Domů
Energetika v zahraničí
Rakousko investuje v příští dekádě do své přenosové soustavy přes 60 mld. korun
Vodní přehrada Kölnbrein, Rakousko, zdroj: Verbund
Zdroj: Verbund

Rakousko investuje v příští dekádě do své přenosové soustavy přes 60 mld. korun

Rakouský provozovatel přenosové soustavy APG plánuje v příštích 10 letech investovat 2,5 miliardy eur (64 miliard korun) do rozvoje své sítě. Hlavním důvodem je masivní rozšiřování větrných a solárních zdrojů v regionu.

Plán rozvoje rakouské přenosové soustavy na následující desetiletí zahájí výstavba klíčového vedení na napěťové hladině 380kV nesoucího název Salzburg, které propojí přečerpávací vodní elektrárny v západních Alpách s větrnými regiony na východní hranici země. Výstavba vedení za 800 milionů eur (20,5 miliardy korun) by měla začít ve 4. čtvrtletí roku 2019 a trvat by měla čtyři roky.

Vedení by mělo přispět k posílení přeshraniční přenosové kapacity s Německem na plánovaném novém propojení (St. Peter-Ulm/Isar), které je v současné době ve výstavbě.

APG jako klíčové pro integraci větrných a solárních elektráren označil další dva velké projekty v průmyslové oblasti Linz a na východní hranici Rakouska.

„Toto je pro nás začátek největší investiční ofenzívy v rakouské přenosové soustavě. Díky tomuto projektu [Salzburg] a dvěma dalším rozsáhlým projektům můžeme plně zajistit integraci obnovitelných zdrojů energie, podpořit cíle dekarbonizace průmyslu, zajistit dlouhodobé využívání potenciálu přečerpaných elektráren v Alpách a snížit náklady na opatření pro stabilizaci sítě,“ dodává uvádí členové správní rady APG, Gerhard Christiner a Thomas Karall.

APG do roku 2030 předpovídá nárůst instalovaného výkonu fotovolotaických elektráren ze současného 1 GW na 12 GW a v případě větrných elektráren z 3 GW na 9 GW.

V loňském roce rakouský energetický regulátor E-Control označil potenciálně chybějící výkon pro pokrytí dodávek elektřiny v Rakousku do roku 2030 ve výši 2,5 GW v případě, že dojde k očekávanému odstavování tepelných elektrárny  v důsledku expanze obnovitelných zdrojů.

Téměř dvě třetiny celkové spotřeby elektřiny pokrývají v Rakousku vodní elektrárny, import z Německa a České republiky hraje důležitou podpůrnou roli.

Úvodní fotografie: Vodní přehrada Kölnbrein, Rakousko, zdroj: Verbund

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Josef
20. duben 2019, 12:40

Rakousko má vyšší o 16% vyšší emise CO2 než v roce 1990 a ještě masivně importuje el. energii ze zahraničí. Příští rok nám klesne export el. energie cca o 1/3 za další 2 roky poklesne dramaticky i vývoz z Německa. Jsem zvědavý jak kvůli "rozmachu OZE" bude Rakousko odstavovat tepelné elektrárny prostě klasická zelená demagogie. To vedení staví proto, aby vůbec udrželi svojí síť v chodu a nějaké odstavování zdrojů není na pořadu dne.

Carlos
20. duben 2019, 12:52

Jaké emise CO2? Z energetiky, nebo celkové? K celkovým emisím může přispívat růst tranzitní dopravy, vemte si že do roku 90. by Österreich periferie západu, dneska je ve středu Evropy a krom nás i přes něj tranzituje dost zboží po silnici. Triangl Břeclav-Bratislava-Vídeň je pomyslnou křižovatkou několika hlavních směrů, jak silničních, tak železničních, takže jakýkoliv vyšší provoz mezi východem a západem a severem a jihem se projeví vyšším objemem vyprodukovaných emisí v dotčených zemích. Také si vemte že Rakousko mělo v 90. 7,6 milionu obyvatel a předloni mělo 8,7 milionu, to je růst o asi o 14 procent hodnoty z 90. roku. Takže měrné emise jsou asi shodné, ale celkový objem je vyšší ze dvou důvodů, vyšší doprava a vyšší počet obyvatel.

Carlos
20. duben 2019, 12:44

Alespoň něco, snad jim to půjde lépe než Němcům. Otázka ale je jaké dopady bude mít toto vedení na poměry v síti u nás. Vzhledem k tomu že ve Weneviertelu mají poměrně dost VtE a k Vídni vede od nás vedení 220kV, mohlo by být pro nás zajímavé se s nimi zkusit domluvit a převést toto na HVDC o vyšší kapacitě, buď obě linky ze Sokolnice, nebo jen jednu jeho polovinu, tím bychom dostali přístup k levné větrné energii i z druhé strany.

P.S. pro redakci, máte tam překlep odstavování tepelných elektrárny má asi být odstavování tepelných elektráren.

Ivan Novák
22. duben 2019, 11:14

Přestavba té linky už je ze strany APG připravena a dokonce i soudem potvrzena (proti námitkám kabelovačů; je to ta věc "na východě Rakouska" zmíněná v článku), a to tak, že od Vídně vybudují funglnové vedení 400kV k Neusiedel an der Zaya, tam postaví novou rozvodnu pro vstup elektřiny z větrníků do soustavy. Bude s transformací 400/220, odtud k hranici ČR obnoví cca 10km starého vedení 220kV. Důvodem téhle podivné a drahé koncepce je, že rakouská veřejnost nepřipustí zvýšení kapacity pro dovoz české jaderné elektřiny. Stavět mají začít letos v červenci.

Carlos
22. duben 2019, 17:43

A řekl jim někdo že kapacit na export už moc nemáme? Že tak do dvou let jde het kolem 700MW výkonu? Pokud se pamatuji dobře.

Každopádně to vedení na jejich straně je ve značně zanedbaném stavu, loni jsme pod ním přesně na čáře stál a lana byla rozstřílená od broků a kulí, je to tam v jednom bodě celkem nízko, takže je to vidět i pouhým okem.

Na druhou stranu to pro region není zase tak pitomá koncepce, pokud by se dělal jen průchozí linka 400kV, jako se to kdysi snad prý mělo, tak z ní nic mít nebudu, pokud tam bude rozvodna, tak jednak se na ni region napojí a teoreticky bude moci exportovat na obě strany. Pokud se při rekonstrukci pak, za předpokladu že lana na současném vedení nejsou maximálního průřezu, použijí lana s největším možným průřezem, dala by se kapacita časem "na tajnačku" zvýšit. Tedy pokud si tam udělají rezervu pro jedno další trafo, tak osadit je časem nebude asi problém. Také by mohlo být, ale to spíše regionálně, zajímavé udělat u Hlohovce odbočku 2x110kV na společných stožárech, je tam jeden potah dvojitého vedení provozovaný jako 22kV mezi Břeclaví a Mikulovem.

Jinak teď nemůžu tu stránku najít, ale někde jsem viděl porovnání jednotlivých typů vedení a přenášených výkonů, i s cenou, a i na těch 220kV se dalo udělat celkem dost muziky.

Antonín Mikeš
20. duben 2019, 18:15

Dobrý den,

odkud je prosím Vás informace že Rakousko má instalováno 3 GW FVE?

Hledal jsem to všude a podle mých informací měli v roce 2014 jen 770 MWp, podle ENTSOE měli v roce 2018 jen 1,193 GWp.

Výroba za rok 2018 zde podle energostatu je 1422 GWh to odpovídá cca 1,2 GWp (hlavně pokud jsou v horách).

Můžete prosím upřesnit?

Děkuji

Jan Veselý
20. duben 2019, 18:55

ENTSO-E zajímají jen zdroje, který dodávají přímo do přenosových sítí, tj. vše na úrovni domácností/komerčních/průmyslových objektů je pro ně neviditelné. A baráků s FVE na střeše jsem tam letos viděl dost a dost.

Emil
20. duben 2019, 22:32

Je docela zvláštní, že jsou neviditelné i pro samotné APG, které na svých stránkách k roku 2019 uvádí instalovaný výkon solárních elektráren 1,192.700 MW, a zároveň se tam píše: "Power plants from subordinate grids are included, as long as they are known to APG."

Našel jsem i tu originální zprávu (odkaz přiložím v dalším příspěvku), kde se nic o 3 GW nepíše, je tam pouze toto: "...a further massive expansion of renewable energies is to be expected in Austria by 2030 (installed capacity of up to 9 GW wind power and 13 GW photovoltaics by 2030 according to these studies)."

Takže mi přijde pravděpodobnější, že jde o překlep, než že APG neví o téměř dvou třetinách instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren na svém území.

Emil
20. duben 2019, 22:34

Ještě odkaz na zprávu:

https://www.apg.at/en/netz/netzausbau/Netzentwicklungsplan

a přehled instalovaného výkonu zdrojů v Rakousku v roce 2019 podle APG:

https://www.apg.at/en/markt/Markttransparenz/erzeugung/installierte-leistung

David Vobořil
22. duben 2019, 17:53

Dobrý den, jedná se o překlep. Správně je dle dat APG cca 1 GW.

Josef Novák
21. duben 2019, 07:38

Navstivit zminovane vetrne regiony na vychodnim okraji Rakouska je dobra lecba sokem proti zelenemu silenstvi. Nekonecne lany vetrniku od obzoru k obzoru. Postapokalypticka krajina na vlastni oci.

Carlos
21. duben 2019, 11:20

Zrovna včera jsem na hranici Wienvirtelu byl, že by to byla postapo krajin bych neřekl, to snad spíš Dukovany viditelné od Mikulova jsou vrcholem arogance.

Josef
21. duben 2019, 23:59

No jenže z čeho tedy mají vyrábět el. energii žádné uhlí , jádro odmítají voda už nestačí a slunce je otázka léta , kdy mají elektřiny přebytek. Takže zbývá vítr a dovozy. potřeba elektřiny v zemi půjde prudce nahoru rozmach tepelných čerpadel bude mnohem větší než u nás. Do 10 let nebudou v Rakousku jiné než elektrifikované tratě a elektromobilita kvůli stáří vozového parku bude nastupovat také rychleji. Patrně těch větrnou energetikou masivně zasažených regionů bude časem mnohem více. S nadsázkou bych řekl ,že 9GW instalovaného výkonu ve větru bude znamenat ,že na jakémkoli výhledu v do krajiny uvidí člověk v Rakousku větrnou elektrárnu.

Martin Hajek
22. duben 2019, 22:52

Doporučuji noční návštěvu, má to ještě větší grády, červená blikající světýlka jsou úplně všude.

Martin Hajek
22. duben 2019, 22:57

12 GW fotovoltaiky a 9 GW větrníků do roku 2030 je v Rakousku naprostý nesmysl. Větrníky už se v Rakousku téměř nestaví, není kde. V Dolním Rakousku už to dávno stopli. Ale pokud to posloužilo jako záminka k výstavbě vedení (které by to stejně nemělo šanci vyřešit, pokud by se opravdu tento výkon postavil), tak jenom dobře. Vedení se bude hodit, i když je to tedy dost nákladná legrace (kterou přátelé OZE zpravidla zapomínají započítat do svých kalkulací nákladů), ovšem chybějících 2,5 GW v řiditelných zdrojích jaksi stejně nepřinese.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se