Evropská komise by do srpna mohla rozhodnout o belgickém kapacitním mechanismu

Evropská komise by dokonce srpna mohla rozhodnout o tom, zda je plánovaný kapacitní mechanismus v Belgii v souladu s evropskými pravidly pro veřejnou podporu. Aby se tak stalo, je však nezbytné dořešit otázku jeho financování. V opačném případě by mohlo být zahájeno hloubkové šetření, které by celý proces mohlo až o rok prodloužit, což by ve finále mohlo vést až k odsunu plánovaného ukončení provozu tamních jaderných elektráren.

Připravovaný kapacitní mechanismus v Belgii má podpořit výstavbu elektráren spalujících zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 3,9 GW, které mají nahradit výkon jaderných elektráren (celkem 5,9 GW), jejichž provoz má být postupně do konce roku 2025 ukončen.

Evropská komise v současné době posuzuje, zda je navrhovaný mechanismus v souladu s evropskými pravidly pro státní podporu. Podle zahraničního serveru Montel přitom stále není vyjasněný způsob jeho financování. Belgický parlament by o způsobu financování měl hlasovat tento týden.

„Jakmile bude případ považován za kompletní, Evropská komise rozhodne do dvou měsíců,“ uvedla Katrien Selderslaghsová z váldního poradního orgánu Belgian Federal Public Service Evonomy.

Selderslaghsová dodala, že pokud by Evropská komise měla o navrženém schématu podpory nějaké pochyby, může zahájit hloubkové šetření, které trvá v průměru jeden rok. Jakékoliv zpoždění při zavedení plánovaného kapacitního mechanismu přitom může ohrozit prozatím stanovené termíny ukončení provozu belgických jaderných elektráren.

Po dekádě čistým vývozcem

Jaderné elektrárny jsou v současné době největším zdrojem elektřiny v Belgii. Díky jejich vyšší dostupnosti v loňském roce se Belgie po téměř 10 letech stala čistým vývozcem elektřiny, když vývoz převýšil dovoz o 1,8 TWh (cca 2,1 % celkové spotřeby elektřiny).

V prvních pěti měsících letošního roku měly belgické jaderné elektrárny 45% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Tato čísla potvrzují, že je potřeba co nejdříve vyřešit způsob jejich náhrady.

Výše uvedený potřebný výkon 3,9 GW ve stabilních plynových zdrojích vychází mimo jiné z předpokladu, že v regionu bude postupně docházet k úbytku výrobních kapacit v uhelných elektrárnách a případný potřebný import elektřiny by tak nebylo možné zajistit.