Plánované plynárenské projekty na západním Balkánu mohou představovat riziko pro region

Podle výzkumu neziskové organizace Global Energy Monitor a asociace neziskových organizací CEE Bankwatch představují plánované plynárenské projekty na západním Balkánu ekonomická a bezpečnostní rizika pro region. Několik z nich má přislíbeno financování ze strany EU, především formou půjček. Informoval o tom portál Euractiv.

V roce 2021 šest zemí západního Balkánu, Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko, spotřebovaly celkem zhruba 3,7 miliard metrů krychlových (bcm) zemního plynu. Pro srovnání, spotřeba plynu v ČR je přibližně 8,5 bcm plynu ročně. U velkého spotřebitele plynu jako je Německo pak představuje 3,7 bcm plynu zhruba 4 % roční spotřeby v roce 2021.

V regionu se ovšem plánuje několik projektů, díky kterým by zemní plyn získal důležitější roli. Tyto projekty mají často přislíbeno financování ze strany EU nebo USA. Důvodem je snaha přiblížit státy západního Balkánu EU, umožnit jim vstup na jednotný trh a případně na globální trh s LNG. Podle výzkumu Global Energy Monitor a CEE Bankwatch by ovšem v důsledku války na Ukrajině posílení role zemního plynu vystavilo region cenové volatilitě a nedostatkům dodávek.

„Nyní vybudovaná infrastruktura pro fosilní plyn by byla pro západní Balkán přítěží. Buď zvýší importní závislost a povede k nutnosti používat fosilní palivo [tzv. lock-in efekt], nebo dojde ke vzniku uvízlých aktiv. Pokud se EU a unijní banky z nedávných problémů s dodávkami poučily, tak musí přestat propagovat fosilní plyn v regionu,“ uvedla Pippa Gallopová, poradkyně pro energetiku v jihovýchodní Evropě v Bankwatch.

Většina projektů je teprve ve fázi plánování

V regionu se rozvíjí několik velkých plynárenských projektů. Například LNG terminál v Albánii, který by byl jedním z prvních v regionu. Nejsou ovšem dostupné bližší aktuální informace týkající se kapacity, či harmonogramu výstavby a spuštění, přestože se o projektu diskutuje.

Dále je v regionu podle dat výzkumu plánováno vybudovat 2 715 km plynovodů. Ty by importovaly plyn z Řecka, Chorvatska a jiných sousedních zemí. Mnoho z těchto projektů ovšem nemá finální investiční rozhodnutí a jsou teprve ve fázi plánování. Zároveň má několik z nich přislíbeno půjčky z Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo skrze EU platformu Investiční rámec pro západní Balkán.

Jedním z projektů, jehož výstavba byla již zahájena, je propoj mezi Bulharskem a Srbskem. Ten z velké části financuje EU a zdrojem plynu má být Ázerbájdžán, plyn by tedy tekl skrze tzv. jižní plynový koridor.

Zpráva Global Energy Monitor a Bankwatch argumentuje, že region západního Balkánu má velký potenciál rozvoje solárních a větrných elektráren. Budování plynárenské infrastruktury by tento potenciál podrylo. To by v důsledku mohlo narušit integraci a přibližování se EU.