Vysoké cena vodíku a slabá poptávka brzdí jeho rozvoj v Německu, uvádí studie energetické agentury

Rozvoj vodíkového hospodářství v Německu zaostává za původními očekáváními. Podle analýzy Německé energetické agentury (dena) naráží náběh trhu především na vysoké náklady na výrobu zeleného vodíku, nedostatečnou poptávku a přetrvávající investiční nejistotu. Přestože vláda i průmysl považují vodík za klíčový nástroj dekarbonizace, zejména v těžkém průmyslu, jeho širší využití zatím postupuje pomaleji, než se očekávalo.

Podle dena se ukazuje výrazný nesoulad mezi plánovanou výrobou a skutečnou poptávkou po vodíku. Německo má velké plány na vlastní výrobní kapacitu, ta ale bojuje s vysokými náklady. Odběratelé z průmyslu často váhají s investicemi do potřebných technologií kvůli vysokým nákladům a nejistotě ohledně budoucích cen i dostupnosti vodíku.

„Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů je a zůstává nákladná. Hlavním faktorem ovlivňujícím náklady je nákup elektřiny, což ještě umocňují složitá kritéria pro její nákup. K tomu se přidávají investiční náklady, které bývají u projektů elektrolýzy podceněny,“ uvádí dena.

Analýza upozorňuje, že bez dostatečně silné a stabilní poptávky nelze očekávat rychlý rozvoj trhu. Firmy v sektorech, jako je ocelářství, chemický průmysl nebo rafinérie, sice deklarují zájem o využívání vodíku, ale realizace konkrétních projektů se často odkládá.

Klíčovým problémem zůstává ekonomika projektů. Nízkouhlíkový a zejména zelený vodík je zatím výrazně dražší než fosilní alternativy. To vede k situaci, kdy investoři i odběratelé čekají na jasnější cenové signály nebo dodatečné podpůrné mechanismy.

„Ochota platit na straně poptávky je omezená, dokud budou fosilní alternativy levnější. Nástroje, jako je kvóta na emise skleníkových plynů, mohou mít určitý účinek, ale jejich účinnost klesá v důsledku cenové volatility a nejistoty při plánování,“ uvádí dena.

Dena proto upozorňuje, že bez cílených politických nástrojů, například rozdílových kontraktů (CfD), provozních podpor nebo garancí odběru, bude rozvoj vodíkového trhu výrazně pomalejší, než předpokládají vládní strategie.

I rozvoj infrastruktury zaostává

Další zásadní překážkou je nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Přestože Německo plánuje rozsáhlou vodíkovou páteřní síť, její budování bude trvat řadu let. To komplikuje propojení výroby, dovozu a spotřeby vodíku.

Zpráva zároveň upozorňuje na potřebu lepší koordinace mezi jednotlivými částmi hodnotového řetězce – tedy výrobou, přepravou, skladováním i konečnou spotřebou. Bez synchronizace těchto prvků hrozí, že vzniknou izolované projekty bez reálného využití.

Ambiciózní cíle narážejí na realitu, bez podpory bude rozvoj pomalejší

Německo si stanovilo ambiciózní cíle pro rozvoj vodíkového hospodářství ekonomiky, včetně instalace elektrolyzérů o výkonu desítek gigawattů a rozsáhlého dovozu vodíku ze zahraničí. Realita však podle dena ukazuje, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat výrazně větší úsilí a lepší nastavení politik.

Zejména v krátkodobém horizontu bude podle expertů nutné počítat s větší rolí tzv. nízkouhlíkového vodíku, nikoliv pouze zeleného. To by mohlo pomoci překlenout počáteční fázi rozvoje trhu, než dojde k dostatečnému rozšíření obnovitelných zdrojů a poklesu nákladů.

Analýza varuje, že bez rychlého zavedení účinných podpůrných mechanismů hrozí, že Německo ztratí tempo v oblasti vodíkových technologií. To by mohlo mít dopad nejen na plnění klimatických cílů, ale i na konkurenceschopnost průmyslu.

Vodík má přitom hrát klíčovou roli při dekarbonizaci odvětví, kde elektrifikace není snadno realizovatelná. Pokud se však nepodaří odstranit současné bariéry, zejména vysoké náklady, slabou poptávku a chybějící infrastrukturu, zůstane jeho rozvoj v příštích letech omezený.