Největší odběratel íránské ropy: Čína jako tichý hráč konfliktu kolem Íránu

Eskalace napětí mezi USA, Izraelem a Íránem znovu rozkolísala ropné trhy a otevřela otázku bezpečnosti klíčového Hormuzského průlivu. Případné omezení dopravy by okamžitě zasáhlo globální energetiku a především Čínu, která odebírá více než 80 procent íránského exportu ropy. Konflikt tak může ovlivnit nejen ceny energií, ale i křehké vztahy mezi Washingtonem a Pekingem.

Trhy momentálně bedlivě sledují dění na Blízkém východě. Podle části analytiků by ceny ropy po izraelsko-americkém útoku na Írán mohly krátkodobě vyskočit o desítky dolarů a přiblížit se hranici 100 dolarů za barel, zejména pokud by došlo k omezení provozu v Hormuzském průlivu. Tímto úzkým námořním koridorem mezi Perským a Ománským zálivem přitom proudí přibližně pětina světové námořní přepravy ropy. Jakékoli narušení by tak nezasáhlo jen region, ale okamžitě by se promítlo do cen energií v Evropě, Asii i zbytku světa.

Právě asijské státy proto mohou mít silnou motivaci tlačit na rychlé uklidnění situace. Nejvýraznějším příkladem je Čína. Ta je dlouhodobě hlavním odběratelem íránské ropy, a to navzdory americkým sankcím. Podle dat analytické společnosti Kpler nakupovala Čína v první polovině roku 2025 v průměru zhruba 1,38 milionu barelů íránské ropy denně. V roce 2024 to bylo dokonce přibližně 1,48 milionu barelů denně. Tyto objemy představují více než 80 procent celkového íránského exportu ropy, který je kvůli sankcím prakticky plně závislý právě na čínském trhu.

„Čína bude nejdůležitějším globálním hlasem, který je třeba sledovat, včetně potenciálních signálů, zda by tento blízkovýchodní konflikt mohl poškodit nebo dokonce ohrozit diplomatickou spolupráci mezi USA a Čínou a dokonce i plánovanou návštěvu prezidenta Donalda Trumpa,“ řekl Rexon Ryu, prezident poradenské společnosti The Asia Group, který dříve sloužil třem americkým prezidentům a pracoval na hlavních výzvách zahraniční politiky a národní bezpečnosti v Asii a na Blízkém východě.

Zdá se, že tento scénář se již naplňuje. Čínské ministerstvo obchodu v sobotu vyzvalo k okamžitému zastavení vojenských akcí jen několik hodin poté, co USA a Izrael zaútočily na Írán a prezident Donald Trump vyzval Íránce k převzetí moci. „Čína je velmi znepokojena vojenskými údery proti Íránu, které zahájily USA a Izrael,“ uvedlo ministerstvo obchodu v příspěvku  na sociální síti X a vyzvalo k obnovení dialogu a jednání.

Napětí přichází v citlivém politickém okamžiku

Je zřejmé, že se Peking na možné výkyvy na ropném trhu dlouhodobě připravuje. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svých pravidelných zprávách Oil Market Report odhaduje, že čínské strategické ropné rezervy odpovídají zhruba 90 dnům čistého dovozu. K tomu je nutné připočítat ještě komerční zásoby držené státními i soukromými firmami.

Ani takový polštář by však v případě delšího omezení dopravy v Hormuzském průlivu nebyl bezvýznamný jen statisticky. Čína je největším světovým dovozcem ropy a významná část jejích dodávek z Perského zálivu – nejen z Íránu, ale také ze Saúdské Arábie, Iráku či Spojených arabských emirátů – touto trasou skutečně prochází. Případné uzavření klíčového námořního koridoru by tak znamenalo nejen cenový šok, ale i zásadní logistický problém.

Eskalace navíc přichází v citlivém politickém období. Finanční trhy budou v následujících dnech sledovat, zda útok na íránského partnera Pekingu nenaruší křehké obchodní příměří mezi Spojenými státy a Čínou. Obě strany se v posledních měsících snažily stabilizovat vztahy před plánovanou schůzkou prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga na konci března.