Domů
Energetika v zahraničí
EU zmírňuje sankce vůči Sýrii. Jednou z oblastí je energetika
Evropská komise
Zdroj: LIBER Europe / Creative Commons / CC BY 2.0

EU zmírňuje sankce vůči Sýrii. Jednou z oblastí je energetika

Evropská unie zmírní sankce vůči Sýrii týkající se energetiky, dopravy a finančnictví. Ministři zahraničí EU o této záležitosti jednali na pondělním zasedání v Bruselu. 

Sýrie je po Rusku a Íránu třetí zemí na světě s největším počtem sankcí. V 70. letech minulého století ji USA zařadily na seznam států sponzorujících „terorismus“ kvůli okupaci východního Libanonu. V následujících desetiletích bylo uvaleno několik dalších vln restrikcí – jak ze strany USA, tak ze strany EU – mimo jiné za al-Assadovu podporu Hizballáhu a brutální potlačení prodemokratických protestů v roce 2011, po němž následovala více než 13 let trvající válka, na jejímž počátku se k sankcím vůči Sýrii připojila i Evropská unie.

V uplynulých týdnech se však dle serveru Aljazeera v Damašku objevila řada představitelů EU, aby vyjádřili podporu nové prozatímní vládě vedené členy Haját Tahrír aš-Šám (HTS), povstalecké skupiny, která svrhla Bašára Asada. OSN na tuto skupinu uvalila v roce 2014 sankce kvůli jejím vazbám na al-Káidu. A v roce 2018 USA a EU označily HTS za „teroristickou“ organizaci.

HTS v roce 2016 přerušila vazby na Al-Káidu a od převzetí moci v Sýrii koncem loňského roku prohlásila, že se zapojí do politického procesu, v němž budou mít slovo všichni Syřané.

Všechny tyto kroky vedly mimo jiné k pondělnímu jednání ministrů zahraničí EU o zmírnění sankcí vůči Sýrii, kde představitelé států dospěli ke shodě.

Energetika a doprava

První omezení, která EU pravděpodobně zmírní, se týkají bankovnictví, energetiky a dopravy, uvedlo několik diplomatů pro Euronews s tím, že výběr je předběžný a může se ještě změnit v průběhu jednání v Bruselu. Ještě před pondělním jednáním přitom nebylo podle agentury Reuters jasné, zda se zúčastněné strany na sektoru bankovnictví shodnou.

Vybraná odvětví jsou považována za zásadní pro urychlení obnovy válkou zničené země, posílení stability a normalizaci finančních vztahů s blokem, který zůstává největším mezinárodním dárcem Sýrie.

"Dosáhli politické dohody o zahájení zmírnění sankcí vůči Sýrii. To by mohlo povzbudit syrskou ekonomiku a pomoci zemi postavit se na nohy. Naším cílem je postupovat rychle, ale jsme také připraveni zvrátit kurz, pokud se situace zhorší. Souběžně s tím budeme zvyšovat humanitární pomoc a úsilí o obnovu," uvedla Kaja Kallasová.

Zajištění stability

Bez úplného odstranění omezení v energetickém sektoru a finančních transakcí – kromě osobních převodů – se mohlo ukázat, že výjimka USA a návrh EU na sektorové sankce nejsou pro novou administrativu dostatečné k zajištění stability a přilákání soukromých investorů, uvedl Samir Aita, syrský ekonom a předseda Kruhu arabských ekonomů se sídlem ve Francii.

Dopravu považovali úředníci za klíčovou pro to, aby se syrská letiště stala plně funkční, což by následně mohlo usnadnit návrat uprchlíků. Stejně tak jsou energie a elektřina považovány za důležité pro zlepšení životních podmínek, které by pomohly stabilizovat zemi a povzbudit občany k návratu.

Co se týká elektřiny, většina oblastí země ji dostává pouze dvě až tři hodiny denně. Sýrie prodělala v důsledku války energetický kolaps. Nové vládě chybí zdroje na řešení náročných úkolů – od placení státních zaměstnanců a rekonstrukce celých měst, která se změnila v trosky, až po stanovení plánu pro volby a zajištění tepla v zimě.

Export ropy a zemního plynu

V oblasti energie EU uvalila sankce na vývoz a dovoz, infrastrukturní projekty a finanční podporu obchodu se Sýrií v roce 2011. Od té doby těžba ropy a plynu v zemi prudce klesla.

Sýrie má dle Atlantic Council skutečně potenciál výrazně zvýšit těžbu ropy a zemního plynu, což jí může zajistit energii a vládní příjmy, které jsou zásadní pro její stabilitu a obnovu. Sýrie má potenciál zapojit se do regionálního obchodu se zemním plynem a mohla by se stát tranzitním státem pro izraelský a egyptský plyn směřující do Turecka a do Evropy.

V desetiletích před občanskou válkou byla Sýrie vývozcem ropy, přičemž v roce 2011 vytěžila přes 200 TWh ropy a necelých 85 TWh zemního plynu. Po zavedení sankcí však spadla těžba zemního plynu asi na čtvrtinu, u ropy na desetinu.

Většina syrských nalezišť ropy a zemního plynu se nachází ve východní Sýrii, v oblastech, které jsou v současné době z velké části pod kontrolou převážně kurdských Jednotek na ochranu lidu (YPG) a kde jsou rozmístěny americké jednotky. YPG je zároveň pobočkou Strany kurdských pracujících (PKK) označované za teroristickou organizaci, zároveň je však partnerem Spojených států v jejich kampani proti Islámskému státu v Iráku a aš-Šámu (ISIS).

Zájem o syrskou ropu a zemní plyn však je. Turecko oznámilo svůj záměr zahájit se Sýrií jednání o vymezení výlučné ekonomické zóny (EEZ). Komplikovanost blízkovýchodních vztahů se ale projevuje i dále po trase plynovodů, protože tato ekonomická zóna vyvolá dle Atlantic Council pravděpodobně odpor Kypru a Řecka, které by se mohly obrátit na Washington a Brusel s žádostí o podporu.

Bankovní a investiční vztahy

Diplomaté, kteří jsou součástí skupiny, jež vyjednává zahraničněpolitické postoje EU k otázkám souvisejícím s Blízkým východem a severní Afrikou, rovněž před pondělním jednáním doporučili „posoudit možnosti obnovení bankovních a investičních vztahů se Sýrií“.

"Zmírnění restriktivních opatření EU by bylo zaváděno postupně a reverzibilním způsobem, přičemž by se pravidelně posuzovalo, zda podmínky v Sýrii umožňují další pozastavení," napsali podle agentury Reuters diplomaté a poukázali na potřebu dodržování základních svobod a inkluzivního přechodu.

Nejhorším scénářem by bylo zrušení sankcí a následné omezení práv žen nebo menšin novou administrativou, uvedl jeden z diplomatů pro server Aljazeera.

Znění dokumentu představuje kompromis mezi hlavními městy EU. Některé vlády chtějí k pozastavení sankcí přistoupit rychle, zatímco jiné dávají přednost opatrnějšímu a postupnému přístupu, aby si Evropa zachovala vliv.

Nyní evropští představitelé přistoupí k práci na technických detailech pozastavení sankcí. Řada sankcí by podle dokumentu měla zůstat v platnosti, včetně opatření týkajících se Asadova režimu, nezákonného obchodu s drogami a zbraněmi.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Roman Čejka
29. leden 2025, 23:48

Když vládl Asad, západ použil sankce pro zabránění obnovy Sýrie a Američané zabrali severní ropná a plynová pole pro zabránění výnosům ze kterých mohl Asad financovat obnovu země.

Nyní v zemi vládne ostříhaný Islámský stát, vůdcem je nájemní terorista ex FSA, ex AlKajda, ex AlNusra, nyní HTC a jak najednou západ jedná, domlouvá a uvolňuje sankce s teroristou na kterého byla donedávna vypsána odměna 10mil USD. Alespoň tady byste mohli popisovat svět reálně.

Dpetr
30. leden 2025, 10:53

V článku je uvedena minulost HTS, a proč už není v klatbě. Váš výklad příčiny sankcí je vskutku originální.

Roman Kosařík
30. leden 2025, 11:48

Vždyť je to pokaždé ta samá písnička: překrucovat, relativizovat, poukazovat jinam. Jak z učebnice. Jistému rozpínavému státu, toho času již jen regionální mocnosti, se prostě nelíbí, že už má v Sýrii dveře zavřené.

Richard Vacek
30. leden 2025, 13:37

Je fajn vědět, že EU má blízko k islamistickému státu. Už při návštěvě EU delegace byl vidět vztah tamních politiků k ženám.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se