformace

Třetí největší řetězec supermarketů ve Spojeném království ASDA začne využívat vodíkové technologie pro svoji manipulační techniku. Tento záměr stvrdil navázáním partnerství s americkým dodavatelem vodíkových technologií Plug Power. Ten si tím upevňuje svoji stále významnější pozici na evropském trhu.
<h2>Expanze Plug Power do Evropy</h2>
<a href="https://www.energylivenews.com/2020/08/04/asda-partners-with-plug-power-for-hydrogen-fuel-cell-tech/">ASDA a obchodní společnost Plug Power 3. srpna 2020 informovaly o uzavření partnerství </a>s cílem dekarbonizace flotily vysokozdvižných vozíků, kterou třetí největší britský řetězec supermarketů využívá. Komplexní technologické řešení od Plug Power, jež je předmětem dohody o objednávce mezi oběma stranami, zahrnuje nákup palivových článků, vodíkové plnící stanice, vodík a servis. První pobočka ASDA, ve které se vodík začne v logistice využívat, se nachází na severozápadě Anglie ve městě Skelmersdale.
Pro americkou dodavatelskou společnost Plug Power navázání spolupráce s řetězcem supermarketů představuje zásadní milník ve vstupu na evropský trh. Jedná se o první plošné nasazení vodíkových palivočlánkových technologií v segmentu manipulační techniky ve Spojeném království.
<blockquote>„Každá nová příležitost rozšířit zavedení vodíkových palivových článků je důležitým krokem pro vybudování vodíkového hospodářství. Jsme obzvláště nadšení, když navážeme partnerství s organizací jako ASDA, která má významnou tradici a vynikající reputaci,“ řekl Andy Marsh, výkonný ředitel Plug Power.
„Díky důrazu na to, aby se stala šetrnější k životnímu prostředí, pro nás ASDA představuje ideálního partnera, a věříme, že toto nasazení je pouze počátkem naší dlouhotrvající a plodné spolupráce,“ dodal.</blockquote>
<h2>Čistota a efektivita vodíkových vysokozdvihů</h2>
Řetězec ASDA, jehož nadřazenou společností je americký gigant Walmart, chce řešení od Plug Power využít k <a href="https://www.energylivenews.com/2020/02/04/asda-to-halve-scope-1-2-emissions-by-2025/">redukci emisí</a>. Předpokládá se, že uvedení <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/japonsku-testuji-moznosti-nizkouhlikoveho-vodikoveho-cyklu/">vodíkových vysokozdvižných vozíků</a> do provozu sníží uhlíkovou stopu supermarketu ve Skelmersdale až o 80 %.
Čistota ovzduší však není jedinou přidanou hodnotou, kterou technologie nabízí. Vodík má v segmentu logistiky značnou výhodu z hlediska praktičnosti a samotného provozu. Plnění vodíkových vysokozdvižných vozíků totiž trvá zhruba 90 vteřin.
ASDA v této vlastnosti vidí potenciál zejména s ohledem na skutečnost, že dobíjení a výměna olověných baterií, které řetězec v současnosti využívá, trvá podstatně déle. Například samotná výměna olověné baterie zabere bezmála 15 minut.
<blockquote>„ASDA je odhodlána být nejdůvěryhodnějším světovým obchodním řetězcem a udržitelnost je toho podstatnou součástí. Viděli jsme z první ruky, jaký rozdíl přineslo nasazení palivových článků v naší partnerské společnosti. Jsou zde dobré důvody, proč se Walmart, který je po desetiletí lídrem v inovacích v dodavatelských řetězcích, rozhodl vybudovat největší flotilu elektrických vozidel na bázi vodíku a palivových článků na světě,“ řekl Darren Pettener, generální manažer distribučního centra pobočky ASDA ve Skelmersdalu.</blockquote>

Vysokozdvižné vozíky britských supermarketů pojedou na vodík

<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1259?fbclid=IwAR0W9rN0yUU4-vrLANiS3JeXGYTqOPVpUZsGb_vxjjAEYBAS-sG2fuZaUYk">Dne 8. července 2020 přijala Evropská komise strategii EU pro integraci energetického systému a strategii EU pro vodík.</a> Zároveň zahájila činnost Evropské aliance pro čistý vodík. Aliance si klade za cíl zavést vodíkové technologie v Evropě ve velkém a zajistit koordinovaný evropský postup. 
<h2>Plán pro čistou a silnou Evropu</h2>
Středa 8. července 2020 bude zapsána do historie evropského vodíkového sektoru jako velmi důležitý milník. Evropská komise totiž právě v tento den odhalila dvě strategie pro energetickou transformaci, jmenovitě <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">strategii EU pro vodík</a> a <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/energy_system_integration_strategy_.pdf">strategii EU pro integraci energetického systému</a>. Strategie navazují na finanční nástroj pro podporu oživení „<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">Next Generation EU</a>,“  a <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_19_6691">Zelenou dohodu pro Evropu</a>.
Komise tímto krokem stvrdila svůj závazek k nekompromisnímu přechodu energetického sektoru na obnovitelnou energii. Zároveň zdůraznila význam vodíku v souvislosti s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050 a implementací Pařížské dohody.
<blockquote>„Dnes přijaté strategie podpoří Zelenou dohodu pro Evropu a zelené oživení a pevně nás nasměrují na cestu dekarbonizace naší ekonomiky do roku 2050,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Uhlíková neutralita je považována za zásadní, nikoli však jediný přínos zmiňované energetické transformace. Obě strategie mají být rovněž klíčem k technologicky vyspělé a konkurenceschopné Evropě se silnou pozicí na mezinárodním poli. Investice do čisté energie navíc mohou Evropě výrazně pomoci ve vytváření nových pracovních míst a ekonomické obnově po pandemii COVID-19.
<h2>Vodík jako společný jmenovatel</h2>
Komise prezentuje vodík jako řešení mnoha naléhavých výzev, které transformace energetiky v EU přináší. Vodík může pomoci dekarbonizovat sektory, které jsou v současnosti silně závislé na fosilních palivech a jejichž kompletní elektrifikace není momentálně uskutečnitelná. Jedná se o ocelářský a chemický průmysl, či leteckou, námořní a nákladní dopravu. Jinou výhodou vodíku může být jeho schopnost provázat energetické sektory a hodnotové řetězce, které dosud fungovaly odděleně. To je zároveň jedním z hlavních pilířů zmiňované strategie EU pro integraci energetického systému.
<blockquote>„Energetický systém EU musí být integrovanější, flexibilnější a schopný pojmout nejčistší a nákladově nejefektivnější řešení. Vodík v tom sehraje klíčovou roli, protože díky klesajícím cenám energie z obnovitelných zdrojů a nepřetržitým inovacím je schůdným řešením pro klimaticky neutrální ekonomiku,“ řekla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">Kadri Simsonová, eurokomisařka pro energetiku</a>.</blockquote>
Vodíková strategie EU objasňuje, jak potenciál vodíku využít v praxi s pomocí investic, regulací, vytvoření životaschopného trhu, výzkumu a inovací. Prioritou Komise zůstává využití <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a> vyrobeného z elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Nicméně ceny elektrolyzérů jsou stále relativně vysoké. Nasazení vodíkových technologií v širším měřítku se proto v krátkodobém až střednědobém horizontu neobejde bez produkce nízkoemisního <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu">„modrého vodíku“.</a> Ten se sice vyrábí z fosilních zdrojů, vzniklé emise jsou však zachycovány technologiemi <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">Carbon Capture and Storage (CCS)</a>.
Harmonogram vodíkové strategie EU je rozdělen do tří fází. Mezi lety 2020 a 2024 Komise podpoří instalaci elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 milion tun obnovitelného vodíku ročně. Od roku 2025 do roku 2030 by měl instalovaný výkon elektrolyzérů v Evropě dosahovat kapacity 40 GW a výroba až 10 milionů tun čistého vodíku za rok. Odhaduje se, že by v této fázi měla cena zeleného vodíku začít konkurovat ostatním formám. V období od roku 2030 do roku 2050 se očekává, že vodíkové technologie dosáhnou takové technologické vyspělosti, že budou moci být nasazeny ve velkém.
<h2>Aliance a jednotný přístup</h2>
Úspěch plošného nasazení a komercializace vodíku je závislý na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zejména na evropské úrovni. <a href="https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/european-clean-hydrogen-alliance_cs">Evropská aliance pro čistý vodík</a>, jejíž činnost Komise oficiálně zahájila s odhalením strategií, má koordinovaný postup zainteresovaných stran zprostředkovat. Účelem aliance je sjednotit přední průmyslové hráče, představitele občanské společnosti, národní a regionální politické zástupce a Evropskou investiční banku.
<blockquote>„Evropská aliance pro čistý vodík, jejíž činnost byla dnes zahájena, bude soustřeďovat investice do výroby vodíku. Aliance připraví soubor konkrétních projektů na podporu dekarbonizačního úsilí evropských energeticky náročných průmyslových odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl,“ uvedl Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/pres-90-spolecnosti-podporilo-evropskou-alianci-cisty-vodik/">Jedním z úkolů Evropské aliance pro čistý vodík bude vytvořit investiční plán pro rozšiřování produkce vodíku a stimulaci poptávky po čistém vodíku v EU.</a> Odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba vynaložit investic ve výši zhruba 430 miliard EUR (zhruba 11,5 bilionu korun).

Evropská Unie

Evropská komise oficiálně sází na vodík, přijala dlouho očekávané strategie

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na evropském energetickém mixu se stále zvyšuje. Poslanci Evropského parlamentu proto zvažují způsoby, jak podpořit rozvoj její akumulace. Jako nejslibnější řešení se jeví vodík, či domácí baterie. 
Poslanci Evropského parlamentu (EP) z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200627IPR82201/meps-want-to-boost-energy-storage-in-the-eu-to-help-spur-decarbonisation">v pondělí 29. června 2020</a> přijali <a href="https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2019/637962/EPRS_BRI(2019)637962_EN.pdf">zprávu, ve které předložili strategii pro akumulaci energie.</a>  Shodli se, že skladování energie má mít zásadní význam pro dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu.
<blockquote>„Ukládání energie bude pro přechod na dekarbonizovanou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie nezbytné. Elektřina vyrobená z větrné či solární energie nebude vždy dostupná v požadované míře, proto budeme potřebovat energii skladovat. Vedle osvědčených technologií pro akumulaci energie, jako například přečerpávacích vodních elektráren, bude řada technologií hrát v budoucnu klíčovou roli, například nové bateriové technologie, akumulátory tepla nebo zelený vodík. Těmto technologiím musí být umožněn přístup na trh, aby byly zajištěny nepřetržité dodávky energie pro evropské občany,“ prohlásila Claudia Gamon, rakouská poslankyně EP a členka výboru ITRE.</blockquote>
<h2>Slibná budoucnost zeleného vodíku</h2>
<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/itre/home/highlights">Výbor ITRE</a> vybízí Evropskou komisi a členské státy Evropské unie k odstranění regulatorních bariér, které zpomalují vývoj projektů zaměřených na ukládání energie. Tyto překážky zahrnují například dvojí zdanění či mezery v evropských síťových předpisech. Rovněž by mělo dojít k přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury takovým způsobem, aby se zlepšila kritéria způsobilosti pro subjekty, které se chtějí na vývoji technologií pro skladování energie podílet.
Poslanci EP také zdůrazňují potenciál <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a>. Komisi proto vyzývají k podpoře výzkumu a vývoje vodíkového hospodářství. Podpůrná opatření jsou zapotřebí zejména s <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus/">ohledem na snížení ceny vodíku a umožnění jeho komercializace</a>.
Výbor zároveň podporuje úsilí Komise zavést evropské normy pro baterie a snížit závislost na jejich výrobě v zemích mimo Evropu. Silná závislost EU na dovozu surovin, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí, by měla být snížena s pomocí zdokonalených systémů pro recyklaci a získávání surovin udržitelných způsobem, ideálně z EU.
Kromě výše zmiňovaných technologií, poslanci EP diskutovali o dalších možnostech pro ukládání energie. Nadějnou alternativu představují mechanické a tepelné akumulátory, domácí baterie, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nissan-a-enel-chteji-udelat-z-elektromobilu-mobilni-baterie/">inovativní technologie vehicle-to-grid</a> nebo systémy inteligentních domácností.
Zpráva byla ve výboru ITRE přijata 53 poslanci, 3 byli proti. 15 poslanců se zdrželo hlasování. O zprávě o komplexním evropském přístupu ke skladování energie bude celý Parlament hlasovat na plenárním zasedání v Bruselu, které se bude konat od 8. do 10. července 2020.

Poslanci Evropského parlamentu vidí budoucnost ve skladování energie

Členové asociace <a href="https://hydrogeneurope.eu/">Hydrogen Europe</a>, která je jedním z předních aktérů ve vytváření komerčního trhu pro vodíkové a palivočlánkové technologie v Evropě, otevřeně podpořili vodík a zdůraznili jeho <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus">důležitou roli v evropské ekonomice po pandemii COVID-19</a>.  Učinili tak prostřednictvím <a href="https://hydrogeneurope.eu/index.php/news/90-hydrogen-europe-ceos-ready-support-clean-hydrogen-alliance">otevřeného dopisu</a> adresovaného institucím Evropské unie, ve kterém mimo jiné vyjádřili ochotu navázat úzkou spolupráci v rámci <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-announces-clean-hydrogen-alliance-for-launch-in-the-summer/">Evropské aliance pro čistý vodík</a>. Cílem aliance má být rozšíření výroby a využití vodíku do roku 2030 a s tím související dekarbonizace evropského průmyslu.
<h2>Přelom ve vodíkovém sektoru</h2>
Otevřený dopis na podporu Evropské aliance pro čistý vodík byl zaslán <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi</a>, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">komisařce pro energetiku Kadri Simsonové</a> a komisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi. Podepsalo se pod něj celkem 93 šéfů společností z asociace Hydrogen Europe, jejímž jménem byl dopis poslán. Mezi signatáři byla i <a href="https://www.hytep.cz/cs/">Česká vodíková technologická platforma (HYTEP)</a> sdružující české průmyslové hráče v oblasti vodíku.
<blockquote>„Je úžasné vidět odhodlání tak velkého množství společností různých velikostí a z různých částí hodnotového řetězce ve vodíkovém sektoru, které se semkly za účelem podpory této aliance. Chceme v Hydrogen Europe přispět k tomu, aby se tato iniciativa stala nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu,“ prohlásil Jorgo Chatzimarkakis, generální tajemník Hydrogen Europe.</blockquote>
Všichni signatáři v dopise stvrdili svoji připravenost aktivně investovat do vodíku a jeho využití. Panuje mezi nimi přesvědčení, že vodíkové technologie jsou na úrovni, která umožňuje jejich komerční nasazení v mnoha oblastech, a že pro sektor v tomto ohledu přichází zlomový bod. Růst sektoru může podle nich významně přispět ke snížení emisí a naplnění energetických a klimatických cílů EU do roku 2030.
<h2>Méně emisí, vyšší konkurenceschopnost</h2>
Dopis také zdůrazňuje potenciál vodíkového sektoru stát se jedním z opěrných bodů pro <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Zelenou dohodu pro Evropu</a> a nástrojů k dosažení klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050.
Nasazení vodíkových technologií v širokém měřítku by mohlo vést k bezemisní výrobě energie, zvýšené energetické účinnosti a dekarbonizaci průmyslu, dopravy a budov. V neposlední řadě je třeba brát v potaz strategický význam, který by využití vodíku mělo s ohledem na průmyslovou konkurenceschopnost EU na světovém poli.
<h2>Souvislosti</h2>
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová předložila 27. května 2020 Evropskému parlamentu návrh na vytvoření nástroje pro podporu oživení Evropy po pandemii COVID-19 nazvaného <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">„Příští generace EU“</a>. Počítá s finanční injekcí v hodnotě 750 miliard eur (přes 19,9 bilionů korun). Finanční podpora bude poskytována přes programy EU v rámci přepracovaného dlouhodobého rozpočtu a bude soustředěna mimo jiné na podporu čistých technologií a klíčových hodnotových řetězců.
Aliance pro čistý vodík je součástí <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/fs_20_425">průmyslové strategie</a>, kterou Komise představila v březnu. Má sdružovat investory a partnery z veřejného, soukromého a výzkumného sektoru. Jejím účelem má být řízení a koordinace zkvalitňování výroby <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">čistého vodíku</a> a jeho využití v Evropě. Asociace Hydrogen Europe dala dohromady <a href="https://hydrogeneurope.eu/sites/default/files/Hydrogen%20Europe_Green%20Hydrogen%20Recovery%20Report_final.pdf">Green Hydrogen Investment and Support Report</a>, který má alianci pomoci začít tento záměr realizovat. Spuštění aliance se očekává v létě tohoto roku.